Jaká je teď v lázních situace? Už se probouzejí k životu?
Ano. Minulý týden jsme překročili počet 150 klientů, což je polovina naší kapacity. A podle posledních informací se začíná ke standardu vracet provoz v nemocnicích, což je pro nás důležité, protože někteří lidé k nám přicházejí rovnou po operačních výkonech. Začínají se aktivizovat také praktičtí lékaři. Mnozí dlouho zůstali v režimu telefonických konzultací, e-neschopenek a e-receptů, ale k sepsání návrhu na lázně je zapotřebí i kontakt s pacientem.
Jak velkou část klientely představují pro Konstantinovy Lázně právě lidé po operacích?
Je to zhruba třetina všech indikovaných pacientů. Léčí se tu kardiochirurgičtí pacienti po velkých operacích na srdci nebo velkých cévách. A podobně začínáme jednat s pojišťovnami také o léčbě pacientů po náhradách velkých kloubů – kolen, kyčlí a ramen – hned po propuštění z nemocnice. Ti k nám jezdí už dnes, ale až po určité době strávené doma. My ale říkáme, že nejlepší je, když k nám jdou rovnou z lůžka, protože jim pomůžeme překonat bariéry – to období, kdy zjišťují, jak s novým zdravotním stavem žít.
Kdy pro vás vlastně změna režimu nastala a jak to v lázních probíhalo?
V půlce března. Nesměli jsme přijímat nové pacienty, zakázali jsme návštěvy a nadto jsme hostům zakázali opouštět lázně. To byla doba, kdy se sezona teprve rozbíhala, ale navzdory tomu tady bylo docela dost klientů, asi 170. Přestali jsme přijímat nové, nevyhověli jsme asi 140 žádostem. Lázně jsme se rozhodli uzavřít před Velikonocemi 9. dubna. Pobyt jsme vlastně zkracovali minimu lidí a jen v řádu několika dnů. Pacienti jsou u nás spolu delší dobu, což byl jeden z důvodů, proč se u nás nákaza neobjevila. Zaměstnanci se chovali zodpovědně, návštěvy jsme poprosili, aby nejezdily, a pak nebylo, jak sem nákazu zavléci.
A znovu jste otevírali...
...až 11. května, znovu po svátcích.
Takže zhruba měsíc výpadek.
Ano, nula, žádný výnos. Spočítali jsme, že naše ztráta je k dnešnímu dni asi 16 milionů korun. Vypadly platby od pojišťoven, tržby od cizinců, tržby z veřejných restaurací a z kavárny, kterou máme, a přibyly náklady na ochranné prostředky a dezinfekci. Úplně poprvé v historii se lázně zavřely celé. My jsme toho využili a musím říct, že naši zaměstnanci byli velmi vstřícní. Musím je pochválit a poděkovat všem, brali to statečně. Část lidí zůstala doma, ale se zbytkem jsme se vrhli do prací, hlavně úklidových, které se normálně dělat nemohly. Snažili jsme se minimalizovat náklady, takže všude bylo vypnuté topení, zastavila se voda, zhasl se park.
Se žádostí o pomoc se na lázně obrátil také Plzeňský kraj.
Kraj nás oslovil s tím, zda bychom byli ochotni přijmout zdravé seniory z různých domovů, aby si mohli uvolnit kapacitu pro izolaci. Nechali jsme se otestovat, všichni jsme byli negativní a připravili jsme se na příjezd zhruba stovky klientů. Vymysleli jsme provoz tak, aby byly oddělené skupiny, aby se i oni mezi sebou potkávali co nejméně. Nakonec na to nedošlo, nesetkalo se to s pochopením u samotných klientů, čemuž rozumím. Jsou zvyklí na své prostředí, byl by to pro ně skok do neznáma. Ale je to připravené do budoucna, můžeme fungovat jako záloha.
Dana Jurásková
|
Kdy myslíte, že se vrátíte k plnému provozu?
To nedokážeme vůbec odhadnout. Možná se zájem o lázeňské pobyty protáhne do podzimu, což nebývalo zvykem. Pak jsme dohodnuti s našimi zaměstnanci, že bychom přizpůsobili celý provoz tomu, jaká bude poptávka. Podle výhledů našeho obchodního úseku se situace každým týdnem zlepšuje, a to zejména proto, že se zvyšuje počet prodaných víkendových pobytů pro Čechy. To je úplně nové, jiné než loni. A je to pro nás velká naděje, že výpadek pacientů, který ještě chvíli potrvá, alespoň částečně nahradíme těmito pobyty. Moc se na ně těšíme a uděláme vše, aby byli spokojeni.
Myslíte, že už to je důsledek očekávaných obav z cest do zahraničí a zájmu trávit dovolenou v Čechách?
Určitě ano. Část lidí už byla úplně nedočkavá, aby se mohli hnout z domova. A přijíždějí třeba hodně rodiny, které se rozhodly nedat děti do školy. Přijedou na prodloužený víkend, s dětmi se tu učí. Připojení na internet samozřejmě poskytujeme, takže s tím nemají problém. Jsou většinou z regionu, z blízkého okolí.
Dobrý nápad v těžkých časech...
Velký úspěch jsme také měli s tím, že jsme jeden z balíčků nabídli zdravotnickým zařízením, ústavům sociálních služeb a školám jako odměnu pro jejich zaměstnance. Je to opravdu výhodné a odezva byla skvělá. Je to rehabilitační pobyt s lázeňskými procedurami, takže lidem zaměstnavatelé mohou přispět z fondu kulturních a sociálních potřeb. Koupily ho ale i soukromé nemocnice vybraným zaměstnancům, kteří byli v době pandemie na exponovaných pracovištích.
Jak velkou ztrátu pro společnost znamená těch 16 milionů korun?
Ztráta dělá zhruba 10 až 12 procent. Hospodaříme dobře, měli jsme finanční rezervu. Striktně jsme dodržovali pravidla pro program Antivirus, takže jsme dostali asi 1,6 milionu korun zpátky na mzdách. Využili jsme i možnost požádat o úvěr s tříletým odkladem splátek COVID 2. VZP nabídla pro lázně tzv. kompenzační platbu podle loňských plateb, v našem případě je to 1,5 milionu korun za červen, stejná částka za červenec a srpen, což ale musíme v září začít splácet. Kdyby narostl počet klientů tak, abychom už vydrželi, nebudeme mít problém to splatit a pomohlo by nám to. Pokud vyjdou čtyřtisícové vouchery pro samoplátce, opět nám to pomůže.
Konstantinovy Lázně
|
To zní poměrně optimisticky.
Až na Antivirus budeme sice muset všechno vrátit, ale pomůže nám to. My jsme ekonomicky zdraví, když vše normálně běží. Nemám strach z toho, že bychom to nezvládli, protože si nedovedu představit, že by lékaři přestali indikovat lázně, zejména u těch skupin nemocných, které jsou u nás. Naše lázně patří do skupiny pouhých tří zařízení, která přijímají velkou část svých pacientů rovnou z nemocničního lůžka.
Když situaci optimisticky hodnotíme – na konci roku určitě nebudeme ziskoví, budeme rádi za vyrovnaný výsledek. Přitom jsme nepropustili jediného zaměstnance. Ukončili jsme asi tři nebo čtyři pracovní poměry na dobu určitou a nechali jsme odjet zahraniční agenturní pracovníky s tím, že už je přijímat nebudeme, protože jsou pro nás příliš drazí.
To je překvapivé. Čím to?
Je to velká změna. S tím, jak se na Karlovarsku a Mariánskolázeňsku proměnil trh práce kvůli pandemii, jak zavřela spousta hotelů, máme najednou dost lidí. A to i kvalifikovaných jako kuchařů, číšníků a dalších. Situace se naprosto dramaticky změnila v náš prospěch, dříve jsme s tím opravdu těžce bojovali.
Na nějaký rozvoj lázní nebo větší rekonstrukce teď asi nebude pomyšlení, ne?
Čekaly nás opravdu velké investice. Měli jsme v plánu rekonstruovat hlavní část velkého lázeňského domu, jeho balneoprovoz a další projekty. S přípravou teď pokračujeme jen u nejnutnějších úprav, ale realizaci musíme odložit.
Jaké jsou ty další projekty?
Máme v běhu projekt, kterému pracovně říkáme „Voda“. Hledáme staré zdroje vody, studny, rozvody, plánujeme využít dotace na dešťovou vodu. Prostě musíme se postarat, abychom o vodu nepřišli. Naším léčebným zdrojem je unikátní lázeňský pramen Prusík. Další zdroj je v Kokašicích a my už máme projekt na to, jak ho přivést jako záložní zdroj sem.
Máte obavy, že by mu mohlo ublížit narůstající sucho?
Pramen má podle všech měření stále své vlastnosti i sílu. Ale jako lázeňské místo se chceme chovat ekologicky, takže cítíme povinnost starat se o vodní poměry. Přemýšlíme ale třeba taky o bioplynové stanici, o rekuperaci vody. Už teď odpadní teplou vodou, jíž spotřebujeme obrovské množství, ohříváme novou vodu. Ale hlavně chceme zalévat záhony a trávníky v parku ze studní nebo z dešťové vody, a ne z jiných vzácných zdrojů.
Park v Konstantinových Lázních má dvě stě let. A letos jsme museli pokácet sto stromů ze zhruba tisícovky kvůli suchu a kůrovci. To je opravdu zlé a „Park“ je další projekt, na kterém jsme chtěli začít dělat a na který budou třeba peníze. Léčebné lázně Konstantinovy lázně jsou na krásném místě a my se za něj cítíme zodpovědní.
