Ivan Noveský: Je snaha o fungování státního úřadu zavrženíhodným trestným činem?

07.07.2020 21:31

Dopady závažných pochybení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pod vedením předsedy Josefa Fiřta při udělování licencí na konci roku 2010 a začátku roku 2011 se nejvíce projevily v letech 2013 - 2014. Tehdy nejvyšší státní zástupce podal na ERÚ několik desítek žalob právě ve věci licencí z roku 2010 - 2011. V té době již právníci ERÚ, kteří svojí činností nebo nečinností zavinili to, že ERÚ byl v té době jedním z nejvíce žalovaných státních úřadů, buď již sami utekli, či byli za tyto „zásluhy“ doslova vyhozeni novou předsedkyní ERÚ Alenou Vitáskovou (ve funkci 08/2011 – 07/2017).

Ivan Noveský: Je snaha o fungování státního úřadu zavrženíhodným trestným činem?
Foto: Archiv IN
Popisek: Ivan Noveský

Absolutní nedostatek právníků na ERÚ musela nová předsedkyně v letech 2013 - 2014 řešit a proto opakovaně marně oslovovala nejen „hotové“ právníky, ale i právnické fakulty a nakonec i soudcovskou unii a unii státních zástupců se žádostí o pomoc. Marně. Když se nakonec uvolila zkušená špičková právnička, dlouholetá státní zástupkyně, a posléze i nejvyšší státní zástupkyně, Renata Vesecká, nastoupit na ERÚ jako místopředsedkyně pro právní věci, mohla si předsedkyně i ERÚ vydechnout.

Předsedkyně nemohla ani v duchu tušit, že tím do budoucna připravila určité skupině záminku pro to, aby mohla být šikanována, pokud by se ji nepodařilo sesadit z pozice předsedkyně jinou účelovou kriminalizací. Snahu o nezákonnou kriminalizaci předsedkyně, připojením k vytvořené kauze chomutovských elektráren z roku 2010, sice zastavil již Vrchní soud, ale její nevinu, pro zavilost státních zástupců, musel opakovaně potvrzovat Nejvyšší soud a Krajský soud v Brně až do roku 2019.

Předsedkyni ERÚ, jako asi většinu českých občanů, v té době vůbec nemohlo, ani v duchu, napadnout, že by nejvyšší státní zástupce neměl být dostatečně kvalifikován. Dle tvrzení okresního státního zástupce není nejvyšší státní zástupce natolik právně kvalifikovaný, aby byl schopen vykonávat podřízenou funkci místopředsedy ERÚ pro právní věci. Netušila to ani Renata Vesecká, když se logicky domnívala, že má i praxi v energetice, protože jako státní zástupkyně musela řešit i trestné činy v energetice.

Podmínku sedmileté praxe v energetice pro výkon funkce místopředsedy ERÚ  v energetice zavedla až novela energetického zákona v červenci 2009. Tehdejší místopředseda ERÚ Bohuslav Němeček tím okamžikem přestal splňovat kvalifikační předpoklad pro výkon funkce místopředsedy, protože měl praxi pouze ve správním úřadu a nikoliv, zákonem výslovně předepsanou, sedmiletou praxi v energetice. Předseda ERÚ ho přesto z funkce neodvolal.

Praxe na státním zastupitelství zabývajícím se energetikou či na správním úřadě zabývajícím se energetikou skutečně, čistě formalisticky, nenaplňovala tehdejší požadavek energetického zákona. To, že oba špičkoví odborníci, navíc oba nezbytní pro činnost ERÚ, místopředseda Němeček v letech 2009 – 2011 a místopředsedkyně Vesecká v letech 2014 -2015, byť čistě formálně, opravdu nesplňují nejasně formulované ustanovení energetického zákona, nenapadlo ani předsedu Fiřta, ba ani, jinak velmi pečlivou a opatrnou, předsedkyni Vitáskovou. Navíc všechna stanoviska, i externích právníků, jí potvrdila, že Renata Vesecká splňuje všechna kritéria pro jmenování, a proto ji předsedkyně mohla jmenovat. V krizové době, kdy se na ERÚ hromadně valily žaloby nejvyššího státního zástupce, tím předsedkyně zabránila totálnímu kolapsu právní služby ERÚ.

Obvinění předsedkyně ze zneužití pravomoci a vyslání početných týmů kriminalistů, kteří měli zajistit jeden jediný doklad a to jmenovací dekret místopředsedkyně Vesecké, mnozí považovali spíše za velmi špatný vtip. Pouze zasvěcení tušili, že se může jednat o pomstu a výstrahu předsedkyni Vitáskové za to, že zastavila, již k realizaci připravené, projekty mnohamiliardových tunelů z energetiky a státního rozpočtu, např. biometan.

Obžalovat vedoucího pracovníka za to, že se snažil zachovat funkčnost ERÚ a tím, že zneužil pravomoc a způsobil škodu českému státu, bylo tak fantastické, že se tomu i trestní právníci nejprve smáli. Pokud se okresní státní zástupce opravdu domnívá, že jeho nejvyšší nadřízený, nejvyšší státní zástupce, nemusí být na svoji funkci dostatečně kvalifikován tak, aby mohl následně vykonávat právní službu na podřízeném místě místopředsedy ERÚ, je to na pováženou. V očích veřejnosti to nepochybně významně „ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce.“, což by mohlo být kárným proviněním okresního státního zástupce dle §28 zákona o státním zastupitelství.    

Šok pro všechny nastal, když státní zástupce opravdu podal obžalobu na soud a soud obžalobu přijal. Soudce odmítl fantasmagorii obžaloby o způsobení škody tím, že Renata Vesecká byla za odvedenou práci pro ERÚ řádně placena. Odsoudit předsedkyni zato, že Renata Vesecká byla za odvedenou práci, dle zákoníku práce, odměňována, to by asi ani soud v Africe nedokázal. Soud důkladným dokazováním neshledal jiný úmysl předsedkyně Vitáskové, než snahu dle zákonů zajistit řádný chod jí svěřeného úřadu. Čistě formalisticky opravdu mohlo dojít u místopředsedkyně Vesecké, stejně jako v roce 2009 u místopředsedy Němečka, k nenaplnění kvalifikačního předpokladu. I když nedošlo k naplnění nezbytných znaků trestného činu, tj. nebyl nekalý úmysl a nebyla způsobena škoda, soud se přesto, z důvodu pouze jemu známých, neodvážil nepotrestat předsedkyni Vitáskovou.

Alespoň podmíněný trest ji měl zbavit bezúhonnosti a potrestat ji za zastavení mnohamiliardových tunelů z energetiky. Paradoxně to, co u předsedkyně Aleny Vitáskové ocenil prezident republiky, tj. ochranu zájmů a peněženek občanů České republiky, považují dodnes někteří plánovaní „příjemci“ za svoji osobní ztrátu a tedy důvod pro tvrdé potrestání předsedkyně Vitáskové. Rozsudek s podmíněným trestem pro předsedkyni Vitáskovou byl sice odvolacím soudem zrušen, ale nalézací soud musel opět trvat na podmíněném trestu.

Proces se proto nyní opět vrací k odvolacímu soudu. A bude záležet na opravdu veliké osobní statečnosti odvolacího soudu, zda se odváží rozhodnout dle zákona, tj. spravedlivě….. Mimo jiné se ukáže, kdo stojí na straně zákona a občanů a kdo stojí na té druhé.....  Tím se ovšem čtenáři naskýtá oprávněná otázka, kdo by měl být, podle práva a v zájmu českých spotřebitelů, skutečně potrestán? Ostatně tuto, pro mnohé nepříjemnou, otázku již položil v prosinci 2018 Nejvyšší soud, když se v konkrétní kauze, která se mimochodem také týkala předsedkyně Vitáskové, značně podivil, proč jsou stíháni lidé za dodržování zákona a ne ti, kteří ho prokazatelně v roce 2010 porušovali?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: O nás se bohužel rozhoduje v Bruselu. Mysleme na to u červnových voleb

11:34 Jiří Weigl: O nás se bohužel rozhoduje v Bruselu. Mysleme na to u červnových voleb

Denní glosa Jiřího Weigla