Mohutné posílení zdravotnického systému, rozsáhlé investice do zelené ekonomiky i třeba znovuoživení dávného snu o přemostění Messinské úžiny na Sicílii. Na italské politické scéně těchto dní se objevují nápady, za jejichž realizaci by se nemusely stydět ani technologicky nejvyspělejší státy světa.
  |
Problém je v tom, že Italové od levice po pravici zatím dělají účet bez hostinského. Zhmotnění těchto budoucích projektů je totiž podmíněno masivním přísunem peněz z takzvaného Plánu obnovy EU, jenž v hrubých obrysech představila na konci května šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na objemu prostředků, které z tohoto plánu připadnou Itálii, ani na jejich struktuře, se ale zatím státy EU neshodly.
„Držme se při zemi“
„Je to pro nás příležitost, jak se konečně vrátit k vyšší kvalitě. Větší šanci budou mít střední a menší projekty. A měli bychom se soustředit na nejhůře zasažená odvětví jako zdravotnictví a turistický ruch,“ řekl serveru Politico Marcello Signorelli, profesor ekonomie na Perugijské univerzitě. Jiní zase upozorňují, že objem peněz směřující do Itálie nemusí být tak obrovský, jak se zdá, a na mnohé nápady se tak nedostane.
Deset milionů nakažených. Svět dosáhl smutné hranice, poslední milion přibyl za méně než týden |
Z celkového objemu (750 miliard eur, tj. asi 20 bilionů korun) má sice Itálii předběžně připadnout téměř čtvrtina (170 miliard eur), z toho však část bude nikoli formou přímých plateb, ale prostřednictvím nízkoúročených půjček, které již teď silně zadlužená země bude muset časem splatit. A protože EU chce získat peníze do plánu skrze dluhopisy na finančních trzích, za něž bude nemalou částí ručit také Itálie, ekonomové odhadují čistý „zisk“ z celého schématu pro Itálii v úrovni 17 až 23 miliard eur (450 až 610 miliard korun).
Enrico Giovannini, jeden z předních poradců italské vlády a bývalý ministr práce a sociálních věcí, chce, aby projekty směřovaly do odvětví, v nichž Itálie v posledních letech zaostávala. Příkladem jsou digitální ekonomika či zelené projekty. A upozorňuje na nutnost snížit příliš vysoké daně, které dusí kreativitu a podnikavost. „Abychom se konečně pohnuli dopředu, nemůžeme se vracet ke stavu, který byl před čtyřmi měsíci (před začátkem epidemie v Evropě – pozn. red.). Musíme se postavit čelem k novým výzvám,“ míní Giovannini.
Italskou politickou historii posledních let lemují skandály spojené s rozkrádáním prostředků z různých evropských projektů, jež směřovaly především do nejchudších regionů v jižní Itálii. V řadě případů do řetězce firem profitujících z takových transferů nastoupily mafiánské struktury a finance z velké části zdefraudovaly. Jindy se zase postavily megalomanské projekty, například zbytečné silnice a podobná infrastruktura, pro niž pak nebylo využití.
Šetřivá čtyřka Jihu nevěří
Nedůvěra vůči schopnostem úřadů v Itálii zřetelně stojí za tím, proč se v projednávání detailů struktury a distribuce Plánu obnovy EU zatím pokročilo jen málo. Rámcová shoda existuje pouze na zmíněném celkovém objemu peněz v úrovni 750 miliard eur, dál se ale názory značně liší.
Státy takzvané šetřivé čtyřky (Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko) jsou totiž vytrvale proti německo-francouzskému návrhu, podle něhož by bylo celkem 500 miliard eur vyplaceno formou grantů (bez nutnosti je splácet) a jen 250 miliard prostřednictvím nízkoúročených půjček. Fiskálně obezřetné země také požadují, aby granty byly vázány na jasné podmínky – například na typ projektů, pro které mohou být použity.
Dezinfekce baziliky svatého Pavla v Římě. Kostely v Itálii mají začít od 18. května znovu provozovat veřejné mše.
Poslední jednání o plánu proběhla formou videokonference minulý pátek, průlom však nepřinesla. Původně se předpokládalo, že pravidla budou na stole do konce června (nutná je shoda všech 27 zemí EU, plán musí ratifikovat europarlament i parlamenty členských zemí), teď to však vypadá, že ani polovina léta nemusí znamenat finále. „Nemyslím, že když se nedokážeme domluvit do konce července, nastane nějaká velká škoda,“ řekl však na okraj videosummitu nizozemský premiér a neformální mluvčí „šetřivé čtyřky“ Mark Rutte.
