Nejdelší embéčko na světě: Jak si vyrobil limuzínu ze staré škodovky

Za nenápadnými vraty jedné garáže v Suché u Ústí nad Labem se ukrývá světový unikát: sedmimetrová Škoda 1000 MBL. Že jste o takovém modelu nikdy neslyšeli? Není divu, postavil ho nadšenec Jaroslav Valenta, který už před deseti lety povozil celou naši redakci ve své bílé limuzíně Škoda 105 L z roku 1977. A protože chtěl mít v garáži i její starší sestřičku, podíval se na zoubek modrému embéčku z roku 1964. Sehnal druhé a obě přeřízl napůl. Přidal tři metry plechu a vyrobil si sedmimetrovou limuzínu Škoda 1000 MBL. Díky tomu má v rodném listě nové datum: 19. června 2019.

Legální cestou

V reálu bylo vše samozřejmě mnohem složitější, trvalo to dva roky a stálo doslova statisíce. Díky tomu dnes může Jaroslav nabídnout nevěstám nezapomenutelný odvoz na stavební obřad, jaký ostatní nezažijí. Auto už se objevilo v nejedné reportáži, a dokonce se v něm při natáčení rozhovoru s Mírou Hejdou svezl i moderátor Leoš Mareš, který zde zanechal podpis.

„Od počátku jsem požadoval, aby auto prošlo oficiálním schválením do provozu. Znamenalo to třeba zkušebně dokázat, že zvládne zabrzdit ze stovky,“ vypočítává Jaroslav nutné martýrium.

TEST Fascinace: Legendární Škoda 1000 MB slaví padesátiny (+video)

Schvalovací techniky zajímala i změna hmotností na nápravy nebo výhledových poměrů z vozu. „Na nosníky podlahy jsem nechal zadat pevnostní výpočet,“ vzpomíná majitel, co všechno musel absolvovat.

Zatímco při stavbě stopětky na komplikace byli s kamarádem dva, na embéčko už si musel vystačit sám s občasnou pomocí přátel. „Laik si neumí představit, jak je třeba obtížné vytvarovat jen zaoblené plechové boky, aby navazovaly na zbytek karoserie. Nebo zakončení střechy, vyrobil jsem si na to vlastní přípravky,“ ukazuje nám Jaroslav plechové pomůcky popsané fixem podle toho, kam patří. Embéčka potřeboval dvě kvůli prostřednímu sloupku, který drží dveře.

Svět motorů 27/2020

Pořád embéčko

Jaroslav od počátku přistupoval k přestavbě poctivě, takže nechal celou karoserii včetně původních blatníků žárově pozinkovat a tak odolá celoročnímu počasí. Platí to i pro vinylovou střechu. „Nedávno jsem strávil tři dny v jižních Čechách, během nichž po celou dobu pršelo – a bez problémů,“ ukazuje detaily. Přístup se projevil na ceně – jen červený lak sedmimetrové limuzíny trval tři čtvrtě roku a stál sto tisíc korun.

Půvabnému tudoru Škoda 1000 MBX je padesát

Ale nabídce ke svezení nemůžeme odolat. Předchází mu opatrné vyjíždění z garáže, manipulace na místě není peříčko. A v zatáčkách si musí šofér autem nadjíždět. Potom se už nečekaně svižně vydává do pohybu. Přestože embéčko dostalo metry navíc, oficiálně je pořád jen pětimístné. Zato má posádka bohatý prostor navíc. A k tomu stylový doprovod originálního dřevěného rádia, které Jaroslav – původem elektrikář – zručně zakomponoval do interiéru. Stejně jako dobové čalounění a další doplňky. „Chtěl jsem, aby se pasažéři cítili jako u babičky v pokojíčku, a snad se mi to i povedlo,“ směje se řidič od volantu.

Vzadu ho moc neslyšíme přes charakteristické hučení řemene ventilátoru, kterým bylo embéčko pověstné. „Mohl bych ho samozřejmě nahradit elektrickým ventilátorem, který by neubíral výkon asi čtyř koní, ale už by to pak neznělo jak embéčko. A na tom jsem trval,“ směje se Jaroslav, když se šplháme do kopce. Koho cestou potkáme, ten si může hlavu ukroutit. „Jednou jsem takhle s bílou stopětkou zastavil sám i před policejní hlídkou, že chci dobrovolně zkontrolovat. Ať mají chlapi nějaké povyražení. Prošel jsem, a ještě si se mnou udělali fotku,“ zubí se Jaroslav.

Škoda 1000 MB: Jak jsme jeli veteránskou rallye

Není veterán. No a co?

Embéčko dnes nejčastěji vyjíždí na svatby, rozlučky se svobodou nebo retro jízdy pro seniory. Od občasného koníčku se přesunulo k zajímavému přivýdělku, přesto se prý jezděním limuzínou uživit nedá. A ještě Jaroslav slyší poznámky od ortodoxních veteránistů, kteří mu vyčítají třeba použití extrémně vzácných žáber sání vzduchu na zadních blatnících. „Nijak se ale mezi ně nehrnu. Dobře vím, že moje auto není veterán, ale spíš zajímavost,“ má Jaroslav jasno s tím, že dárci orgánů by reálně skončili jako zdroje součástek, nebo spíš v kovošrotu. Takhle vzniklo aspoň něco zajímavého, co potěší pamětníky i mladé, a hlavně reálně jezdí, místo aby stálo jako zaprášený historik v garáži a čekalo na víkend. Až ho potkáte, budete jistě sami žasnout!

Víte, že…

… čtyřpístkové brzdy s posilovačem pocházejí ze starého rapidu?

… limuzína dokáže silně troubit podtlakovým klaksonem nebo zvonky z tramvaje?

… embéčko je vybaveno dálkovým startem a výkonným zabezpečením?