fbpx

Jak žít v čase změn? S emeritním vrchním sládkem Plzeňského Prazdroje o tom, jak pivovar překonal koronavirovou žízeň, jak se snaží pomoct českému hospodářství a co bychom si měli během krize, ať už u piva či bez něj, uvědomit

Zveřejněno: 27. 7. 2020

Václav Berka je emeritním vrchním sládkem plzeňského pivovaru více než 25 let. Dodneška se stará o kvalitu nejznámějšího českého ležáku Pilsner Urquell, který se v Plzni poprvé povedlo uvařit v roce 1842. Pivovar od té doby prožil a přežil všechny zásadní zlomy v české historii. Proto podle Václava Berky nebude problém, aby přežil i současnou koronavirovou patálii. Přestože byl výpadek hlavně v hospodách a restauracích citelný, tak pivovar začal pomáhat nejen v nich, ale zapojil se i do iniciativy Nastartujme Česko, která má za cíl pomoct co nejrychlejší a co nejméně bolestivé obnově českého hospodářství a ekonomiky.

Dotkla se vás nějak osobně pandemie koronaviru?

Pandemie se nás doma i v práci dotkla všech. V pivovaru jsme ze dne na den přišli skoro o všechen prodej čepovaného piva. To představuje asi 40 procent naší produkce. Museli jsme se velmi rychle přizpůsobit nové situaci. Zastavili jsme stáčení piva do sudů a posílili stáčírny do skla a plechu. Naše pivovary byly po celou dobu v provozu, ani tak ale takový výpadek nelze úplně snadno nahradit.

Pozitivní by bylo, kdybychom začali trochu víc dělat věci zodpovědně ke světu a k planetě. Nakupovali co nejvíc lokálně a dělali udržitelný byznys.

A co se týče osobního života, tak jsem měl původně trávit společně s rodinou krásné chvíle jako „lázeňský švihák“. Místo toho jsem si zopakoval, že černý kabel je fáze a modrý nulák, podíval se, proč mi teče do garáže, a jak to řešit. A když už to zákony dovolily, šel jsem se sousedem prověřit, jestli to ve švestkovém sadu před pár lety dobře uzrálo. No a velkou radost jsem měl pokaždé, když jsem šel do obchodu a viděl skvěle doplněné regály s našimi produkty bez přerušení dodávek...

Co z vašeho pohledu koronavirus vypověděl o české společnosti? A co o světě jako takovém?

Je těžké to posuzovat globálně, ale řekl bych, že my Češi jsme si vedli dobře, když bylo potřeba ze dne na den změnit náš styl života. Lekli jsme se, ale uvědomili jsme si, že opatření zafungují nejlépe, když je budeme respektovat všichni.

V tom si myslím jsme ukázali, že umíme zabojovat. Strach z neznámého je možná ale větší problém než ta nemoc samotná. Nemyslím, že bychom se tím strachem měli nechat ovládnout a zavřít se teď do své malé ulity. Musíme se znovu nadechnout a žít s nadějí a odvahou. A zase se potkávat, na tom naše společnost stojí.

Je už teď podle vás ekonomická krize nevyhnutelná? 

S určitým zpomalením se dá počítat, ale opravdu si nemyslím, že je krize nevyhnutelná. Je to teď hlavně na organizacích, státech a firmách, jak se například zachovají ke svým zaměstnancům. I proto jsme se s pivovarem zapojili do iniciativy Nastartujme Česko a investujeme 300 milionů korun do obnovy ekonomiky a společnosti.

Ekonomice se u nás i ve světě posledních deset let dařilo a teď možná nastal čas, abychom něco z toho, co jsme za tu dobu získali, zase investovali zpět. Víte, partnerství v životě a byznysu není postavené jen na tom, že budete spolu, když se všem skvěle daří. Je to taky o společném řešení problémů a schopnosti pomoct, když je potřeba.

Mohla by mít ona krize i nějaká pozitiva?

Pozitivní by bylo, kdybychom začali trochu víc dělat věci zodpovědně ke světu a k planetě. Nakupovali co nejvíc lokálně a dělali udržitelný byznys. Zkrátka, aby nás to nezastavilo, ale posunulo zase o kus dál. Třeba u nás v Prazdroji nakupujeme většinu surovin z domácích zdrojů. A taky neustále investujeme do modernizace výroby, abychom byli co nejšetrnější k přírodě, snižujeme spotřebu vody, emisí i energií. Za posledních deset let se nám podařilo snížit spotřebu vody o třetinu, to znamená, že na výrobu jednoho litru piva dnes potřebujeme tři litry vody, což je velmi dobré číslo. A přitom jsme na receptuře nic nezměnili. Díky novým technologiím a postupům jsme totiž schopni co nejvíce použité vody ve výrobě vrátit zpět do procesu.

Zásadním pozitivem krize už dneska ale je, jak k pandemii přistoupili lidi, jak se najednou semkli a pomáhali, což jsem viděl i u nás v pivovaru. Když bylo potřeba a někteří nemohli dělat svou práci, tak automaticky přešli na jiné pozice, aby pomohli udržet pivovar v chodu. Stejně tak se řada zaměstnanců musela naučit pracovat na dálku a skloubit tuhle novou zkušenost s rodinným životem, protože doma najednou byli všichni členové domácnosti. Myslím, že se to všem povedlo, a právě tohle jsou věci, které nás do budoucna posílí a ještě víc stmelí.

Máte nějaký recept, jak nejlépe krizi prožít?

Hlavně neztrácet naději a nadhled. Jako národ i lidstvo jsme přežili už horší katastrofy a pevně věřím, že jsme se z nich vždycky nějak poučili. A jak to přežít? Nedělat to horší, než to je. Být k sobě navzájem ohleduplní a nenechat se strhnout panikou. A být k sobě tak nějak normálně milí a vlídní. Všichni přece nakonec chceme to samé – být v pohodě.

Měl by být nejvyšší prioritou společnosti návrat k prosperitě?

Jestli prosperita znamená to, že nejsou ohrožena pracovní místa nebo že lidem nic nebrání v podnikání, tak ano. To je stejně důležité jako zdraví a mír a svoboda.

Na co by se ale mělo lidstvo aktuálně nejvíc soustředit? Ekologie, demokracie nebo hospodářství?

Podle mě to může jít všechno ruku v ruce. Žádná z těch oblastí tady není sama pro sebe. Ale je to všechno o nás. Vím, že se to takhle pořád říká, ale je zapotřebí taky podle toho jednat. Rozhodně nemáme recept na všechno, ale jestli něco u nás v pivovaru umíme, tak je to vařit pivo a postarat se o naše lidi. I když jsme přišli o velkou část tržeb, našich zaměstnanců se to nedotklo.

Propouštění se nekonalo a platy se u nás taky nesnížily. Dokonce se od dubna podle původního plánu zvýšily a lidi dostali i odměny. Myslíme si, že firmy jako my se teď musí o to nastartování ekonomiky taky zasloužit. Aby se lidi nemuseli bát, že přijdou o práci.

Na co se budete teď soustředit vy, co se týká vaší profese?

Už od začátku jsme pomáhali hospodám a restauracím, které to všechno zasáhlo asi nejvíc. Odkládali jsme jim platby za odebrané pivo, naopak urychlili vyplácení dobropisů. Kompenzovali jsme jim prošlé pivo, dodávali jim dezinfekce a radili, jak tu těžkou dobu přečkat. Snažili jsme se prostě udělat maximum pro to, aby mohly přežít do doby, než zase otevřou. Teď se zaměřujeme hlavně na to, aby se všechno dostalo co nejdříve do normálu a život se dal zase do pohybu.

Václav Berka (1956)

Emeritní vrchní sládek pivovaru Pilsner Urquell. Na této pozici začínal v roce 1994. Je už třetí generací rodiny Berků v historii Plzeňského Prazdroje. První várku piva uvařil v plzeňském pivovaru, když tam byl v 15 letech na brigádě. Vystudoval střední chemicko-technologickou školu a pokračoval na katedře kvasné chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Do pivovaru nastoupil v roce 1980 jako technolog. Postupně prošel pozicemi sklepmistra, sládka, ředitele pivovaru Gambrinus, hlavního sládka pivovaru Plzeňský Prazdroj a manažera pivovaru v Plzni. V roce 2018 se stal emeritním vrchním sládkem a pokračuje v podpoře kvality piva Pilsner Urquell v tuzemsku i v zahraničí. (zdroj: Wikipedie)

Pomáháme tedy nejen hospodám a restauracím, ale taky komunitám v regionech, kde máme pivovary. Tam připravujeme podporu místních veřejně prospěšných projektů, spolků a neziskových organizací, které pomohou k návratu do běžného života ve městech i na vesnicích.

Jak podle vás zjistíme, že už je zase dobře?

Pro mě bude zase dobře, až bude v hospodách zase živo. To bude známka toho, že se nebojíme vystrčit nos z domu, že chceme být zase mezi lidmi, s přáteli, u dobrého čepovaného piva, povídat o všem možném, vážném i nevážném.

Co byste vzkázal lidem, aby se nebáli budoucnosti?

Možná se opakuju, ale říkám: Pojďte s námi nastartovat Česko. Nebuďme uzavření a ustrašení. Pomáhejme tam, kde můžeme, nejlépe ve svém okolí. A to platí jak pro firmy, tak pro každého z nás.

Související…

Štamgasti už chtějí mít jistotu i v pivu, říká pražský hospodský Libor Kult
Zdeněk Strnad

foto: Pilsner Urquell, zdroj: Pilsner Urquell

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...