14°C
„Vzpomínku na smutnou událost zavedl zdejší řád benediktinů počátkem 19. století. Dřevo jsme použili z modřínů z obecních lesů, které skácela vichřice v roce 2016,“ řekl správce místního zámku Zdeněk Novák.
Pomsta zhrzeného milence
Podle legendy šlo o čin zhrzeného milence, který kvůli svatbě své milé s jiným, zaútočil na svatební průvod. „Mělo jít o koňského handlíře z Uher, kterého našel zraněného místní sedlák a odvezl jej k sobě domů. Tady se cizinec zahleděl do jeho dcery, jenže otec lásce nepřál. Handlíř odjel proto domů, aby shromáždil majetek a sedláka přesvědči, že je nejlepší partií. Jenže se dozvěděl, že jeho milou už slíbili jinému ženichovi a rozhodl se pro pomstu," popsal Novák.
Správce zámku v Lesním Hlubokém Zdeněk Novák o krvavé události z roku 1540. TV Blesk Zdeněk Matyáš
V roce 1540 pak zhrzený milenec se svým kumpánem zaútočili na nepřehledném místě na svatební průvod směřující z Velké Bíteše do Lesního Hlubokého. „Zhrzenec chtěl dívku unést, jenže jeho kumpán ji zavraždil. Kvůli tomu ho na místě zastřelil a pak připravil o život i sám sebe," popsal děsivou řež správce zámku.
Podle pověsti pod hlavním křížem spočinuly ostatky nevěsty, vlevo leží její milenec, vpravo ženich. V roce 2012 místo prozkoumali archeologové ze společnosti Archaia spolu s vědci z Masarykovy univerzity. Ti na místě nenalezli žádné lidské ostatky, které by mohly tuto legendu podporovat.
Podle vzpomínek Vladimíra Ryšánka, starosty Lesního Hlubokého, došlo k jejich vyzvednutí již v šedesátých letech 20. století při obnově shnilých křížů.
Původní kříže nechali vztyčit benediktinští mniši z kláštera v Rajhradě. Po jejich ztrouchnivění je nahradili novými a každých sto let docházelo k jejich svěcení. Poslední zmínka o jejich svěcení pochází z 18. září 1887. Kříže jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
