RECENZE: Na kameni kámen. Otcovrah zapojil Brontosaury i Mickey Mouse

Pro pražské Divadlo X10 jej připravil mladý režisér Ondřej Štefaňák podle předlohy pozapomenutého rakouského dramatika Arnolta Bronnena, jehož dílo pokřivují dobové sympatie s nacismem i komunismem. Štefaňák si Bronnenův debut upravil do podoby scénické úvahy na věčné téma, jakou vlastně úlohu má rodina v dnešní době.

Těžištěm inscenace i hry je tak vztah mezi dospívajícím synem (Vojtěch Hrabák) a despotickým otcem (Jan Jankovský). Ač pracují s klasickými stereotypy, dokážou oba herci podat své role natolik přesvědčivě, že jejich výkony jsou jedním z důvodů, proč je představení tak působivé.

Jejich spolupráce vrcholí zábavnou scénou, kdy otec zkouší syna z fyziky, k čemuž vtipně zapojuje i sedící diváky. Jankovský zde podává skutečně vyčerpávající výkon.

8 fotografií

Je to však především práce režiséra, co z novinky dělá poutavou podívanou. Štefaňák, který na zdejší scéně režíroval Zmrzačení a loni zaujal dramatizací Lásky v době globálních klimatických změn v MeetFactory, v Otcovrahovi dokazuje, proč mu přední alternativní scény dávají takový prostor. Po celou dobu vlastně velice předvídatelného děje dokáže udržovat napětí pomocí symbolů.

Předzvěst blížícího se dramatu tu zosobňuje v povzdálí sedící pitoreskní postava s hlavou myšáka Mickeyho, symbol hrdinova balancování mezi dětstvím a dospělostí. Podobně srozumitelně působí zmíněné paruky, které v jednu chvíli celá rodina snímá.

Otcovrah 80 % Divadlo X10 premiéra 9. června 2020 režie: Ondřej Štefaňák hrají: Magdalena Kuntová, Lucie Roznětínská, František Bouzek, Vojtěch Hrabák, Jan Jankovský, Václav Marhold

Své dělá i originální scéna točící se okolo onoho dřevěného kotce (opět Štefaňák), hudba (Kryštof Blabla) či pěvecké výkony herců v čele s Hrabákovou interpretací brontosauřího Na kameni kámen.

Otcovrah možná otvírá až příliš mnoho témat, dotýká se Oidipova komplexu (matku hraje Lucie Roznětínská) i tolerance k menšinám (trochu bizarního hrdinova kamaráda ztvárňuje Václav Marhold). Ve vztahu k ústřední rodinné roli dominantního otce to však všechno působí tak nějak pochopitelně a provázaně.

Divadlo X10 se po přesunu do centra metropole možná chvilku hledalo, uvedením Otcovraha však navázalo na to nejlepší, co scéna nabízela ještě za svého působení ve Strašnickém divadle.