Městská džungle a kresba jako nástroj změny. Jak vypadá město v současné ilustraci?
Co si představíte pod pojmem městská džungle? Co se děje s divočinou ve městech? A dají se problémy, které mladým lidem na městském životě vadí, vyjádřit kresbou? Odpověď možná najdete na výstavě Urban Jungle – život ve městě 2020, na kterou se vypravíme v magazínu Spot.
Městskou džungli tvořenou sítotiskovými plakáty připravily pro galerii Bazén v Kasárnách Karlín Veronika Homolová, Barbora Müllerová a Barbora Tögel. Všechny zároveň tvoří redakci časopisu FŮD vycházejícího pod Fakultou umění a designu v Ústí nad Labem. FŮD už v minulosti připravil výstavy třeba o psychickém zdraví nebo genderu a feminismu. „Zabýváme se tím, co je pro nás a naši generaci důležité, a právě drahé bydlení nebo gentrifikaci řeší skoro každý v našem okolí,“ vysvětluje Veronika.
Jak se vyrovnat s faktem, že kvůli zdražování nemovitostí a nájmů zmizí večerka, kde jste si koupili svoje první pivo, nebo s tím, že podobu města ovlivňuje víc finanční kapitál než jeho obyvatelé, neřeší jen čeští umělci, ale i autoři a autorky z Německa, Británie, Chile nebo Kanady. Většina současných urbánních problémů, například krize bydlení, je totiž důsledkem globálního kapitalismu, jak zmínil ve svém úvodním slovu na vernisáži i antropolog Michal Lehečka. „My ale nejsme architekti ani urbanisté, nezajímalo nás tak městské plánování shora, jako spíš to, jak si městský prostor jeho obyvatelé přizpůsobují a přetváří,“ dodává Barbora Müllerová.
Na výstavě se střetávají a prolínají osobní i aktivistický přístup. Karla Gondeková a Michael Dolejš zpracovali do svého plakátu útrpné hledání dostupného pronájmu, Jindřich Janíček zase drobné nepříjemnosti, které nám denně otravují život, ať už jsou to přechody, kde mají přednost auta před chodci, nebo ulice bez kousku stinného místa. Tématem, které se objevilo u několika tvůrců a propsalo se i do názvu výstavy, je prvek divokosti a neuspořádanosti, který se ve městech projevuje například (ale nejen) ve formě takzvané nové divočiny. Na svém plakátu se jí věnuje i Bára Müllerová.
Upozorňuje na to, že se divoká městská příroda čím dál častěji přeměňuje na čisté, ale často nefunkční a druhově chudé parky, které nemají s přírodou skoro nic společného. „V širším slova smyslu to ale pro mě znamená odsouvání veškerých divočejších a přirozenějších prvků z města. V naprosto vyčištěném městě ale nemůže existovat nejen příroda, ale ani spousta lidí,“ říká ilustrátorka a kurátorka.
Proč je největší nuda kreslit zářná města budoucnosti a můžou být ilustrátoři aktivisté? Poslechněte si rozhovory s Veronikou Homolovou, Barborou Müllerovou, Jindřichem Janíčkem a dalšími umělci.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
