Neutrální Česko? Leda tak ve snu

Česká republika je členským státem NATO již přes dvacet let. V Evropské unii jsou Češi 16 let. I přes veškeré výhody, plynoucí z členství v těchto mezinárodních organizacích, stále usilují někteří čeští politici o ekonomicky a vojensky nezávislé Česko. Je to však vůbec možné?
Takové změny totiž nejsou zdaleka tak jednoduché, než jak jsou často prezentovány.

Václav Klaus, Václav Klaus ml., Petr Mach, Tomio Okamura. Každý z těchto čtyř pánů propaguje určitou formu možné budoucí neutrality České republiky. Klausové a Mach preferují ekonomickou nezávislost ČR na Evropské Unii, Tomio Okamura vyzývá k jejímu opuštění a má výhrady ke členství v NATO. Úplnou vojenskou neutralitu prosazuje především KSČM.

Více peněz a vojáků do armády

Geopolitickou či vojenskou neutralitu lze poměrně snadno definovat. Stát se neváže spojeneckými smlouvami, neumožňuje pohyby cizích armád přes své území a neúčastní se válek, které se přímo netýkají jeho území nebo zájmů. Takový stát tedy nemá spojence, avšak o potenciální nepřátele není nouze. Proto mívají tyto země velmi silné armády.

Neutrální státy, které jsou rozlohou, ekonomickou silou nebo počtem obyvatelstva podobné Česku, mají vyšší obranný rozpočet i větší celkový počet vojenského personálu.

Stát	Populace (mil.)	Rozloha (km² )	Celkem vojáků (tis.)	Obranný rozp. (mld. USD)
ČR	10,7	78 867	25	2,969
Rakousko	8,8	83 871	172,5	3,380
Finsko	5,5	338 145	301,5	3,570
Švýcarsko	8,4	41 277	241	5

Zdroj: CIA World Factbook

Srovnání je tedy jednoduché. Česká republika by v případě neutrality musela zásadně navýšit obranný rozpočet, a pravděpodobně opět zavést povinnou vojenskou službu, kterou všechny uvedené státy mají, aby byla armáda schopna sama ubránit zemi před případným útokem.

Současný stav české armády však není nijak překvapivý. Spojenci v NATO srovnatelných parametrů, jako Slovensko, Maďarsko, Bulharsko nebo Chorvatsko, vydávají na své armády stejně (1,2) nebo méně (3,4) než naše republika. To se projevuje na stavu a výzbroji armád těchto zemí, které stále používají rychle zastarávající techniku a výzbroj z dob
Studené války.

Pokud by se Česko nyní rozhodlo pro vojenskou samostatnost, muselo by očekávat zvýšení diplomatického tlaku ze stran států jako Rusko nebo Čína. Zároveň by se naše republika nemohla opřít o vojenskou pomoc armád NATO v případě konfliktu, ve kterém by Severoatlantická aliance byla považována za potenciální hrozbu, stejně jako všechny ostatní státy.

Bez EU to bude nesnadné a drahé

Ekonomická nezávislost v době globalizace neexistuje. Teorie absolutních a komparativních výhod do světa přinesly propojení a snížení nákladů, čímž soběstačnost na ekonomickém poli de facto ztratila smysl. Ani všemi opěvované Švýcarsko není nezávislé. Do Švýcarska se dováží především vzácné kovy, léky a ropné produkty, přičemž hlavním dovozním partnerem je Německo.

V rámci Evropské Unie lze tento jev demonstrovat na zelenině. Ačkoliv zde v ČR dokážeme vypěstovat určité množství rajčat nebo paprik, ve Španělsku jsou schopni jich vypěstovat nadbytek. Tudíž jsou levnější a konkurenceschopnější. Naopak česká rajčata a papriky jsou většinou dražší a vypěstované množství není nijak zásadní.

Zároveň Česko vyváží nejvíce do jiných zemí EU. A to především do Německa, kam exportuje přibližně třetinu zboží a služeb. Odchod z Evropské Unie by pro českou ekonomiku znamenal katastrofu. Cla a přístupové poplatky na trh EU by byly prvními vlaštovkami naší nezávislosti. Nehledě na fakt, že každý nečlenský stát na společném evropském trhu musí tak či tak dodržovat standardy a požadavky, které ukládá EU.

Ve výsledku by se ekonomická situace v ČR velmi zhoršila. Zvýšily by se ceny zboží díky clům, menší ochota investorů se angažovat v místním průmyslu by pak zasadila ránu zaměstnanosti a konkurenceschopnosti firem.

„Lepší než Brusel“

Lze s jistotou prohlásit, že ČR v dohledné době nebude ekonomicky nezávislou a vojensky neutrální zemí. Pánové Klaus, Klaus, Mach a Okamura nám prezentují tyto stavy jako lepší alternativy k „diktátu Bruselu a imperialistů z USA“. Selhávají ale už v základních myšlenkách, protože neberou v úvahu historické souvislosti, ekonomické teorie a čistá data.

Pokud chtějí Tomio a ostatní vystoupit z EU, jen ať vystoupí. Akorát pak budou svým voličům vysvětlovat, proč jsou drahé brambory a salám.