U podobných katedrál hoří zejména vybavení a dřevěné krovy, říká kunsthistorička o požáru v Nantes
Rok a čtvrt poté, co celou Evropu zasáhl požár v Notre-Dame v Paříži, začala v sobotu ráno hořet gotická katedrála v Nantes. Úřady požár vyšetřují jako možné žhářství. Památka vyhořela už v 70. letech, přesto byla podle kunsthistoričky Mileny Bartlové z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze výjimečná. „Všechny gotické katedrály včetně slavné Notre- Dame v Paříži byly možná méně autentické než katedrála v Nantes,“ vysvětlila pro Radiožurnál.
Čím je tato gotická katedrála významná?
Je originální tím, že byla většina postavená až v 15. století. To je později, než se většina francouzských gotických katedrál stavěla. Dostavovali ji v 17. a 19. století pořád podle stejného gotického chrámu, což je poměrně zajímavé.
Tři různá ohniska požáru. Vyšetřovatelé pracují s verzí, že katedrálu v Nantes někdo zapálil úmyslně
Číst článek
Katedrála už jednou vyhořela na začátku 70. let. Co zbylo z původní historické stavby?
Když hoří takováto obrovská kamenná stavba, tak to znamená, že hoří vybavení a dřevěný krov. To se v 70. letech stalo v Nantes. Poté byla katedrála pečlivě restaurovaná.
A chci podotknout, že představa, že by jakákoli gotická katedrála byla zcela původní, je téměř nereálná. Ty jsou jedna až dvě v Francii. A jinak všechny gotické katedrály včetně slavné Notre-Dame v Paříži byly možná méně autentické než katedrála v Nantes, byť vyhořela i v 70. letech.
Jak je to možné?
Protože ty stavby jsou obrovské a plné všeho možného a stárnou. To se vynahrazuje tím, že se průběžně opravují. U katedrál opravujete jeden konec, skončíte na druhém a můžete znovu začít... Permanentní údržba vede k tomu, že toho úplně původního je tam minimum. Katedrála Notre-Dame v Paříži nebo naše svatovítská má většinu zdiva pozdějšího než ze středověku.
Existují pravidla na to, kdy se dostavují staré prvky a kdy se opravují podle nových návrhů?
To, co jsem zmiňovala, platí pro ta staletí, kdy ty katedrály existují. Ale v nové době, tedy zhruba od počátku 20. století, máme něco, čemu se říká moderní památková péče a tam už se vždycky dbá na snahu vrátit se do nějakého původního stavu, byť ten stav je někdy náročná kategorie.
