Zdroj: Shutterstock
„Když zakládáte vlastní společnost, stojíte před rozhodnutím, kde bude sídlit. Sídlo musíte mít ze zákona, jenže mnoho podnikatelů ke svému fungování nepotřebuje samostatnou kancelář. Zároveň ale nechtějí mít podnikání napsané na domácí adrese či adrese trvalého bydliště, protože tato adresa se pak automaticky stává veřejně dohledatelnou,“ popisuje Roman Sokola, proč si lidé vybírají virtuální sídla.
Proč si vlastně neudělat kancelář doma?
Osobně bych si sídlo k sobě domů nikdy nezapsal. Adresa místa podnikání či sídla firmy je veřejná a na internetu tedy velmi jednoduše dohledatelná. Každý si tak během pár kliknutí může zjistit, kam se za vámi vypravit. A každému podnikateli nemusí být zrovna příjemné, když může každý zákazník kdykoli zaklepat na dveře jeho domu.
Nevýhoda je to samozřejmě i v případě úřední kontroly. Pokud máte virtuální sídlo, dostanete oznámení předem, nebudete muset úředníkům ukazovat papíry doma v obýváku a získáte možnost si v klidu všechno připravit.
První prostory pro lidi, kteří neměli nebo nepotřebovali vlastní kancelář a hledali způsob, jak si přesto zajistit například přebírání pošty, vznikaly ve Spojených státech už před desítkami let a postupně se rozšířily do světa. Mezi průkopníky byl v 60. a 70. letech kalifornský advokát Paul Fegen, který svým kolegům z oboru nejprve pronajímal kompletně vybavené kanceláře – časem však zjistil, že největší poptávka je hlavně po samotné adrese.
Jak vlastně vybíráte adresy, které pak svým klientům nabízíte?
Máme v nabídce adresy ve třech největších českých městech, která jsou klienty nejvíce poptávaná – tedy Praha, Brno a Ostrava. Současně jsme také v Brně a Praze začali nabízet možnost poskytnutí trvalého pobytu. Zjišťovali jsme zájem klientů o ostatní krajská města, ale byl minimální.
Není pro klienty odrazující, že sídlí na adrese společně se stovkami, a někdy i tisíci dalších firem?
Tenhle názor je už přežitek. Virtuální sídlo je vděčné mediální téma – obzvlášť v okurkové sezóně se každoročně vyrojí spousta článků ve stylu „někde je barák a v něm hodně firem a skoro všichni to jsou podvodníci“. To je ale samozřejmě nesmysl. Naše služby využívají jak malí živnostníci, tak i větší a známé firmy. Jsme navíc jediná firma na trhu, která prověřuje všechny klienty, kterým zakládáme a udržujeme sídlo. V případě, že je klient nějakou dobu v exekuci, insolvenci nebo má jiný problém, sídlo mu nezřídíme.
Jaké firmy je nejčastěji využívají a proč?
Těžko generalizovat, je to opravdu hodně pestré. Pokud jste například vývojář, designér, obchodník nebo markeťák na volné noze, pak vlastní kancelář často skutečně nepotřebujete. Podobně na tom můžou být i větší firmy, které pracují především v terénu. Investovat do fyzických prostor, kde by mohly tak leda vyvěsit logo, pro ně zkrátka nedává smysl.
Kdy naopak virtuální kancelář přestane stačit?
Většinou od nás klienti odcházejí v momentě, kdy se rozhodnou pro vlastní kanceláře, haly nebo výrobny. Ale je to různé – jeden náš klient nám říkal, jak je za virtuální sídlo rád, protože se za poslední tři roky kvůli rychlému růstu už pětkrát stěhovali, a sídlo jim celou dobu zůstávalo stejné.
Kolik virtuální kancelář stojí?
Obvykle se ceny pohybují do 200 korun měsíčně za vše – tedy za vystavení souhlasu s umístěním sídla, díky kterému je možné sídlo na adresu umístit, označení sídla na budově, přebírání korespondence, její kompletní naskenování a zaslání na mail.
Mnoho poskytovatelů nabízí různé příplatkové služby, ale ty klienti zpravidla vůbec nevyužijí. Také jsou obvyklé dlouhodobé úvazky, typicky na tři roky, kdy dostanete nižší cenu, ale z naší praxe to nedoporučuji – ideální je vybrat poskytovatele, který vás neváže na tak dlouhou dobu.
Napsal jste také knihu, která radí, jak si založit vlastní firmu. Co vás k tomu vedlo?
Začalo to stejně jako moje ostatní podnikání vlastně úplnou náhodou. Jak zakládáme nové firmy a v těch déle fungujících děláme změny, občas jsme na úřadech, bankách i u notáře slyšeli povzdechy, že se jich lidé ptají pořád dokola na to samé. Tak mě napadlo napsat jednoduchou příručku, která by všechno vysvětlila, a tu na těchto místech distribuovat.
Když byla příručka už skoro hotová, zjistil jsem, že tyto instituce nemůžou jen tak rozdávat cizí materiály a kvůli nevýhodným podmínkám vydavatelů jsem se nakonec rozhodl celý náklad vytisknout sám. Takže jsem se nechtěně sám stal vydavatelem a zatím mě to hodně baví.
Přehledná podnikatelská příručka vás seznámí s nejčastějšími kontrolami, jaké vás mohou v rámci podnikání potkat. Žádný zdlouhavý manuál plný paragrafů a právničiny, ale praktický rozcestník a seznam tipů a bodů, které byste měli dodržovat pro dobro vlastního byznysu.
Více na www.ofiguide.cz
Není podobných publikací už mraky?
Je jich hodně, ale buď to jsou komplexní knížky o rozsahu a záživnosti vysokoškolských skript, nebo různé e-booky, které bývají drahé nebo úplně k ničemu. Jednoduchých, a přitom ucelených příruček pro podnikatele na trhu zase tolik není.
S příručkami máme velké plány – chceme být volbou číslo jedna hlavně pro menší podnikatele. Cílem není mít publikace tlusté jako naučný slovník, ale příručky nabité praktickými a ihned použitelnými radami.
Na jakou další příručku se chystáte?
Chystáme předprodej příručky Jak se připravit na kontroly z úřadů. Je koncipována jako průvodce pro všechny podnikatele, kteří se chtějí dozvědět o kontrolách vše podstatné: kdo a kdy je může kontrolovat, jak kontroly probíhají, které dokumenty je dobré mít vždy po ruce, jaká jsou práva a povinnosti obou stran či kdy hrozí pokuta. Jednotlivé kapitoly navíc doplňují reálné zkušenosti podnikatelů.
Je na tohle téma správná doba?
Rozhodně. Pár protřelých právníků nám už naznačilo, jak bude mimo jiné stát řešit nedostatek financí v době krize, která se na nás žene. Kontroly, zvláště s možností vyšších pokut, budou lákavým řešením.
Psáno pro Finmag
Martin Vlnas
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
