Tak je ale v případě vody až hodně nad zmíněných 240 °C, řádově několik tisíc stupňů. S tlakem souvisí teplota varu - pokud bychom páru o dané teplotě stlačovali, tak ji při určitém tlaku zkondenzujeme na kapalinu (viděno obráceně, při vysokém tlaku bychom kapalinu museli zahřívat na vyšší teplotu, aby začala vařit, než při tlaku nízkém - příkladem může být např. teplota varu vody, která je za normálního tlaku v naší nadmořské výšce 100 °C, ale ve vysokohorských podmínkách v Himalájích klesne pod 90 °C).
Kapaliny mají ale i tzv. kritickou teplotu - to je teplota, nad kterou nelze páru zkapalnit ani za libovolně vysokého tlaku; daná látka pak existuje v tzv. superkritické fázi, a chová se dost divně - pohybuje se spíše jako plyn, ale rozpouští látky podobně jako kapalina. Kritická teplota pro vodu je 374 °C, superkriticky se začíná chovat nad danou teplotou při tlacích vyšších než 218 atmosfér.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
