Ani ryba, ani rak. Vládní návrh nenabízí ani systémové řešení, ani nedává prostor alternativám
Dětské skupiny čekají na rozhodnutí o své budoucnosti už příliš dlouho, financování z ESF brzy skončí a zatím stále není jasné, zda a za jakých podmínek převezme jejich financování stát. Nyní je na stole vládní novela, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta ale vyvolává řadu nových otázek. Tady je několik z nich.
Podle dostupných dat se v řadě lokalit dlouhodobě nedaří zajistit dostatek míst ani pro děti starší tří let, přestože to zákon ukládá. U nejranější péče „to zatím tak nějak řeší trh“ právě prostřednictvím dětských skupin a evropské podpory. K zajištění rané péče pro třetinu dětí ve věku do tří let, jak se k tomu ČR zavázala spolu s ostatními evropskými státy, je ale daleko. Podle předkládané legislativní úpravy bude dostupnost míst pro děti mladší tří let stále záviset nikoli na potřebě rodičů, ale na aktivitě jednotlivců, úřadů a firem. I když důvodová zpráva novely mezi hlavními cíli předkládané legislativní úpravy uvádí zajištění finančně i lokálně dostupných služeb pro rodiny s malými dětmi, není jasné, jak toho předkladatel chce dosáhnout, samo ministerstvo v “realistickém” scénáři počítá spíše s mírným nárůstem počtu míst v budoucích jeslích.
Dětským skupinám dává návrh zákona čas do roku 2024 na to, aby se změnily na zařízení pro děti do tří let. V současnosti je však každé třetí dítě docházející do dětské skupiny starší 3 let. Pokud novela projde, stát přestane od roku 2024 na děti starší tří let vyplácet příspěvek. Řada dětských skupin, do jejich založení a provozu stát v minulých letech investoval stovky milionů korun, ale plní specifické potřeby rodičů, které veřejná mateřská škola nedokáže jednoduše uspokojit. Příkladem mohou být dětské skupiny v nemocnicích se směnným provozem, montesorri dětské skupiny nebo zařízení specializující se například na péči o děti s ADHD. “Přejmenování” na jesle a hlavně omezení finanční dostupnosti pro děti starší tří let bude pro tyto dětské skupiny znamenat zásadní změnu v jejich fungování.
Zvyšování kapacit v budoucích jeslích nechává vláda v rukou “trhu”, novela ale neobsahuje jasná pravidla financování. Přitom současný model financování z fondů ESF končí. Dětské skupiny “přejmenované” na jesle mají dostávat státní příspěvek na každé obsazené místo, výši příspěvku má každý rok upravovat nařízení vlády a má se odvozovat od normativu pro soukromé mateřské školy. Jakým způsobem se bude odvozovat, není ale jisté, nejistá je i výše příspěvků od rodičů, která tvoří druhou část příjmů dětských skupin. Vláda – prostřednictvím ministryně financí – přitom dává opakovaně na vědomí, že z převzetí financování dětských skupin není nadšená a že by ráda i nadále budoucí jesle alespoň částečně platila z evropských peněz. Tyto vstupní pozice vlády mnoho jistoty z pohledu financování budoucím provozovatelům „jeslí“ nedávají.
„Ani MPSV, ani MŠMT v podstatě vůbec nepracují s daty a flexibilně necílí podporu v budování kapacit tam, kde je potřeba. U nejranější péče „to zatím trochu řeší trh“ prostřednictvím dětských skupin a evropské podpory. U školek „osvícenější“ zřizovatelé – reagující na poptávku svých obyvatel. Nešlo by toto změnit? Propojit data a začít strategicky spolupracovat se samosprávami?” ptá se analytik EDUin Karel Gargulák.
Těhotenství |
Dítě |