Tuberkulózou ročně onemocní stovky lidí, ohrožuje ale další tisíce. Patříte mezi ně?
O tuberkulóze se nyní mluví zejména v souvislosti s tím, že očkování proti této nemoci by mohlo chránit před nemocí COVID-19. S touto teorií některé jiné názory nesouhlasí, ale všichni se shodují v tom, že i když je případů tuberkulózy mnohem méně než dříve, riziko nákazy taky pořád je.
Počet nemocných lidí v Česku je poměrně stabilní, 442 nemocných v roce 2019, rok předtím 444. Stále tedy platí, že Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni.
Průměrný věk nemocných je 52 let. Mezi nemocnými jsou 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 procent, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové. Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 procent) a v Plzeňském kraji (58 procent). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách. V Pardubickém kraji bylo sedm nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.
Jak se nemoc pozná?
Problémem tuberkulózy je, že ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě. Tuberkulóza, která tiše spí v těle, zpočátku se nehlásí kašlem, pocením ani únavou, totiž není vidět na rentgenu. Projeví se právě ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. Pak se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít. Lékaři tomu říkají latentní tuberkulózní infekce a v Česku ji odhadem v těle nosí tisíce lidí.
„Zajímá nás, co číhá pod hladinou. Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako jsou například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, lupénka, ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentní riziku vzplanutí nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Co je to latentní tuberkulózní infekce
Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve. Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje profesorka Vašáková. Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.
Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr nemocných. „Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje Vašáková.
Svoji roli ve vytváření registru nemoci, jejíž původ před 138 lety objevil německý lékař Robert Koch, mají sehrát ambulantní plicní lékaři. Při prohlídkách mají identifikovat rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí nebo již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.
