Na našem území vařili pivo už Keltové, avšak chmelení piva se připisuje Slovanům

Pivo je v Česku považováno za národní nápoj a určitou součást kulturního dědictví. Jeho historie sahá až do dávného starověku. Příběh piva by vydal na několik tlustých knih. My však máme pouze tuto stránku. Proto vám naservírujeme jen malou historickou ochutnávku. Nečekejte, až spadne pěna, a rovnou se dejte do čtení.

Pivní starověk
Za kolébku výroby piva je považována Mezopotámie, kde Sumerové a Asyřané pěstovali již v sedmém tisíciletí před naším letopočtem různé obiloviny včetně ječmene. Nejstarší písemné zprávy o pivu pocházejí z doby přibližně tři tisíce let před naším letopočtem, z Babylonu. Babyloňané nejenže znali postup výroby piva a sladu, ale na svých tabulkách uvádějí prastaré recepty na různé druhy piv: pivo husté, pivo červené, pivo černé.

Na našem území vařili pivo už Keltové, avšak chmelení piva se připisuje Slovanům. První zmínka o pivu v Čechách pochází z roku 993, kdy český biskup Vojtěch dal postavit benediktinský klášter v Břevnově a tam začali pivo vařit.

Boom minipivovarů
Když se řekne tradiční český pivovar, napadne vás nejspíš ten plzeňský či budějovický. Bohatou historii však mají i minipivovary. Ty nyní zažívají obrovský boom. V Česku je něco málo přes pět set pivovarů. Většinu tvoří minipivovary. Kolem roku 1900 však bývalo na našem území možná až tisíc pivovarů. Nejstaršími minipivovary byly takzvané právovárečné domy, které měly uděleny výsadu vaření piva. Jen na území Prahy vzniklo a postupně zaniklo od 15. století kolem 200 pivovarů. Ještě ve druhé polovině 19. století bylo v Praze asi 40 pivovarů, na začátku 20. století jejich počet klesl na šestnáct. Po druhé světové válce existovaly Praze pouze dva malé pivovary – U Fleků a U Svatého Tomáše. V nich si můžete dát jedno vychlazené i nyní.

Pivo jako věda Na konci 18. století proběhla pivní revoluce. Sládek František Ondřej Poupě povýšil vaření piva v českých zemích na skutečné umění.  Rodák z Českého Šternberka, považovaný za zakladatele českého odborného pivovarnictví, zavedl metody pro stanovení jakosti sladu a chmele a začal jako první používat „pivní váhu“ (předchůdce hustoměru). Napsal dvoudílný spis – Umění vařit pivo fyzicko-chemicko-hospodářsky popsané. V tomto díle je popsaný postup výroby piva. Stalo se první českou vědeckou publikací o jeho výrobě.

Pivovar U Fleků se nachází na Novém Městě, v Křemencově ulici. Zdejší flekovský tmavý ležák je legendou. Tradičním způsobem se vaří už stovky let. Pivo si můžete dát i U Svatého Tomáše. Je jen trochu jiné než to, které tu před více než 600 lety popíjeli zdejší mniši. Na nádvoří bývalého augustiniánského kláštera najdete Augustine Restaurant. Legendární Svatotomášské pivo tu mají, podle původní receptury ho ale vaří Pivovar Matuška.

Původní receptura
Na tradici dají i pivovary velké. Dobrým příkladem je Budějovický Budvar. Jeho historie sahá až do roku 1895. Pivo tu dosud dělají podle původní receptury. K výrobě ležáku Budweiser Budvar Original, který je nositelem chráněného zeměpisného označení „Českobudějovické pivo“, se používá hlávkový chmel Žatecký poloraný červeňák, český slad a voda z artéských studní. „Přímo v pivovaru máme 300 metrů hluboké studně. Křišťálově čistá voda, dědictví jezera z doby ledové, dává pivu nezaměnitelnou chuť. Pivo zraje v ležáckých tancích, ve kterých si každá várka pobude vždy tak dlouho, dokud se plně nerozvine její chuť,“ popisuje unikátnost piva mluvčí pivovaru Markéta Ježková.

Zajímavostí také je, že ať si Budvar objednáte kdekoli, máte jistotu, že jde o originál vařený výhradně v Českých Budějovicích.