Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?
Jak banky, tak investoři si během posledních let začali uvědomovat rizika spojená s klimatickými změnami. Investoři se svými prostředky nechtějí podílet na prohlubování klimatické krize a banky, nejen pod tlakem více uvědomělých investorů, ozeleňují svou politiku a například odmítají financovat projekty, které škodí životnímu prostředí.
Podíl ekologických investic celosvětově roste. Vyplývá to ze zprávy Global Sustainable Investment Alliance (GSIA), organizace zastřešující světové asociace pro udržitelné investice. Co do výše jejich hodnoty mezi lety 2016 až 2018 vede Evropa. Evropský trh s udržitelnými investicemi „dospívá“ a je „stabilní“, uvádí zpráva. „Nárůst ekologicky a společensky odpovědných investic v Evropě, ačkoli je mírný, ukazuje, že investoři jsou uvědomělejší ohledně potenciálu takových investic,“ upřesňuje.
Trend má navíc podpořit nová legislativa, podle které bude možné rozlišit, jaké finanční produkty, technologie či hospodářské činnosti jsou šetrné nebo naopak škodlivé ve vztahu k životnímu prostředí.
Co je to taxonomie?
Nařízení o tzv. taxonomii zavádí pravidla pro transparentnost a udržitelnost investic. Jedná se o klíčový krok na cestě ke klimatické neutralitě, který má podpořit ekologické investice a zamezit greenwashingu, tedy klamnému označování produktů za ekologické.
V praxi kritéria určí, do jaké míry je činnost firem ekologická. Banky a finanční poradci na jedné straně se budou muset klientů ptát, zda chtějí své prostředky investovat udržitelně, investoři na straně druhé tak budou schopni v rámci investování učinit informované rozhodnutí.
„Taxonomie pro udržitelné investice je asi nejdůležitější posun v oblasti financí od vzniku účetnictví. Přinese zásadní změnu v boji proti klimatickým změnám,“ uvedla k nařízení jeho zpravodajka a členka europarlamentního výboru pro životní prostředí Sirpa Pietikainenová (EPP).
Zelené finance
Názory na přínos taxonomie se ale různí. Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS, ECR) a stínového zpravodaje nařízení povede taxonomie k pokřivení trhu. „Finanční instituce budou primárně zvažovat jiné než ekonomické parametry projektů, které budou úvěrovat. Zelené projekty budou z moci úřední zvýhodněny,“ vysvětlil pro EURACTIV.cz.
O pozitivním dopadu nařízení je naopak přesvědčen další stínový zpravodaj, slovenský europoslanec Martin Hojsík (PS, RE). „Finanční sektor taxonomii jako takovou a pravidla transparentnosti podpořil, už v současné době je totiž pod tlakem investorů, aby investoval zeleně. Bez pravidel transparentnosti to ale nešlo,“ řekl pro EURACTIV.cz.
Neekologické investice by se tak do budoucna nemusely vyplatit. Pro některé banky to však není teprve hudba budoucnosti, nýbrž každodenní realita. Do projektu udržitelného bankovnictví pod záštitou OSN, v jehož rámci banky omezují financování projektů a společností podnikajících v oblasti fosilních paliv, se od jeho vzniku loni v září zapojilo už více než 180 bank.
Českým příkladem je Československá obchodní banka (ČSOB). Ta se rozhodla, že nebude financovat takové projekty, které významně zatěžují životní prostředí a přispívají k prohlubování klimatické krize.
Boj o jádro
Aby bylo činnost možné označit za „zelenou“, bude muset naplňovat jedno nebo více ze šestice environmentálních kritérií. Mezi ně patří zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Zároveň však činnost nesmí žádný z environmentálních cílů „významně poškozovat“. Tato dvojí podmínka vnesla do vyjednávání otázku „jaderného dilematu“. Unijní státy jsou v souvislosti se směřováním ke klimatické neutralitě a plánované zelené transformaci v otázce jaderné energetiky rozdělené. Vyjednávání o taxonomii v prosinci loňského roku právě kvůli jádru zablokovala Francie a Velká Británie, protože nařízení podle nich neodráží jeho benefity. Podle investora a energetického analytika Michala Šnobra tak v EU „vzplála poslední bitva o jádro“, jak uvedl na twitteru.
FRA a GB zablokovali EU taxonomy pro zelené zdroje … poslední bitva o jádro v EU vzplála … Plně vyzbrojená energetická německá ideologie obsazuje Evropu … EU povolává odborníky … Česko bude zaprodáno první …. https://t.co/GJ2Ny8BmQq
— Michal Šnobr (@michalsnobr) July 5, 2020
Jaderná energetika se sice řadí mezi nízkoemisní zdroje, jak Francie s Británii zdůrazňovaly, problém ale představuje následný odpad. Státy podporující jadernou energii, včetně Česka, však argumentují, že bez jádra odklon od uhlí a transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku nezvládnou. Zatímco například právě uhlí či lignit nebude mít na základě taxonomie přístup k ekologickým investicím, výsledné nařízení současně počítá s kompromisní přechodnou kategorií pro činnosti, které sice nelze označit za plně udržitelné, ale jsou mezikrokem na cestě za klimatickými cíli.
Vznik přechodné kategorie vnímá europoslanec Vondra za současného politického nastavení Evropského parlamentu jako maximum možného kompromisu. „Když už taxonomie musí být, což podle mě nemusí, měly by být její parametry nastaveny tak, aby nebyla ohrožena možnost členských států sestavit si energetický mix, jak potřebují,“ uvedl.
Klasifikace se bude průběžně měnit
O tom, jak to bude s jadernou energií, by mělo být jasno příští rok. Evropská komise totiž pověřila svůj interní vědecký útvar, Společné výzkumné středisko (JRC), aby vyhodnotil, zda má být jádro v rámci taxonomie považováno za ekologickou technologii. Středisko by se mělo v technické analýze zaměřit konkrétně na to, zda jaderná energetika naplňuje princip „významného nepoškozování environmentálních cílů“.
To si vysloužilo kritiku německé poslankyně Sylvie Kotting-Uhlové (Zelení), která v dopise předsedkyni Ursule von der Leyenové píše, že rozhodnutí Komise pověřit hodnocením jaderné energie JRC je chybné. Poslankyně upozornila, že se jedná o orgán, který je dodnes financován z unijního programu EURATOM. Podle ní je tedy rozhodnutí Komise „absurdní“, protože JRC tak nemůže „v žádném případě poskytnout objektivní rozhodnutí“. Pokud by jaderná energie naplnila kritérium taxonomie o významném nepoškozování environmentálních cílů, „tak se nejedná o vhodné kritérium,“ sdělila Kotting-Uhlová pro EURACTIV.de.
Středisko na kritiku reagovalo prohlášením, že je nezávislé na soukromých i národních zájmech a „stojí na principech neutrality, nezávislosti a vědecké integrity“. Mluvčí JRC připomněla, že na hodnocení jádra se nebudou podílet pouze experti střediska, ale také další odborníci v oblasti jaderné energetiky, radiační ochrany a nakládání s jaderným odpadem. Německá poslankyně má ale jasno: „Označit jadernou energii za udržitelnou je vzhledem k její historii ignorantské“.
Ani podle Karla Polaneckého, energetického experta Hnutí DUHA, nemá jaderná energetika ani spalování zemního plynu v udržitelné kategorii místo. „Je sice zřejmé, že se obě technologie budou ještě poměrně dlouho využívat, předpokládám ale, že projektů na rozvoj obnovitelných zdrojů, akumulace a energetické efektivnosti bude dost a tradiční odvětví by jim neměla redukovat dostupné prostředky,“ sdělil pro EURACTIV.cz
Složitá byla vyjednávání také co se týče využívání zemního plynu. Dilema je v tomto případě podobné jako u jádra, jak popsal pro EURACTIV.com francouzský europoslanec Pascal Canfin (RE). Využívání zemního plynu by sice v krátkodobém horizontu znamenalo redukci množství emisí oxidu uhličitého, v tom dlouhodobém ale plyn zůstává znečišťujícím fosilním palivem. A projekty zaměřené na využití zemního plynu bývají tradičně dlouhodobé. Podle Canfina je tedy nutné zabránit efektu „začarovaného kruhu“, aby se státy mohly vydat cestou nízkoemisních, tedy obnovitelných, zdrojů energie.
Orientace na obnovitelné zdroje energie (OZE) by podle Polaneckého měla být v příštích měsících a letech klíčová právě pro Česko, které v tomto zaostává za sousedními státy. Nedostatek OZE Česku vytkla i Evropská komise v rámci letošního evropského semestru. „Vzhledem k tomu, že nový jaderný blok v Dukovanech je plánovaný na rok 2040, tak Česká republika musí postavit svoji dekarbonizaci na jiné strategii, než je výměna uhelných elektráren za jaderné bloky,“ uvedl expert na energetiku.
Pravomoc analyzovat a aktualizovat „seznam“ technologií, která splňují taxonomická kritéria, svěřily členské státy a europarlament do rukou Komise. Ta bude prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nařízení o taxonomii přizpůsobovat době a technologickému pokroku. Přezkum kritérií taxonomie by měla Komise provádět každé tři roky.
Aktuálně schválené nařízení je ale teprve prvním krokem na cestě k podrobné klasifikaci. Její konečné podoby z dílny Komise a týmu expertů ze členských zemí se tak sedmadvacítka dočká do konce příštího roku, plně účinná by měla být do konce roku 2022.
Článek vyšel v rámci projektu Zelená pro Evropu, který realizuje server EURACTIV.cz ve spolupráci s Deníkem.