Jak může obyčejného občana ohrozit kybernetický útok? „Jako občané bychom se měli bát ztráty identity a samozřejmě i ztráty dat. U firem je toto pořadí obrácené. Ztráta identity znamená, že se za nás může někdo vydávat. Že nám někdo s naší identitou může dělat nekalé obchody. Že kvůli ztrátě identity můžeme přijít o peníze, o majetek. Ale samozřejmě spektrum těchto činností je široké a nelze jej podceňovat.“ – vyjmenovává Jaromír Řezáč.

Nejdůležitější v tomto ohledu je podle něj osvěta a vzdělávání. „Ve vzdělávání bych si přál, aby se od vysokých přes střední dostalo až na základní školy třeba ve formě informační výchovy. Kdysi byla pracovní výchova, kdy se žáci učili jak zacházet s pilníkem, nyní by mohli udělat informační výchovu.“ – míní Jaromír Řezáč s tím, že děti by měly být školeni v tomto prostředí, které je nezvratné, jelikož digitalizace bude pokračovat, ať člověk chce, nebo nechce, stejně jako kdysi probíhala elektrizace. „Měli jsme století páry, potom století elektřiny, nyní budeme mít století informací.“

► Abyste v krizové situaci věděli co dělat, klikněte zde.

Kybernetická zranitelnost se ukázala v nedávných měsících ve zdravotnictví, kdy hackeři napadli nemocnice. Neměly by mít zálohy o pacientech na papíře? „Na papíře asi ne, ale zálohy ano. Teď už ty nemocnice hasí požár. Začátek měl být analyzovat zranitelná místa. Zjistit, kde máme data. Kde jsou data zálohovaná. Dobré řešení je zároveň zálohovat někde jinde – třeba na cloudu, jelikož virus zničí zálohy, jsou-li počítače propojeny v nemocniční síti.“ – konstatuje Jaromír Řezáč.

► Projekt internetové nezávislé televize XTV můžete podpořit zde.