Rozsáhlá průmyslová zóna ve Šlapanicích se měla rozprostírat na území o velikosti 67 hektarů. Smlouvy s CTP uzavřelo před více než patnácti lety tehdejší vedení města.
„Průmyslová zóna se sice ve městě plánovala už od roku 2005, ale my ji tu nechceme. Lidé dali jasně najevo, že je pro ně důležitější životní prostředí,“ zdůvodnila rozhodnutí starostka Michaela Trněná (Čisté Šlapanice).
Právě ji vynesl nesouhlas místních s plány developera do křesla starostky v roce 2014 a důvěru jí voliči vyslovili také o čtyři roky později, kdy svůj post obhájila. Loni se politici navíc dostali do sporu s CTP také kvůli návrhům, že by firma ve Šlapanicích postavila byty pro dalších šest tisíc obyvatel, čímž by město „nabobtnalo“ na dvojnásobek.
Aktuální ukončení smluv tak Trněná a spol. považují za tečku za všemi představami developera, jemuž tak z obřích plánů zůstaly jen tři budovy na deseti hektarech zhruba kilometr od obytné zástavby.
Zastupitelé výpověď schválili jednoznačně, neznepokojila je ani slova regionálního ředitele CTP Davida Chládka, který na schůzi dorazil. „Případnou výpověď považujeme za neplatnou a protiprávní,“ prohlásil v sále před zastupiteli.
Starostka nicméně oponuje, že si vše nechala prověřit u dvou právních kanceláří a postupuje v souladu s jejich doporučením. „Máme právní stanoviska, která říkají, že smlouvy zanikly různým způsobem a některé nelze ani objektivně naplnit,“ prohlásila.
Slovy, že nelze smlouvy naplnit, naráží na skutečnost, že na území, kde chtěla společnost CTP haly stavět, se nachází nejkvalitnější zemědělská půda. Ministerstvo zemědělství v minulosti několikrát odmítlo vyjmout obrovskou plochu z půdního fondu při jednání o změnách územního plánu města. Chládek přesto tvrzení starostky o „nenaplnitelnosti smluv“ odmítá. „Nevím, jak si CTP představuje, že by se to dalo udělat,“ namítla Trněná.
Bývalý šlapanický starosta Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), jehož Trněná v čele města nahradila, rozhodnutí zastupitelů respektuje. „Osobně jsem pro přiměřený rozvoj podnikání a bydlení. Špatné jsou podle mě oba extrémy – když se staví moc a také když se nestaví nic. Čas ukáže, kde je pravda,“ poznamenal.
Šest milionů poslali zpět
Šlapanice už každopádně CTP vrátily zálohy ve výši zhruba šesti milionů korun vázané na předkupní právo k části pozemků. To tím pádem automaticky zaniklo, u jiných parcel však stále trvá.
„Tam je lhůta ještě na deset let. Město tak s pozemky nemůže nakládat a nemá z nich žádný užitek,“ poznamenala starostka s tím, že se na výmazu práva také u těchto parcel pokusí s CTP dohodnout.
Na dotaz MF DNES, jaký bude další postup developera, zaslal Chládek jen krátké obecné vyjádření, kde zopakoval slova o protiprávnosti kroku Šlapanic.
„Rádi bychom i touto cestou znovu vyzvali zástupce vedení města k pokračování jednání o naplnění předmětu smlouvy. V případě, že hodlají i nadále trvat na výpovědi, budeme nuceni využít všech dostupných legislativních možností, které nám právní systém České republiky umožňuje,“ prohlásil regionální ředitel CTP.
Jinými slovy tak s nejvyšší pravděpodobností vzájemné spory „rozseknou“ až soudy. A s tím už Trněná víceméně počítá. „Žalob se ale nebojím,“ vzkázala starostka.
Ve Šlapanicích mezitím připravují nový územní plán, který s žádnou průmyslovou zónou nepočítá, ale zachovává v celém rozsahu zemědělskou půdu, případně některé parcely vrací k původnímu využití. Starostka věří, že se klíčový dokument podaří schválit ještě letos.
Pro CTP nicméně tento neúspěch rozhodně neznamená odchod z regionu. Přímo v Brně totiž pokračuje ve stavbě kancelářského parku v areálu někdejšího textilního podniku Vlněna a buduje i průmyslové haly kolem brněnského Zetoru na místě těch, jež už byly prázdné. Do jedné z nich se už brzy přestěhuje Rohlík.cz, firma zaměřená na rozvoz potravin. Kdo další ji doplní, developer zatím tají. Celkově tu však do roku 2025 má vyrůst osm hal, v nichž by mohlo najít práci až tisíc lidí.
