Na spáse harrachovských můstků pracují Poláci, chystají tribuny i vleky

  17:56
Harrachov, město skoků na lyžích. Slogan, který dnes už neplatí, protože skokanský areál je nefunkční. Polská firma má teď ve studii navrhnout, jak by se mohl modernizovat.

Nové tribuny pro diváky, nové vleky a lanovky pro závodníky, rozšíření běžeckých tratí, lepší dopravní obsluha, rozhledna, skluzavka, kavárna. Skokanský areál v Harrachově by se měl změnit k nepoznání. Teď je kdysi vyhlášené místo, kde si pro medaile skákali nejlepší skokani světa, zchátralé.

Místo nich se po můstcích prohání jen vítr. Poslední světové závody se tu skákaly před šesti lety. Do půl roku by ale měla být hotová studie, která ukáže, jak je možné areál zmodernizovat a kromě skokanů a jejich fandů tam přitáhnout i turisty, kteří by pro provozovatele areálu znamenali příjem.

„Dá se vymyslet řada věcí, aby se provoz můstků pokryl i z turistického provozu. Třeba u velkých můstků je sedačková lanovka, která se vůbec nevyužívá. Za našich studijních let se přitom lanovkou jezdilo v létě nahoru. Turisté vysedli na mezistanici u nájezdu mamutího můstku, průvodce je tam provedl. Bylo by dobré, kdyby to znovu fungovalo. Nebo ve skokanském areálu v Planici ve Slovinsku mají zipline. Zavěšeni na laně tam proletíte nad areálem jako skokani. Něco podobného by mohlo být i tady,“ přibližuje Josef Slavík, člen komise FIS pro výstavbu můstků.

Poláci mají s podobnými projekty zkušenosti

Právě studie, kterou platí Liberecký kraj, ukáže, co všechno je nebo není možné v Harrachově udělat, v jakém technickém stavu jsou nosné konstrukce a hlavně, kolik to bude stát a kolik peněz by mohl areál generovat z celoročního provozu. Dokument vypracuje polská firma Pracownia Rezyserii Architektury Archigeum. Ta úzce spolupracuje s bývalým polským skokanem Janem Kowalem, který 20 let působil i jako ředitel Světového poháru v Zakopaném. Za studii dá kraj 1,1 milionu korun. 

„Poláci mají s podobnými projekty velké zkušenosti, takže věřím, že pro Harrachov to vymyslí tak, aby to bez problémů fungovalo. Zkoušeli jsme oslovit i jednu firmu z Německa, která má se skokanskými můstky také zkušenosti, ale protože celý obsáhlý dokument musí být v češtině, tak do toho nakonec nešli,“ vysvětlil Slavík.

Studie řeší jak prostor středních můstků K40, K70 a K90, tak i těch velkých. Mamutí můstek i sousední K125 by měly mít společný dojezd. Kolem se počítá s novými tribunami pro minimálně dva tisíce lidí a s multifunkční budovou, která by sloužila nejen jako zázemí pro závodníky, ale i pro další akce, které by se v areálu měly konat. Ať už to budou koncerty či různé sportovní akce. Mamutí můstek by se měl navíc zvětšit. Teď je na něm rekord 214 metrů, po úpravách by se z něj mohlo létat až 250 metrů. Šlo by tak o největší mamutí můstek na světě. Vrchní část nájezdu by pak sloužila celoročně jako vyhlídka. 

„Rádi bychom, aby se Harrachov stal lídrem v tom, jak má moderní skokanský areál vypadat. Chceme tu posunout i vývoj norem pro technický stav můstků. Město by tak mohlo udávat trend do budoucna ostatním skokanským střediskům,“ zmínil při své poslední návštěvě Harrachova ředitel výstavby můstků FIS Hans Martin Renn.

Studie má také navrhnout rozšíření stávajícího běžeckého okruhu kolem skokanského areálu, jeho osvětlení a hlavně vyřešit problematické křížení běžeckých tratí s příjezdovými cestami do areálu a se sjezdovkami z Čertovy hory. 

„Studie je velmi důležitá. Na jejím základě můžeme žádat o peníze na modernizaci areálu, které nám vláda přislíbila. To zatím není možné, protože chybí přesné vyčíslení, kolik to všechno bude stát a jak to bude provozuschopné,“ uvedl Stanislav Slavík z Lyžařského a turistického Bucharova klubu Harrachov, který se nyní stará o provoz středních můstků.