Radikální vymáhání alimentů nebo řešení problému

   V mnoha případech je začátek problému s alimenty na straně matky (otce), která má v péči děti a přes děti se mstí různými způsoby svému bývalému partnerovi. Takový pohled nikoho z politiků, úředníků a novinářů moc nezajímá.

   Dnešní mainstreamové názory říkají, že maminka je chudinka a otec je hyena. Tím směrem je zaměřen i názor ministryně Maláčové v rozhovoru v MF Dnes dne 7. července. Paní Maláčová v rozhovoru řekla, že je potřeba postupovat radikálně vůči neplatičům alimentů. To je přístup, který nic nevyřeší a jen pomůže vyhrocovat situace mezi rozvedenými rodiči.

   Otce, kteří neplatí výživné zavírají soudkyně do vězení už několik desetiletí a problém to nevyřešilo. Takže zvolené řešení nefunguje a nepomohou ani radikální nápady paní Maláčové jak jej ještě víc vyhrotit.

   Současné řešení nemůže fungovat mimojiné i proto, že úřednice ze sociálek (OSPOD) se málo zajímají proč otec neplatí. To samé platí i v případě PČR. Zajímala je a zajímá je pouze prostá úhrada alimentů.

   Fakt, že maminka několik let v rozporu s platným rozsudkem nepředávala otci syny NIKOHO nezajímalo. Úřednice vždy hlavně zajímalo jestli jsou zaplacené alimenty. Navíc v dnešním genderově deformovaném systému za jasné maření výkonu úředního rozhodnutí (nepředávání dětí) mamince nic nehrozí. Tedy ona je možnost potrestat i matku, ale je to tak komplikované, že to v praxi nefunguje. Kryly jí úřednice OSPOD s argumentem, že rozsudek je pouze informatvní, že ony musí brát ohled na potřeby matky. Soudkyně vydávala opakovaně rozsudky, které byly následně označeny za rozsudky mimo zákon, které nic neřeší. Dál v klidu soudí, i když opakovaně dokázala svojí nekompetentnost. A aby byl absurdistán úplný tak chování matky schvalovala i paní Šabatová, tehdy ještě ve funkci ombudsmanky.

   Základ problému je v nerovných podmínkách při domáhání se práva při výchově dětí po rozvodu a především v uvažování úředníků, soudkyň a politiků. Velmi často je základ problému jasně viditelný, ale úřednice to nechtějí jasně pojmenvat a tím se roztáčí spirála naschválů mezi bývalými manželi a může to skončit až neplacením výživného.

   Vedle manželek, které se při prvním zvýšení hlasu rozvádějí existují i Ženy, které chtěli a chtějí udržet rodinu kvůli dětem alespoň dokud nedostudují. To byl případ jedné mamky, která dlouho snášela scény manžela-opilce. Jednou to už nevydržela a na manžela-opilce a násilníka zavolala Policii. Věc následně řešila přestupková komise v Chotěboři. Opilec dostal pokutu, jenže tu si mamka musela sama zplatit, protože „odborníci“ z MÚ jim začali vyhrožovat, že jim neprodlouží nájemní smlouvu na byt, protože je napsaný na manžela – opilce a ten nezaplatil pokutu.

   Vynechám kategorii chlapů-opilců. Tam je situace jasná. Místo vězení by tam pomohlo protialkoholní (protidrogové) léčení.
   Pokud není problém alkohol, tak se dnes objevuje jiný vážný problém. Ten je shrnut v přísloví „Přesně vím co máš dělat Ty, do toho co dělám já mi nikdo nesmí mluvit.“

Příklad č. 1 Mamka dvou dětí.
   Dcerka ve čtrtém ročníku gymnázia neví co by chtěla dělat po maturitě. Syna nebaví škola v osmé třídě a propadá. Jejich máma místo toho, aby si s nimi povídala a zapojila do výchovy bývalého manžela, tak v 45 letech studuje VŠ s argumentem, že se to někdy může hodit.
Myslíte, že je problém v bývalém manželovi?

Případ č. 2 Nový barák
  Spolumajitel firmy postavil pro manželku a malou dceru nový dům. Jenže před dokončením všeho nechal a odstěhoval se do prázdné garsonky. Neodstěhoval se k mladé, dlouhonohé blondýně, ale do prázdného bytu. 
Myslíte, že normální chlap odejde bez důvodu od svého dítěte a domu do prázdného bytu?

Případ č. 3 Unavený manžel 
   Manžel nosil domů jako živnostník cca 60-80 000 Kč měsíčně. Postavil dům za Prahou, ale manželce vadilo, že chodil domů utahaný a neměl zájem o její nápady, které vymyslela s kamarádkama v neziskovce.  
Fakt si někdo myslí, že manžel musí být současně sponzor i hračka pro emancipovanou manželku?

   A tak bych mohl pokračovat i s případy kde padlo obvnění z sexuálního obtěžování, které se i přes velkou snahu nepodařilo prokázat, atd.

   Když se „nepovede“ chlap, tak tomu úřednice, soudkyně i političky (politici pod pantoflem) rozumí. Fakt, že bývalé manželky mají svůj arsenál komplikací a ústrků mnohem širší si nechtějí připustit. Tím prvním je nepředávání dětí, protože jsou prý nemocné, pak argument, že k tátovi jít nechtějí, že u otce není odpovídající zázemí. Když je to stále málo, tak nastoupí obvinění z sexuálního zneužívání. Jak se může bránit chlap? Úřednice, soudkyně jej považují za podřadný druh. V takové situaci chlapa naprosto normálně napadne, že to zkusí „zlomit“ přes neplacení výživného. Mnoho chlapů se domnívá, že pokud matka nebude mít peníze, tak povolí. Omyl. Právě na to bývalá manželka a spol. čekají a přichází finále v podobě trestního oznámení pro neplacení výživného. Pak soud, vězení a maminka má děti pouze pro sebe. Maminka vyhrála. Děti a otec prohráli.

   Pro dobrý duševní (lidský) vývoj dětí je důležité v jakých podmínkách, v jaké atmosféře děti žijí, jak jsou vychovávany a kdo a jaká pravdla je učí, když ještě dospěláky vnímají. Pokud uražená maminka (arogantní tatínek) navádí děti proti druhému z rodičů, tak škody na dětské duši jsou minimálně stejně vážné nebo ještě vážnější než chybějící peníze. To nikdo neřeší nebo ještě hůř nechce řešit.

   Pro papaláše po mnoho desetiletí bylo jednodušší základ problému neřešit a zavírat neplatiče alimentů. Takový způsob nefungoval, nefunguje a pouze se plní vězení lidmi, kteří by se měli podílet na výchově svých dětí nebo pracovat.

P.S.

   Některé emancipované osoby by mohly vykřikovat, že tento blog mohl napsat pouze zhrzený chlap, který je sám. Omyl. Žiji s úžasnou Ženou, která tento blog četla, předtím než jsem jej zveřejnil a potvrdila mi, že to tak dnes velmi často chodí.