fbpx

Co dělat s bioodpadem? Zkuste vermikompostér0

Bioodpad tvoří v domácnosti až 18 % z celkového množství vyprodukovaného odpadu. Jak s ním naložit, když nemáte vlastní zahradu anebo možnost vytřídění do hnědé popelnice? Zkuste si doma založit vermikomstér!

Zdroj: Pixabay

Kompostování v „bytových podmínkách“ u nás ještě není příliš rozšířené. Tuhle aktivitu si spojujeme hlavně s nádobou anebo jámou na zahradě, do které dáváme domácí bioodpad. Vermikompostér je nenáročnou alternativou tohohle tradičního způsobu. Můžete si ho i koupit, ale dá se také snadno vyrobit ze tří nádob (např. plastových kbelíků), které tímhle způsobem hezky upcyklujete.

Tyto tři nádoby musí být dobře prodyšné a vzájemně propojené malými otvory – ty budou sloužit pro průlez žížal, i odkapávání vzniklého hnojiva. Do horní nádoby dáte podestýlku (tráva, listí, roztrhaná a navlhčená lepenka – karton od vajíček nebo roličky od toaletního papíru, kokosové vlákno), do druhé umístíte žížaly, které se derou nahoru za potravou, a do spodní částí pak skapává nažloutlá tekutina – tzv. žížalí čaj. Jedná se o velmi silné domácí hnojivo, kterým můžete zalévat kytky.

Reklama

Zdroj: Pixabay

Vermikompostér je nenáročný na výrobu, údržbu i umístění. Můžete ho tak dát na balkón, do garáže, dílny nebo i do kuchyně. Důležité je zajistit „pracujícím“ žížalám teplotu kolem 20 °C (celkově by neměla klesnou pod 5 °C a přesáhnout 25 °C). Přes chladnější období tedy nenechávejte vermikompostér venku bez izolace, a v létě ho nevystavujte přímému slunci, aby nedocházelo k přehřívání obsahu. Je také potřeba, kontrolovat vlhkost podestýlky, a to hlavně při „rozbíhání“ vermikompostéru. S přibývajícím bioodpadem pak bude vlhkost stoupat přirozeně sama.

Zdroj: Pixabay

Nejvhodnějšími žížalami jsou do vermikompostéru ty kalifornské, které dokáží spotřebovat velké množství domácího bioodpadu (krmte je asi 2 – 3 krát týdně). Zároveň bez potravy vydrží až dva týdny, takže se nemusíte bát odjet na dovolenou. Kalifornské žížaly se dožívají 2 – 4 let a mohou dorůst až délky 13 cm. Pokud se vám přemnoží – nevypouštějte je to volné přírody! Jedná se totiž o invazivní druh. Raději je nabídněte k odběru v rámci komunity majitelů vermikompostérů.

Zdroj: Pixabay

Žížaly si pochutnají hlavně na zbytcích ovoce, zeleniny (i té vařené), skořápkách od vajíček, suchém pečivu, i na kávové sedlině nebo čajových pytlíčcích.

Naopak je nekrmte zbytky masa, kůže, tukem a mléčnými výrobky. Žížaly také neocení cibuli, česnek, citrusy, zázvor nebo chilli. Nedoporučují se ani bramborové slupky, které by do vermikompostéru mohly nalákat octomilky.

První tři týdny dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení se a nezahlcujte je bioodpadem. Potravu dávejte na povrch podestýlky, kterou neprohrabávejte. Jedná nádoba se kompostuje asi 2 – 3 měsíce, za které ve spodní části objevíte první vytvořený žížalí čaj.

Autor: Bára Kocmánková