FOTO NEPOUZIVAT!!!!!Nová předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová Foto: archiv

Šéfka českobudějovického soudu Martina Flanderová staví nové vedení, po bývalém místopředsedovi Petrovi žádala svlečení taláru

Martina Flanderová přišla do čela Krajského soudu v Českých Budějovicích z pozice předsedkyně Okresního soudu v Písku. Soudit začala v roce 1994 u strakonického okresního soudu, který později 12 let vedla. Poté šest let šéfovala Okresnímu soudu v Táboře. „Přináší zkušenosti s organizačními změnami na soudech, což je podstatná výhoda,“ uvedlo o ní ministerstvo. Ocenilo také její manažerské zkušenosti a „nezatížený pohled přicházející zvně krajského soudu“. Česká justice se jí zeptala, jaké změny chystá nejen v rámci organizace soudu.

Co by se mělo na Krajském soudu v Českých Budějovicích změnit? Co zde naopak funguje dobře?
Na samém začátku přede mnou stojí velký úkol, to je postavit téměř celé nové vedení krajského soudu. Trestní místopředseda JUDr. Šťastný již skončil svůj sedmiletý mandát, byl pověřený výkonem funkce, civilní místopředseda JUDr. Bohuslav Petr po mém nástupu rezignoval na funkci místopředsedy pro civilní úsek. Další post místopředsedy pro insolvenční a obchodněsprávní úsek se uvolní k 1. 11. 2020, kdy skončí funkční období JUDr. Strnadovi. Hledám tedy rovnou tři nové místopředsedy. Ze stávajícího vedení pokračuje ve výkonu svého mandátu místopředsedy pro pobočku v Táboře JUDr. Pekárek. Dva nové místopředsedy jsem již vybrala. Dne 23. 6. 2020 jsem na shromáždění všech soudců a zaměstnanců krajského soudu za přítomnosti předsedů okresních soudů veřejně vyzvala všechny zájemce z obvodu okresních soudů a krajského soudu, aby se do pondělí 29. 6. 2020 přihlásili. V písemné přihlášce sdělili své záměry a představy, jak by se chtěli podílet na jeho vedení. Jmenovala jsem pro tento výběr ad hoc poradní sbor (Mgr. Martina Flanderová, Ph.D. – předsedkyně KS, JUDr. Bláha – soudce NS, JUDr. Pavlátka – předseda OS v Českých Budějovicích, JUDr. Robert Pekárek – místopředseda KS-pob. Tábor­­-výběr trestního místopředsedy/JUDr. Milan Tripes – KS ČB – výběr civilního místopředsedy, Mgr. Straka – soudcovská rada KS v Českých Budějovicích pozn. red.), který se sešel 2. 7. 2020. Proběhla prezentace kandidátů a poradní sbor doporučil ke jmenování místopředsedou pro trestní úsek JUDr. Ondřeje Círka a pro civilní úsek JUDr. Zuzanu Völflovou. Oba kandidáty jsem akceptovala, 3. 7. 2020 pověřila vedením úseků a dne 8. 7. 2020 jsem po nezbytné administrativní přípravě podala návrh na jejich jmenování paní ministryni. Nové vedení sebou nese nový náhled na řízení chodu soudu, což je zcela přirozené.

Krajský soud v Českých Budějovicích Foto: Wikipedia

V jaké kondici jsou jednotlivé úseky soudu?
Krajský soud v Českých Budějovicích je z pohledu statistických výsledků v dobré kondici, patříme k nejrychlejším soudům v ČR. Tyto dobré výsledky vychází z výborné práce okresních soudců i jejich krajských kolegů. Na to bych chtěla s novým týmem navázat. Vydávat přesvědčivá srozumitelná rozhodnutí v přiměřených lhůtách na základě spravedlivého procesu. Vyjma trestního úseku krajského soudu, kde nás trápí zejména personální zajištění, jsou všechny úseky ve velmi dobré kondici. Zároveň jsem vypsala výběrové řízení na uvolněná místa předsedy OS v Písku a OS v Prachaticích, kde běží lhůty pro přihlášky.

Zvažujete podání kárné žaloby na soudce Bohuslava Petra, kterého policie šetří kvůli údajnému řízení a následné havárii pod vlivem alkoholu? Nedávno rezignoval na místopředsednický post, ale soudcem zůstává.
Ano, to je otázka kterou musím řešit. JUDr. Petr vyhověl mojí žádosti, aby rezignoval na výkon funkce místopředsedy soudu, byť jsem ho žádala, aby zvážil, zda by i pro něho osobně nebylo lepší rezignovat zcela na funkci soudce. V tom mé žádosti nevyhověl. Svojí rezignací mi podle jeho slov chtěl vyjádřit podporu na začátku mého funkčního období. Setrvává na svém stanovisku, že nepožil před jízdou alkohol. Já k tomu nemám žádné jiné informace, než sdělila Policie ČR, tedy že probíhá šetření. Opakovala jsem žádost o sdělení stavu řízení, tato žádost zůstává zatím bez odpovědi. Svůj postup budu koordinovat s postupem MS ČR. Paní ministryně v médiích avizovala, že chce v této věci konat.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že je ráda, že ženy mají zájem o funkce v justici a hlásí se do výběrových řízení. V poslední době se tři ženy – včetně vás – dostaly do předsednických postů na krajských soudech. Je to podle vás trend nebo spíše náhoda?
Nevím, zda je to trend nebo náhoda.  Ale osobně mě to těší. Ženy nepotřebují kvóty, aby zastávaly důležité posty, záleží na nich. Nemíváme takové problémy s egem, tolik nesoupeříme, rády spolupracujeme. Jsme prostě přínos. Od žen se toho obecně tolik neočekává, nejsme proto pod takovým tlakem a z nevýhody se stává výhoda. Nemají to tedy jednoduché ani muži, ani ženy.

Jak hodnotíte statut a činnost kolegia předsedů krajských soudů? Hodláte se aktivně zapojovat do jeho činnosti?
Kolegium předsedů krajských soudů si svojí dosavadní činností jednoznačně získalo místo respektovaného, byť neformálního justičního orgánu. Je to skvělá platforma pro řešení problémů, které přesahují obvod jednoho soudu a mají celorepublikový dosah. Budu velice ráda, pokud se budu moci zapojit do jeho činnosti a nabízím i svoji práci.

Jmenování nových šéfů soudů – kromě Vladimíra Lanžhotského prezident v červnu jmenoval i Lenku Ceplovou a Martinu Flanderovou Foto: hrad.cz

A co problematika samosprávy soudů a tzv. nejvyšší soudcovské rady? Jste stoupencem takového modelu?
Popravdě jsem na toto téma jako členka Soudcovské unie ČR byla účastna mnoha debat. Najdeme mnoho argumentů pro i proti. Smutné je, že i takový reprezentant justice podle zkušeností ze zahraničí může selhat a není zárukou nezávislého zastoupení moci soudní. Možná by bylo lepší využít toho, co v zákoně o soudech a soudcích již máme, a to zakotvení soudcovských rad každého soudu. Zamyslet se nad jejich pravomocemi, propojit jejich fungování se soudcovskými radami Nejvyššího soudu či dokonce Ústavního soudu. Teď například JUDr. Ptáček za soudcovskou radu NS ČR pozval všechny zástupce soudcovských rad soudů na projednání etického kodexu. To se mi velice líbí. Bez vůle ke změně zákonné úpravy je to stále jen debata. Asi bychom my, soudci, neměli přes nevůli ke změně zákonné úpravy na tuto myšlenku rezignovat. Chtělo by to ale nějaký nový impulz. Já žádný takový nový nápad či pohled bohužel nemám. Třeba tu cestu ukáže soudcovská rada Nejvyššího soudu v tom směru, jak naznačuji.

Vyhovuje současná „justiční mapa“ potřebám společnosti i justice? V posledních letech se debatuje o potřebě změny zejména v souvislosti s malými okresními soudy.
Vím jistě, že bych se chtěla zúčastnit odborné debaty, pokud se o změně justiční mapy vážně uvažuje. Ale asi vás zklamu. Nemám jasnou odpověď. Umím argumentovat, jak obtížně se zajišťuje výkon soudnictví prostřednictvím malých soudů, když co do množství agend je jejich činnost shodná s největšími okresními soudy v ČR. Na malém soudě je musíte obsáhnout se sedmi až deseti soudci a jinde s mnohonásobně větším počtem soudců. Můžeme rovněž statisticky doložit, že v rychlosti řízení i v dalších parametrech jsou na tom malé okresní soudy většinou lépe, než ty největší. Je cesta zrušit Vrchní soudy? Vše souvisí s procesní úpravou. Který soud bude prvostupňový, který odvolací? To má obrovské dopady do materiálního zajištění chodu soudů, jako jsou budovy, prostory, ale i na personální zajištění. Myslím si, že takové úvahy by měly jít ruku v ruce s procesní úpravou a zejména vycházet ze studie, která ukáže dopady zásahů do stávající justiční soustavy. Nepokládám se za podporovatelku ani odpůrce takových myšlenek, ale není podle mého názoru v tuto chvíli možné jednoznačně říci takovým změnám ano nebo ne. Tato debata je pro mne na úplném začátku.

Myslíte si, že je na místě hovořit o případném zmrazení platů v justici kvůli ekonomické krizi?
Tady bych chtěla pouze odkázat na judikaturu Ústavního soudu, která se materiálním zajištěním soudců v minulosti podrobně zabývala. Jakýkoliv zásah by měl této judikatuře odpovídat.

Jak hodnotíte současné mzdy administrativního aparátu? Máte dostatek kvalitních zaměstnanců?
Na každém postu, kde jsem v justici pracovala, jsem se snažila o zvýšení mezd odborného aparátu. Naše nároky na něj se neustále zvyšují. Mzdy zaměstnanců soudů jsou dlouhodobě pod průměrem mezd zaměstnanců ve veřejné správě. Přesto, že již v posledních letech ke zlepšení došlo, pořád zde vidím rezervy a navýšení mezd administrativního aparátu budu vždy podporovat. Pokud zmíněný pozitivní trend jejich navyšování nebude pokračovat, nebudeme konkurence schopní na trhu práce, jak tomu už bohužel na soudech ve velkých městech je. Odborně zdatní a spolehliví zaměstnanci u nás na jihu mají stále převahu, ale už i my máme problémy jejich stavy doplňovat.

Eva Paseková