↗

Miroslav Toman říká, že novela přichází s ekonomicky proveditelnějším způsobem omezení škod, které zvěř způsobuje v zemědělství a při obnově kalamitních ploch v lesích. Ekologové jsou na pochybách. FB MZE

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání schválila novelu zákona o myslivosti, kterou připravil ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) s cílem omezit počet přemnožené spárkaté zvěře, jež páchá značné škody nejen v zemědělství, ale také na lesních porostech, a to zejména na holinách po suchu a kůrovci. Ekologické organizace se úpravy obávají, neboť není zřejmé, jak bude vypadat v praxi.

Návrh vypracoval rezort zemědělství na popud Českomoravské myslivecké jednoty v reakci na poslední novelu zákona o myslivosti, kterou v loňském roce schválil Parlament během projednávání zákona o lesích coby jeden z poslaneckých pozměňovacích návrhů, jenž ve spolupráci s odborníky v rámci kampaně Zachraňme lesy vypracovala skupina poslanců v čele Markétou Pekarovou Adamovou, Vlastimilem Válkem (oba TOP 09) a Radkem Holomčíkem (Piráti).

Ta podle Tomanova rezortu totiž přinesla velké zatížení státního rozpočtu, uživatelů honiteb a orgánů státní správy myslivosti, neboť po myslivcích mimo jiné vyžadovala, aby ulovení zvěře dokazovali takzvanými markanty, tedy odříznutými částmi zvěře, nejčastěji slechy, nebo sestavování plánů mysliveckého hospodaření v honitbě, jež by vycházely z pravidelných odborných posudků zajišťovaných a hrazených státní správou.

Ministerstvo proto vedeno snahou snížit nároky na státní rozpočet i administrativní náročnost přistoupilo k dílčí novelizaci zákona, která kromě jiného opouští způsob rozhodování o plánu mysliveckého hospodaření ze strany státu a vrací jej do původního režimu, kdy plán zpracovává uživatel honitby a předkládá jej k vyjádření jejímu držiteli.

Jeho kontrolu budou provádět orgány státní správy myslivosti prostřednictvím elektronického systému evidence myslivosti pod správou rezortu zemědělství, který bude obsahovat kompletní myslivecké plánování a informace o škodách způsobených zvěří. Skutečný stav lesa pak bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.

„Pokud by byl někde les nadměrně poškozený, nařídí orgán státní správy myslivosti zvýšení lovu. Za nesplnění plánu mohou být myslivci nebo myslivecké spolky pokutováni až do výše 200 tisíc korun. Stejně vysokou sankci budou muset zaplatit, pokud opakovaně nesplní opatření ke snížení stavu zvěře, které jim nařídí orgán státní správy myslivosti,“ vysvětlil ministr Toman.

Vedle změny způsobu stanovení plánů a vytvoření nového elektronického systému dále novela ruší zákaz lovu v noci a používání noktovizorů, tedy zařízení zesilujících zbytkové světlo, nebo rozvolňuje omezení lovu všech divokých prasat, daněl a daňčat, srn a srnčat na společném lovu, čímž chce přispět k redukci jejich početních stavů a uchránit lesy a zemědělství od jimi působených škod.

Toman ustoupil a upravil systém plánování lovu zvěře

Novelu, jež usiluje změnit během loňského podzimu Parlamentem schválená ustanovení, která měla pomoci nastolit rovnováhu mezi početností spárkaté zvěře a stavem lesů, od počátku její přípravy kritizovaly nejen ekologické organizace v čele s Hnutím DUHA, ale také zástupci České společnosti ornitologické, Českého svazu ochránců přírody i někteří zemědělci.

Tomanův rezort totiž ze zákona původně plánoval odstranit nejen povinnost zajišťovat v honitbě chov zvěře tak, aby nadměrně nepoškozovala stav lesních ekosystémů, ale i posuzování míry devastace lesů nezávislými odborníky. Ekologové proto varovali, že tyto změny způsobí další nárůst již dnes nadpočetných stavů zvěře, větší poškození mladých stromů a znemožní obnovení pestrých a odolných lesů.

„Přijetí první verze ministerského návrhu by paradoxně znamenalo ještě větší škody než dnes, kdy spárkatá zvěř poškozuje naprostou většinu listnáčů a jedlí. Za to si resort vysloužil silnou kritiku od odborných organizací i orgánů státní správy,“ podotkl Jiří Beneš z Hnutí DUHA s tím, že Tomanovi úředníci nakonec zohlednili nejzásadnější připomínku expertů a upravili systém plánování lovu zvěře.

Podle Beneše ovšem zůstává nejisté, jak bude ono plánování v praxi vypadat. „Problémem je, že ministerstvo doposud nezveřejnilo prováděcí vyhlášky. Nevíme tedy, podle jakého klíče se bude míra poškození lesa určovat a jak bude muset zareagovat uživatel honitby,“ vysvětlil Deníku Referendum. „Protože když budou napsané špatně, tak se můžeme s pestrými lesy rozloučit,“ varoval.

Hnutí DUHA proto ve shodě se zástupci České lesnické společnosti požaduje představení předmětných vyhlášek, bez nichž není věcná diskuse nad podobou návrhu zákona možná, a dále vybízí ministerstvo, aby v novele posílilo práva vlastníků pozemků, na nichž myslivci vykonávají chov zvěře a její lov, zlepšilo proces vymáhání škody způsobené spárkatou zvěří nebo vyškrtlo ze seznamu myslivci obhospodařované zvěře ohrožené druhy zvířat.

Podle zástupců ekologické organizace je rovněž třeba připravit zcela nový zákon o myslivosti, neboť ten současný i přes četné aktualizace považují za zastaralý a neschopný reagovat na potřeby životního prostředí. „Jako nejlepší možné východisko se jeví moderní myslivecký zákon s plným respektem nejen k myslivcům, ale ke všem zúčastněným subjektům, v jejichž prostoru se myslivecky hospodaří, tedy zejména k vlastníkům pozemků, zemědělcům a lesníkům,“ připojil se k apelu Hnutí DUHA i předseda Asociace soukromého zemědělství Jiří Šebek.

Odborníci roky bezvýsledně upozorňovali na skutečnost, že stav lesů vedle sucha a nevhodné druhové sklady ohrožuje rovněž přemnožená zvěř. Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno čtyřiašedesát procent mladých listnáčů a jedlí, na polovině území České republiky je to více než pětasedmdesát procent a na čtvrtině dokonce sto procent, jinak řečeno přemnožená zvěř spase veškeré přirozené zmlazení lesů.

Nový zákon o myslivosti, sledující cíl zredukovat množství zvěře, proto představuje jeden z výrazných nástrojů, jak dosáhnout zlepšení stavu lesů. Česká myslivecká jednota ovšem takovému plánu úporně vzdoruje.