Siouxové slaví vítězství. Soud nařídil zastavit provoz ropovodu Dakota Access

Radek Kubala

Dakotští Siouxové slaví historické vítězství poté, co americký federální soud nařídil zastavit provoz ropovodu Dakota Access. Soudy rozhodují ve prospěch ochránců klimatu a původních obyvatel stále častěji, čímž narušují Trumpovy plány.

Spor o Dakota Access Pipeline se stal jedním z největších ekologických bojů posledních let. Foto Pax Ahimsa Gethen, WmC

Čtyři roky od mohutného odporu dakotských Siouxů a ochránců klimatu proti stavbě ropovodu Dakota Access dal soud protestujícím za pravdu. Texaská firma Energy Transfermusí musí do 5. srpna ukončit provoz zařízení, a to až do dalšího posouzení vlivu celého projektu na životní prostředí. Vynucená odstávka by mohla trvat až třináct měsíců.

Soudce James Boasberg své pondělní rozhodnutí odůvodnil tím, že provoz ropovodu zřejmě není v souladu s ekologickými zákony státu a riziko poškození přírody převyšuje ekonomické škody způsobené jeho náhlým odstavením. Původní posouzení vlivu na životní prostředí provedené vládním Armádním sborem inženýrů totiž nevzalo v potaz dopady úniků ropy na řeku Missouri, což federální soud konstatoval již v březnu.

„Pro náš kmen i všechny lidi, kteří spolu s námi bojovali, je to historický den. Po letech odhodlání bránit naši vodu vítáme zprávu o významném právním vítězství. Vláda nikdy neměla stavbu povolit, říkali jsme jí to od začátku,“ uvedl v reakci na rozhodnutí soudu Mike Faith, náčelník kmene Standing Rock Sioux Tribe.

Podle právníka Jana Hasselmana, který Siouxe u soudu zastupoval, jde o zásadní precedent. „Nikdy jsem ještě nezažil, že by soud nařídil zastavit provoz nějaké energetické infrastruktury, která funguje již několik let,“ podotkl.

Mluvčí Energy Transfer Vicki Granadová médiím sdělila, že společnost podá odvolání a rovnou zažádá o odkladný účinek rozhodnutí, neboť se soudce prý nedržel litery zákona a faktů. „Ekonomické dopady nařízení soudu budou velké a my uděláme vše pro to, abychom mohli pokračovat v provozu,“ řekla.

Proti plánu firmy postavit ropovod Dakota Access začali dakotští Siouxové protestovat již v létě roku 2016. Původní obyvatelé Ameriky se obávali zejména úniků ropy, jež by poškodily jejich vodní zdroje a posvátná místa. Do protestních kempů a blokád se zapojili i ekologičtí aktivisté z celých Spojených států, kteří upozorňovali, že projekt prohloubí klimatickou krizi. A americký zpěvák Neil Young pro protestující složil podpůrnou píseň.

V prosinci téhož roku Obamova vláda stavbu zakázala. Prezident Donald Trump však hned první týden po převzetí úřadu oznámil, že ropovod nepředstavuje ekologické riziko, načež vládní Armádní sbor inženýrů vydal povolení ke stavbě. Ta skončila v květnu roku 2017.

Soudy stále častěji rozhodují ve prospěch ekologických organizací

Americké soudy se v případě sporů o fosilní infrastrukturu v posledních letech vyslovují ve prospěch ekologických organizací stále častěji. V dubnu federální soud v Montaně rozhodl, že firma TransCanada nemůže začít stavět klíčový ropovod Keystone XL, což o víkendu potvrdil i nejvyšší soud. 

I tuto stavbu nejprve Obamova vláda zastavila, načež Trump projekt obnovil. Soud v Montaně ovšem konstatoval, že by Armádní sbor inženýrů měl v případě dalších projektů provádět mnohem rozsáhlejší přezkumy dopadů na životní prostředí. 

Ekologové s úspěchem právně napadli také plánovaný plynovod Atlantic Coast, který měl propojit Západní Virginii a Severní Karolínu. Kvůli rozhodnutím soudu se energetické firmy Dominion Energy a Duke Energy rozhodly od celého projektu odstoupit. Podle pozorovatelů tak Trump není schopen naplnit svůj předvolební slib, že významně podpoří rozvoj ropného a plynového průmyslu.

V reakci na soudní rozhodnutí se ale americká vláda snaží oslabit ekologické regulace a upravit související zákony. Hlavním argumentem je, že v době koronavirové krize údajně zpomalují oživení ekonomiky. Agentura pro ochranu životního prostředí představující ve Spojených státech ministerstvo životního prostředí například před měsícem navrhla zákon omezující možnosti právní obrany proti nové fosilní infrastruktuře, jimiž nyní disponují jednotlivé státy a zástupci původních obyvatel.

Přímo Trump se také pokouší iniciovat změnu Národního environmentálního zákona. Jeho cílem je, aby se klimatická krize nebrala v úvahu při povolování stavebních projektů. Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden, který se s Trumpem utká v podzimních volbách, chce naopak ekologické zákony posílit.

Další informace: