Máme nejteplejší rok a pykat budou chudí i bohatí, varují experti. Češi už na to doplatili

Povodně, drastická sucha, tajfuny i orkány. To jsou extrémní jevy počasí, které pořádně dokáží zamávat s lidskými životy. Paradoxně pak za spoustu z nich může právě člověk sám, jak upozorňují vědci. Přesněji pak skleníkové plyny a oxid uhličitý, které člověk produkuje svou zemědělskou a průmyslovou činností. Jedná se totiž o spojené nádoby. Zjednodušeně - zvyšuje se teplota, to ovlivňuje proudění i vypařování. 

Velký vliv pak má stav krajiny. Velmi zjednodušeně: Pokud máme velká a rozlehlá pole, teplota na nich stoupá. Více se tak vypařuje voda a teplé proudy zahání srážky do vedlejší krajiny. I když pak padá stejně vody, jako dříve, padá v přívalových deštích a nestačí se do vyprahlé krajiny vsakovat. Tím vzniká i právě povodeň. 

V Česku se ochladilo i o 20 °C. Dočkáme se letos vůbec léta a počasí na koupání?

Podle průzkumu Klimatické koalice dokonce člověk způsobil v posledních 20 letech až 90 procent přírodních katastrof - číslo je oproštěno od vulkanické činnosti a od zemětřesení. „Tyto katastrofy za posledních 20 let zasáhly 4,5 miliardy lidí a dalších 1,3 milionu lidí kvůli nim zemřelo,“ doplňuje vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys.

Experti z Klimatické koalice zdůrazňují, že globální teplota stoupá. V průměru je již zvýšená o jeden stupeň. A bude hůř. „Čeká nás globálně nejteplejší rok. Leden a květen byl vůbec nejteplejší a únor, březen a duben byly druhými nejteplejšími, co si pamatujeme,“ upozorňuje komunikační koordinátorka Klimatické koalice Michaela Pixová. 

Umírají i Češi

Největší ztráty samozřejmě pociťují chudé a pobřežní státy. Potíže dělají moře a oceány, kterým stoupá hladina kvůli táni ledu. „V roce 2008 se takto utopilo 140 tisíc lidí v Barmě, když řádil cyklon Nargis. Od té doby zde působíme a snažíme se pomoci více jak 28 tisíc rodinám, aby se jim obnovil zdroj obživy,“ připomíná jednu z nejdrastičtějších událostí vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. 

Dopady ale pociťují i Češi. Od začátku letošního roku se mluví o nejhorším suchu za posledních 500 let. Při prvních přívalových deštích tak nebylo divu, že přišly bleskové povodně. Rozvodněné řeky dělají expertům vrásky ještě dnes. 

Letošní povodně pak měly za následek smrt nejméně devíti lidí. Škody pak pojišťovny vyčíslily na stovky milionů korun. Štys k tomuto dodává, že i zde je během povodní zapotřebí humanitární pomoci. „Letos pomáháme na Uničovsku, kde se věnujeme opravám,“ uvedl.

Konec bazénů, Česko je na suchu. „Chce to 30 tisíc rybníků,“ míní expert a děsí se

Podle expertů přítomných na debatě ohledně klimatických změn je zapotřebí, aby se EU opravdu spojila a začala tvrdě pracovat na tom, abychom dosáhli na klimatickou neutralitu, a zastavila tak stoupající teplotu naší země. Pokud totiž stoupne v průměru o pět stupňů Celsia, bude to mít nenávratné důsledky, především pak pro Antarktidu a Arktidu.

Peníze na klima za ČR „visí“ na ministerstvu

Dosáhnout na klimatickou neutralitu chce EU jako celek dosáhnout v roce 2050. Součástí dohody je i přispívání do Zeleného klimatického fondu. ČR ale tento závazek neplní a nyní visí na ministerstvu financí 50 milionů do fondu, jak přiblížila Blesk Zprávám Barbora Chmelová z Českého fóra pro rozvojovou spolupráci. 

ČR měla podle dohody zasílat ročně 100 milionu. To je ale podle Klimatické koalice málo. „ČR je na čtvrtém místě v produkování emisí. Příspěvek ČR do Zeleného fondu je ale po přepočítání jen půl dolaru na obyvatele za rok,“ vypočítává Pixová. 

Pixová doufá, že se podaří prosadit, aby ČR přispívala více. Blesk Zprávy se na případně zvyšování ptaly i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), na odpověď ale ještě čekáme.