Hamada byl spolužákem Tomáše Bati mladšího, s nímž v polovině 30. let minulého století maturoval ve stejný den na uherskohradišťské obchodní akademii.
První housle dostal již v 11 letech, po maturitě hrál v různých seskupeních, s klavíristkou Terkou Rašticovou doprovázel promítání němých filmů v sokolovně.
Po skončení vojenské služby se roku 1938 začal zajímat o folklor. Učil se zejména od primášů Slováckého krúžku v Uherském Hradišti Františka Němce a Jaroslava Lakosila, zkoušel s Františkem Vyhlídem. Později se stal primášem cimbálovky krúžku.
V roce 1940 ho za účast v odbojové skupině zatklo a na dva roky uvěznilo gestapo, až do konce války pak nehrál.
Po osvobození se Hamadovým druhým domovem stala Slovácká búda, kde se tvořily základy Hradišťanu. A Slovácká búda se jmenuje také dokumentární film, který o Hamadovi a zpěvákovi Oldřichu Krejčím z Kyjova natočil režisér Břetislav Rychlík.
"Hamada přežil jako odbojář z Obrany národa zatčení, dva roky věznění a mučení gestapem. Spoluzakládal legendární Hradišťan. To, že ve svém věku hraje na housle a primuje cimbálové muzice, je světový unikát a doslova přírodní úkaz," napsal o něm Rychlík před třemi roky v Lidových novinách.
V roce 1981 pro Hamadu začala éra spolku Hudci Pondělníci, který založil s Josefem Bachanem a Josefem Vrzalou. Slovácký deník roku 2017 popsal, jak primáš ještě ve věku 103 let pravidelně dochází na zkoušky Hudců Pondělníků, s nimiž natočil tři alba.
František Hamada byl mimo jiné držitelem Ceny města Uherské Hradiště za rok 2012 nebo medaile hejtmana Zlínského kraje za přínos v oblasti lidové kultury.
