Kdyby Churchill neměl tak brutální názory, možná by i Češi byli vyhlazeni, věří publicista Čulík

„Winston Churchill byl člověk své doby. Těžko budete hledat někoho ve Velké Británii v 90. letech 19. století, kdo nepodporoval imperialismus. Téměř každý Evropan věřil, že je předurčen k tomu, aby formoval celý svět,“ tvrdí v pořadu Pro a proti Bořivoj Hnízdo z Katedry anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha.

Podle něj tehdy bylo přesvědčení o nadřazenosti bílé rasy běžné. „Problém je, že tyto názory měl Churchill ještě ve 20. a 30. letech 20. století, kdy už situace byla jiná... A on byl navíc prostořeký, hodně toho napovídal.“

Churchill ve 20. letech nebyl moc v politice vidět, ani nebyl moc populární v konzervativní straně. Byl enfant terrible britské politiky a prostořekost k tomu patřila. Známe spoustu jeho výroků, které lze označit jako rasistické, ale také známe ty, a je jich méně, které tvrdí pravý opak. On se také během své doby měnil.
Bořivoj Hnízdo

Šéfredaktor Britských listů a přednášející na University of Glasgow Jan Čulík nepopírá politikovy zásluhy na porážce hitlerovského nacismu. „Ale na hrubý pytel hrubá záplata. Kdyby Churchill nebyl ve svých postojích tak brutální, možná bychom jako Češi byli vyhlazeni, nebo jsme všichni nacisté.“

Čtěte také

Stavějme sochy ideálům, ne lidem. Dobro a zlo jsou nekonečným kontinuem, říká historik Igor Lukeš

Novinář ale nesouhlasí, že musíme vnímat Churchilla jako „člověka své doby". „I lidé podobných názorů, včetně dalších konzervativních imperialistů té doby, byli přesvědčeni, že jeho názory jsou zastaralé nebo otevřeně šokující. Už ve 20. letech se říkalo, že jeho názory jsou šílené.“

„Churchilla obviňují za hladomor v Bengálsku v roce 1943 až 1944,“ dodává Čulík. „Je obviňován, že vyvraždil tři miliony Indů. Historikové se shodli, že Churchillovo jednání tehdy velkou měrou k tomu přispělo. Tehdy odebírali lidem i dětem potraviny a exportovali je jinam. To je podstatou té britské diskuse. “

Politik by nikdy neměl způsobit úmrtí tří milionů lidí ani ve velmi obtížné vojenské situaci. Také by nás mělo zajímat, že Churchill schválil deportaci asi 2000 ukrajinských a ruských kozáků ze Západu do Stalinova Sovětského svazu, kde byla velká část z nich okamžitě popravena jako zrádci.
Jan Čulík

Hnízdo uznává, že Churchillův podíl na hladomoru v Bengálsku nelze popírat. „Musíme to vidět komplexně. Barma, která zásobovala region rýží, byla obsazena Japonci. Ale je pravda, že Churchill jasně dával najevo, že je pro něj důležitější zásobování armády a jiných částí světa včetně Řecka – než Indie.“

Čtěte také

50 let od Churchillovy smrti a 10 nejspornějších momentů jeho života

„Churchill vlastně mimo 2. světovou válku moc úspěšným politikem nebyl. V první válce to byla katastrofa a jeho chybná rozhodnutí bychom našli i později. Ale nakonec se všichni rozhodli, že on bude ten nejlepší, kdo je schopen na jaře 1940 mobilizovat Británii a vést ji,“ konstatuje politický geograf Hnízdo.

Novinář soudí, že otázka Churchillova rasismu jen odkazuje ke složitosti historie. „My musíme uznávat Churchillovy zásluhy o porážku nacismu. Ale když ho mytologizujeme, tak je to nebezpečné, protože realita je jinde a dostáváme se do slepé uličky,“ varuje šéfredaktor Britských listů Čulík.

Neměl by být Winston Churchill problematizován i kvůli zkušenosti, kterou s ním má střední Evropa? Mají stát jeho sochy v Londýně i v Praze? Celou debatu Jana Čulíka a Bořivoje Hnízda, kterou moderuje Michael Rozsypal, si můžete pustit na audiozáznamu.