Když nenasytné plameny začnou na konci ledna 1996 olizovat světoznámou operu La Fenice v Benátkách, pocházející ještě z dob Benátské republiky, je svět nekonečných árií v šoku.
Vždyť se ještě nestačil pořádně vzpamatovat z tragédie, která ho postihla před dvěma lety! A to takřka přesně na den.
Dechberoucí katedrála, tržnice plná vůní a dobrot, přístav s Kolumbovým památníkem. Věcí, na které mohou být Barceloňané ve svém městě hrdí, je opravdu dost.
Mezi ty nejpůsobivější patří Gran Teatre del Liceu, jeden z největších a nejvěhlasnějších operních domů na světě.
Přestojí atentát i finanční potíže
Poprvé se jeho brány otevřou v roce 1847 a návštěvníkům se tu servírují vybrané hudební bonbonky až do 9. dubna 1861. Ten den stačí jedna špatně zhasnutá olejová lampa v krejčovské dílně, aby prakticky celá dřevěná budova lehla popelem.
Nová se zrodí za pouhý rok. S ještě krásnější fasádou a honosnějším interiérem.
Takto postupně přestojí atentát pomateného anarchisty, který v listopadu 1893 hodí do hlediště dvě bomby a zabije 20 lidí, i bouřlivé časy finančních potíží ve 30. letech 20. století.
Když už se zdá, že to nejhorší má operní svatostánek za sebou, dostane od osudu další nečekaný políček.
Když přeskočí jiskra
Je to paradox. Když se poslední lednový den roku 1994 dvojice dělníků pustí dopoledne do práce, v úmyslu mají rutinní opravu ocelové opony, která má v případě požáru zabránit šíření ohně.
Bohužel, jejich pracovní metody nejsou zrovna příkladné, a tak je průšvih jen otázkou času. Nakonec ho odstartuje neposedná jiskra, která se při neopatrném sváření vydá na procházku po nedalekých závěsech. A to je začátek konce.
Aby se historie už neopakovala…
I přes urputnou snahu pracovníků divadla se oheň nepodaří dostat pod kontrolu. Sametová opona mizí v rudém moři, stejně jako další interiér. Teprve v momentě, kdy už je situace prakticky beznadějná, přicházejí na pomoc přivolaní hasiči.
Rozplynuvší dým následně odhaluje bolestný obrázek. Zničeno je jeviště, hlavní sál i zákulisí. Z šik dámy se budova mění v ohyzdnou stařenu. Pět let tu pak místo slavných árií zní rámus stavebních strojů.
Tak dlouho trvá, než dělníci operní dům znovu vybudují z jeho vlastního popela. S řadou moderních vylepšení a ochranných prvků, aby se žhavá minulost už nikdy neopakovala.
