Eurovize Willa Ferrella nabízí spíš poctu naivnímu optimismu než jízlivou parodii
Od nového filmu s krkolomným titulem Eurovision Song Contest: Příběh Ságy ohně nemělo smysl očekávat příliš. Leda další ujetou americkou komedii Willa Ferrella, tentokrát o tom, jak šílené „bizáry“ dokáže vyprodukovat evropská popová scéna. Celovečerní filmy streamovací služby Netflix beztak nemají tu nejlepší pověst kromě několika vlajkových lodí, mezi které muzikál z prostředí největší pěvecké soutěže světa svým stylem rozhodně nezapadá. Výsledek však může leckoho potěšit.
Jakkoliv výsledný dvouhodinový snímek není v žádném ohledu dokonalý, velmi často popisovaný dojem ze strany diváků i kritiků je, že ho člověk opouští s přihlouplým úsměvem a dobrou náladou. Jsou chvíle, kdy je právě za takový pocit člověk vděčný, a aktuální světové dění nepochybně představuje jednu z nich.
Vzhledem k Ferrellově kariéře by se přitom zdálo pravděpodobné, že jeho pojetí Eurovize se ponese v duchu zesměšnění této soutěže (i pozurážení všech, kterým se líbí) a naším úkolem bude vysmívat se jeho prostřednictvím druhým. Takový film by se dal ostatně natočit velmi snadno a jistě by mu málokdo vytýkal, že si bere na paškál zrovna tuhle monstr-událost. Jenže zdání klame a Ferrell je ve skutečnosti
