Zastánci zákazu argumentují tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Odpůrci zase poukazují na to, že by tento krok poškodil české chovatele vůči ostatním v EU a umožnil by dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí.
Zastánci zachování současného stavu, k nimž patří ministr zemědělství Miroslav Toman nebo jeho předchůdce Marian Jurečka, navrhují nechat na spotřebitelích, aby si sami vybrali, jaká vejce budou preferovat. Přívrženci zákazu uváděli, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují. Vejce z klecových chovů chtějí přestat nabízet od roku 2025.
Zákaz klecových chovů v nadcházejícím desetiletí prosazuje skupina poslanců kolem Jana Pošváře, podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání tzv. neobohacených klecí začal platit od roku 2012.
Poslanec ANO Martin Kolovratník navrhl postupný zákaz v letech 2027 až 2033, který by se týkal i takzvaných obohacených klecí. Podle předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka tento návrh podpoří většina poslanců ANO. Za „nejmíň špatný“ označil Kolovratníkův návrh i Toman.
Dalším sporným bodem novely o ochraně zvířat proti týrání je odškodnění majitelů zakázaných kožešinových farem. Podporu zřejmě nezíská původní návrh zemědělského výboru, aby dostali 6 900 korun za norka a 5 400 korun za lišku. Podle kritiků jsou to nedostatečně podložené a přehnané částky. Zemědělský výbor nakonec podpořil návrh pirátského poslance Jana Pošváře, aby se částky snížily na 3 000 korun za norka a 3 900 korun za lišku.
Zemědělský výbor navrhl zakázat drezuru volně žijících zvířat v cirkusech a podobných zařízeních, a to u zvířata narozených od příštího roku. Nakonec ale podpořil návrh poslance Josefa Kotta, podle něhož by se zákaz drezury vztahoval na zvířata narozená od roku 2022. V případě primátů či delfínů by se zákaz vztahoval i na zvířata narozená v roce 2004 a mladší. Vládní novela počítá jen se zákazem rozmnožování některých šelem a lidoopů v zájmových chovech a jejich venčení na veřejnosti. Novela má rovněž zakázat prodej nebo předání psa či kočky novému chovateli na veřejném prostranství, například na parkovišti.
Sněmovna bude rozhodovat také o zvýšení pokut a správních trestů za porušení zákona. Mohly by se podle návrhu Moniky Jarošové zdvojnásobit až na jeden milion korun v návaznosti na zpřísnění trestů vězení za týrání zvířat. Podobný návrh přednesl i Pavel Bělobrádek, který chce ovšem maximální sazbu zčtyřnásobit na dva miliony korun. Podporu zemědělského výboru získaly návrhy poslance ANO Davida Pražáka, aby minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách byla v návaznosti na míru provinění pět tisíc korun a deset tisíc korun.
