Zkoumání fosílií se tým vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a univerzity ve švédské Uppsale věnoval deset let.
„Takřka všechny studované exempláře jsou z České republiky. Jeden byl nalezen před 150 lety u Koněprus a pochází ze sbírky proslulého francouzského sběratele a vědce Joachima Barranda. Další byly asi před 100 lety nalezeny v lomech v Černé rokli u Kosoře,“ uvedla mluvčí muzea Lenka Boučková.
Zuby vědci objevili u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců neboli akantotoracidů starých 409 milionů let. Doposud se přitom zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli.
Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.
„Bylo zjištěno, že uvnitř kamenů s lebkami evolučně nejstarších čelistnatců se ukrývaly zuby, jejichž struktura, umístění i způsob přirůstání v sobě spojují vlastnosti dvou velkých skupin žijících čelistnatých obratlovců – žraloků i kostnatých ryb – a ukazují, jak vypadaly zuby jejich společného předka. Jsou tak předobrazem i našich lidských zubů,“ doplnila Boučková.
Čelistnatci se dělí do dvou linií. První jsou paryby, například žraloci a rejnoci, a ryby, jejichž potomci jsou i suchozemští obratlovci. Paleontologové znají také vymřelou prvohorní umělou skupinu takzvaných pancířnatých.
Za evolučně nejstarší, a tudíž i výchozí stav, byly dlouho považovány čelistní zuby právě u jedné podskupiny pancířnatých. Ty však vypadaly tak odlišně, že pro vědce bylo obtížné vysvětlit, jak se mohly vyvinout k zubům nynějších obratlovců. Podle jedné z vedoucích týmu Valérie Vaškaninové se vědělo, jak by chrup společného předka měl vypadat, dlouho ho však nikdo nepoznal.
Turista našel v Tisé 90 milionů let staré fosilie, vystaví je muzeum v Ústí |
„Podívali jsme se na úplně nejstarší čelistnaté obratlovce. Nejprimitivnější. A objevili tam zuby, které přesně odpovídali tomu, co vědci očekávali u společného předka. Místo, kde se to začalo rozdělovat na velké skupiny, jsme po evolučním stromě posunuli směrem dolů,“ popsala vědkyně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Tam nikdo nečekal, že nějaké zuby budou a už vůbec ne, že budou vypadat takto ‚moderně‘,“ podotkla Vaškaninová. Je tak podle ní zřejmé, že ohledně zubů tato linie vede přes ryby k suchozemským obratlovcům, tedy i k člověku. Paryby či pancířnaté označila za specializované, odštěpené linie.
S výzkumem pomohly zahraniční technologie
Článek o objevu pěti zkamenělin, který umožnily až moderní technologie, dokonce publikoval prestižní vědecký časopis Science. Fosiliím z Národního muzea se Vaškaninová začala věnovat před lety, dostupné metody výzkumu však tehdy neumožnily podrobně zkoumat jejich nitro.
Červ žil dřív než všichni dinosauři světa. Našla se nejstarší fosilie tvora |
Vědkyně se později seznámila s výzkumníky z univerzity ve švédské Uppsale, kteří začali s novou metodou výzkumu na synchrotronovém tomografu ve francouzském Grenoblu. Ten umožňuje vytvářet 3D modely skrytých struktur. Vznikl tak mezinárodní tým, který se zaměřil i na fosilie z Česka.
Vaškaninová uvedla, že ačkoliv není jednoduché se na synchrotron dostat, podařilo se jim to dvakrát. Pro současný článek vědci využili malé množství zkoumaného materiálu, na synchrotronu získali další množství dat, které nyní dále analyzují.
„Díky moderním technologiím může i fosilie, která je uchována 100 let v našich sbírkách, přinést světově významné poznatky a měnit tak pohled na evoluci. Věřím, že ani toto není poslední příspěvek našich sbírek světové vědě,“ komentoval úspěch generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Národní muzeum má největší kolekcí skupiny starobylých akantotoracidních obratlovců na světě.
