„Zlatý index vychází z množství zlata, které nově vzniklé České republice připadlo po rozdělení federace, a porovnává jej s pravidelnými měsíčně zveřejňovanými oficiálními informacemi ČNB o stavu devizový rezerv,“ vysvětluje David Marášek, statutární ředitel firmy Zlato, která žlutý kov prodává a jejíž analytici index od letoška každý měsíc připravují.
Český zlatý poklad se rok od roku tenčí. ČNB ho rozprodává, jinde naopak nakupují |
Česká národní banka ke konci května držela 7,8 tuny zlata, tedy 252 tisíce troyských uncí (tr. oz. – 31,1 gramu). Přestože celkové devizové rezervy ČNB se z dubna na květen meziměsíčně snížily, hodnota zlata se při stejném množství zvýšila o více než 3,5 milionu dolarů.
„Je to dáno rostoucí cenou zlata a také lepším kurzem české koruny vůči americkému dolaru,“ vysvětluje Marášek. „Prodejní cena jedné unce zlata v květnu přesáhla padesát tisíc korun, zatímco v dolarech se již delší dobu drží na úrovni přes 1700,“ dodává s tím, že se zlatem se tak nyní obchoduje za nejvyšší ceny do roku 2011.
Výbornou zprávou je podle Maráška jak to, že se do konce května letošního roku množství zlata, které je součástí devizových rezerv tuzemské centrální banky, neztenčilo, ale především fakt, že ČNB prostřednictvím své mluvčí Petry Vodstrčilové informovala, že „bude dokupovat zlato tak, aby nedocházelo k jeho úbytku v devizových rezervách“.
Státy s největšími zásobami zlata v devizových rezervách 1. USA: 8133,5 (79,1 %) |
Podle Vodstrčilové se nyní zlato podílí na devizových rezervách ČNB zhruba dvěma desetinami procenta. Z aktuálních červnových údajů Světové rady pro zlato (WGC, World Gold Council) vyplývá, že v první stovce sledovaných „zlatých pokladů“ jsou jen dvě země, jejichž podíl zlata v celkových devizových rezervách je pod jedním procentem.
Jde o ČR (0,3 %) a Hongkong (0 %). Pokud jde o celkové množství zlata v držení jednotlivých států, ČR se za poslední roky propadla na 77. příčku žebříčku.
Data zveřejňovaná WGC vycházejí ze statistik Mezinárodního měnového fondu (MMF), kterému jednotlivé členské státy zasílají reporty o stavu svých devizových rezerv včetně zlata. Červnová data WGC tak většinou vycházejí z dubnových hodnot členských států fondu, případně březnových či ještě starších.
V červnové tabulce WGC je na třetím místě uveden Mezinárodní měnový fond s 2814 tunami (po Německu a před Itálií) a na 13. příčce Evropská centrální banka (ECB) s téměř 505 tunami zlata. Ve Švýcarsku sídlící Banka pro mezinárodní vyrovnání (BIS) figuruje v žebříčku WGC na 37. pozici se 102 tunami zlata.
Všechny světové centrální banky světa mají aktuálně ve svých devizových rezervách téměř 35 tisíc tun zlata. Na Spojené státy připadá necelá čtvrtina, na státy eurozóny připadá méně než třetina. Včetně zlata, které spravuje ECB, mají členové eurozóny v devizových rezervách celkem 10 774 tuny zlata. To podle údajů WGC znamená, že v průměru mají členové eurozóny 59,8 % objemu svých devizových rezerv ve zlatě. Podíl zlata v devizových rezervách ECB je zhruba třetinový (32,3 %).
