S ‚dospělou‘ cukrovkou má pomoct nová aplikace. Místo léků nabízí změnu životního stylu a jídelníčku
S léčbou cukrovky druhého typu má na dálku pomoct nová česká aplikace Vitadio. Díky ní se můžou pacienti spojit s nutriční terapeutkou, která je motivuje ke zdravému životnímu stylu. Ten je důležitý právě u diabetu druhého typu, který vzniká až v dospělosti. Aplikace vznikla jako start-up a teď je ve fázi pilotního testování. Do 12. července se můžou zájemci přihlásit zdarma, jinak ji v rámci testování předepisují vybraní lékaři.
S aplikací Vitadio má zkušenost i Ivana Krejčová. Léčí se s cukrovkou druhého typu a možnost zkusit si aplikaci jí nabídla její lékařka. Krejčová měla problémy s nepravidelností stravování. Na jídlo si neudělala čas a dostala se k němu většinou až večer. Během dne pak snědla v rychlosti jenom něco malého.
Nutriční terapeutce proto fotila všechna jídla a na dálku s ní konzultovala jídelníček.
Také si každý týden mohla vybrat jeden z pěti úkolů, které jí pomáhaly vypěstovat si zdravé návyky. „Třeba byl úkol sklenice vody k jídlu, zdravý talíř, žádná prasečinka za den, zdravý nákup a podobně,“ popisuje Radiožurnálu Krejčová.
Říká, že záleží na motivaci každého pacienta. „Když vím, že zase začínám zlobit, tak oslovím terapeutku a zase jí to jídlo posílám, aby zhodnotila, co je a co není v pořádku. Na někoho dennodenní bič funguje a na mě funguje."
Speciální čip upozorňuje na zvýšenou hladinu cukru. Diabetikům má snížit rizika komplikací o polovinu
Číst článek
Krejčová k lékaři chodí jednou za tři měsíce. A jak dodává, o zdravý životní styl se snažila vždy jen asi týden před návštěvou doktora. „A co může lékař? Je to vždycky o tom člověku. A já jsem teda zlobila,“ přiznává se smíchem.
Hodně léků málo pohybu
Start-up Vitadio založili tři Češi a jedna Češka a od kapitálového fondu Nation 1 a andělského investora Petra Skrly získali investici 16 milionů korun. Start-up taktéž prošel několika akcelerátory, které například pomáhají navázat začínajícím podnikatelům kontakty. Jedním z nich byla i Laboratoř Nadace Vodafone.
Podle jednoho ze spoluzakladatelů Jana Šomvárskyho má aplikace doplňovat lékařkou péči. „Pacient vidí lékaře jednou za tři až šest měsíců třeba na 15 minut. Během takto krátké doby není možné pacientovi poskytnout strukturovanou, kontinuální podporu v úpravě životosprávy.“
Na další problém s léčbou cukrovky druhého typu upozorňuje lékařka z programu Vitadio Tereza Tománková. Podle ní lékaři stále častěji předepisují léky a nemají čas na to, aby pacientům vysvětlovali zdravý životní styl a vedli je k vyvážené stravě i pohybu. „Terapie léky, třeba metforminem, který je nejčastěji předepisovaný, neustále v Česku vzrůstá. Jenom za rok 2017, kdy jsou poslední statistické údaje z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, bylo 54 procent diabetiků na metforminu.“
Podle doktorky naopak klesá počet pacientů, kteří se léči úpravou životosprávy: „Přitom existují průkazná data o tom, že pokud to je pre-diabetik nebo diabetik druhého typu v časných stadiích, tak lze pouze intervencí životosprávy tu nemoc zvrátit. Tudíž vyvstává otázka: Ta možnost tady je a ten přístup je mnohem levnější, tak proč se tak neděje?“
Dodává, že aplikace má i tu výhodu, že v ideálním případě bude šetřit čas doktora. Nutriční terapeutka mu totiž zpracuje zprávu o pokrocích nebo problémech pacienta. Doktor nebo doktorka tak má přehled o pacientovi i v období, kdy se s ním nevidí.
Potřeba jsou data
Na aplikaci má ale skeptický pohled vědecký sekretář Martin Prázný z České diabetologické společnosti. Podle něj není těžké podobné aplikace vyvinout, ale je problém prokázat jejich prospěšnost. „Já se obávám, že to je deklarace možností, ale neověřená,“ říká.
Zhubnout a málo jíst často funguje lépe než nejmodernější léky, říká diabetolog Saudek
Číst článek
Důležité podle něj je, aby existovala vědecky podložená data, která prokážou přínos aplikace pro pacienta. „A obecně problém těchto aplikací je v tom přimět pacienta ke spolupráci. Druhá věc je udržet spolupráci dlouhodobě. Řada lidí má ochotu a tendenci si to vyzkoušet, ale v dlouhodobém horizontu to z nějakého důvodu selže. Většinou z důvodu nízké motivace pacientů, nebo chybí bezprostřední přínos.“
S tím ale nesouhlasí spoluzakladatel Vitadio Jan Šomvársky a odkazuje na dvě pilotní studie, jednu z nich ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc, které v Česku právě běží. Řádově v nich jsou stovky pacientů. „Prokazujeme snížení glykovaného hemoglobinu a úbytek tělesné váhy. To jsou dva hlavní parametry. U hemoglobinu to je asi 11 milimolů na mol a 4% úbytek tělesné váhy,“ říká.
Glykovaný hemoglobin ukazuje dlouhodobou hladinu cukru v krvi. Podle České diabetologické společnosti by neměl přesahovat 45 mmol/mol u pacientů bez vážnějších přidružených komplikací.
V probíhajících studiích Vitadio sleduje také to, kolik pacientů u aplikace vydrží. Podle Šomvárskyho aplikaci po třech měsících používalo 86 procent pacientů. A odvolává se i na odborné garanty. Jedním z nich je profesorka Alexandra Jirkovská, která se diabetem dlouhodobě zabývá.
Hra o peníze
Kromě přínosnosti aplikace pro pacienty musí Vitadio prokázat, že se vyplatí. Právě o peníze se totiž hraje: zástupci Vitadio chtějí, aby její používání proplácely zdravotní pojišťovny. Blízko k tomu je podle Šomvárskyho v Německu a na Slovensku. V Česku jednání probíhají, ale podle Šomvárskyho to bude trvat ještě delší dobu.
S telemedicínou, neboli poskytováním lékařské péče na dálku, je totiž v Česku legislativní problém. České zákony s léčením na dálku nepočítají. „Jsou tam otázky toho, jaké je místo poskytování. Když lékař sedí někde, pacient někde. Právně, kde se poskytování péče odehrává. Je tam otázka zdravotnické dokumentace. Je spousta praktických problémů, které česká legislativa neřeší, protože tato problematika neexistovala v době, kdy se vytvářela,“ popisuje odborník na zdravotnické právo Jan Zahálka.
Elixír mládí i lék proti obezitě. Čeští vědci zjistili, že lék proti nádorům umí bojovat s cukrovkou
Číst článek
Telemedicína narážela i na postoj zdravotních pojišťoven. „Historicky zastávaly většinově určitě ten názor, že diagnostikovat pacienta bez fyzického kontaktu není dost dobře možné. Takže existovala určitá zdrženlivost, když to řeknu eufemisticky, k těmto metodám,“ dodává Zahálka.
Změna postoje
Podle Zahálky ale postoj pojišťoven změnila pandemie nemoci Covid-19. Kvůli šíření nového koronaviru omezovali lékaři i lékařky osobní kontakt. A zdravotní pojišťovny to začaly proplácet.
Největší tuzemská pojišťovna VZP začala proplácet standardní vyšetření i konzultace skrze mimořádné opatření. To sice k 30. červnu ukončila, ale podle vyjádření tiskové mluvčí Jany Sixtové chce VZP rozvíjet telemedicínu i do budoucnosti.
„Chceme navrhnout pravidla a úhradové mechanismy, které tento potenciál využijí pro zlepšení organizace, kvality a dostupnosti péče u různých skupin pacientů. VZP počítá s využitím a zapojením různých skupin poskytovatelů zdravotních služeb, všeobecných praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost, ambulantních specialistů, nemocnic, gynekologů a dalších,“ napsala Sixtová Radiožurnálu.
Pojišťovna taky připravuje spuštění programu VZP PLUS – TELEMEDICINA. Kladně se k lékařství na dálku staví i další pojišťovna OZP. Ta proplácí videokonzultace s lékařem i po ústupu pandemie koronaviru.
Počet pacientů s cukrovkou druhého typu v Česku každoročně stoupá. Poslední zdravotnické statistiky o počtu nemocných jsou z roku 2017, kdy touto chorobou trpělo 786 tisíc lidí.
Celkově na diabetes jakéhokoli typu zemře mezi 20 a 30 tisíci pacienty, kdy ale cukrovka nemusí být přímou příčinou úmrtí. Diabetes taktéž vede ke vzniku dalších komplikací. Třeba k poškození ledvin nebo i slepotě.
Cukrovka taky způsobuje tzv. diabetickou nohu. V důsledku toho museli lékaři v roce 2017 amputovat část dolní končetiny 8 615 pacientům.
