Každý rok se v tuto dobu oznamují jména nových členů Hokejové síně slávy. A každý rok se vynoří stejná otázka: Proč se nedostalo na Alexandra Mogilného? Ruský bombarďák je členem Triple Gold Clubu, jedním z nejlepších ruských střelců historie. Navíc má za sebou úžasný příběh. V roce 1989 jako první sovětský hokejista utekl do NHL a prošlapal cestu dalším.
Základním kritériem pro přijetí do Síně slávy v Torontu jsou samozřejmě skvělé výkony. Na stejné linii vedle nich ale stojí přínos hokeji. Proto se občas dostane i na jména, která byste nečekali. O to víc se však svět diví, že výběrová komise HHOF už léta přehlíží Alexandra Mogilného.
Ruský útočník má za sebou úžasnou kariéru, ale hlavně dechberoucí příběh jak vystřižený z akčního thrilleru.
V květnu to bylo 31 let ode dne, kdy Mogilnyj utekl ze spárů sovětského režimu. Byl vůbec prvním hokejistou ze SSSR, který tuhle trnitou cestu dobrovolně podstoupil. „Odvahu jsem nepotřeboval. Žil jsem jako žebrák, takže jsem neměl co ztratit,“ vzpomíná forvard na svůj úprk z roku 1989.
Bylo mu dvacet let. Ve vitríně už přitom měl zlato z olympiády a čerstvě také nejcennější kov z mistrovství světa. Pohár zvedl nad hlavu na právě skončeném šampionátu ve Stockholmu, tam se také upeklo jeho zmizení.
Mogilnému v tom zásadní měrou pomohli šéfové Buffala Don Luce (ředitel hráčského rozvoje) a Gerry Meehan (generální manažer). Sabres si talentovaného Rusa vybrali o rok dříve v pátém kole draftu. Čelili tehdy posměškům, jak že hloupě promrhali volbu za hráče, který jejich dres beztak nikdy neoblékne. Od začátku spolu byli v kontaktu, 4. května pak Lucemu zazvonil v kanceláři telefon. Na druhém konci byl Mogilnyj. „Řekl, že chce emigrovat a hrát za nás,“ přibližuje Luce.
Spolu s Meehanem pro něj přijeli do Stockholmu. Místo vyzvednutí? Boční vchod jistého obchodního centra v metropoli. Že se něco chystá, tušila i tajná policie KGB, která na Mogilného nasadila několik lidí, ti ho nesměli spustit z očí. Mladík jim však v touze za svobodou frnknul. V obchodě se jim ztratil, vyběhl ven, naskočil do nastartovaného auta a ujel. Několik dní se pak skrýval po hotelích, aby nakonec nasedl na letadlo do USA a s pomocí amerického konzulátu proklouzl slídícím agentům.
Mogilnyj se stal prvním uprchlíkem, který opustil komandu sborné, a vydal se na zaoceánské dobrodružství. „Prošlapal cestu dalším. I kdyby byl tohle jeho jediný příspěvek směrem k NHL, bylo by to dost. On byl ale extrémně talentovaným hráčem, byl jedním z nejlepších střelců své doby. V Síni slávy už jsou i muži s mnohem menším hokejovým umem. Nechápu, že se na Mogilného stále zapomíná,“ napsal před pár dny známý hokejový novinář Ryan Kennedy z kanadského The Hockey News.
Až po Mogilném se do NHL vydali i další Rusové. Například Sergej Fjodorov, který byl jediným spoluhráčem, kterému rodák z Chabarovsku o svém plánu útěku řekl. Chtěl ho vzít s sebou, Fjodorov to odmítl. Bál se. Sovětská média psala o zrádci Mogilném, zlotřilých pirátech z Buffala a ohrožení vztahů mezi Sovětským svazem a NHL. Krutovládce sborné trenér Viktor Tichonov zase mluvil o nechutném činu svého svěřence.
„Viděl jsem starší hráče, kteří ukončili kariéru a neměli vůbec nic. Představil jsem si, jak jednou dospěju do stejného bodu. Nelíbilo se mi to, potřeboval jsem pryč,“ říká Mogilnyj, který měl nakonec v zámoří parádní kariéru. V NHL odehrál 1114 zápasů a nasbíral 1118 bodů. Byl vynikajícím střelcem. Ve své nejlepší sezoně 1992/93 nasázel dnes neuvěřitelných 76 gólů! Stal se nejlepším střelcem ligy, později získal i Lady Byng Trophy a s New Jersey v roce 2000 i vytoužený Stanley Cup.
Brusle a hokejku definitivně odložil před čtrnácti lety, na pozvánku mezi hokejovou smetánku v Síni slávy však stále čeká. Najde ji konečně za rok ve schránce?
