Proč děti potřebují rovnátka

Tato ztráta je však většinou zbytečná – stačilo by od začátku správně pečovat o zuby dítěte, tedy účinně je čistit, ale také výrazně méně mlsat sladkosti a slazené nápoje. Rovnátka by pak většinou nebyla potřeba a ještě bychom značně ušetřili…

„Důvody, proč děti potřebují rovnátka, jsou buď neovlivnitelné, nebo ovlivnitelné. Mezi ty, které neovlivníme, patří vady skusu (obrácený skus, zkřížený skus, převislý skus), retence zubů (zuby jsou založené, ale neprořezávají se), ageneze (nezaložení zubů), nadpočetné zuby nebo nedostatek místa pro všechny zuby (stěsnání zubů). Ovlivnitelným důvodem pro ortodontickou léčbu jsou pak důsledky předčasné ztráty dočasných zubů – dítě potřebuje rovnátka vlastně jen kvůli zanedbané péči o dočasný chrup. Důležitou úlohou dočasného chrupu je totiž zajistit místo pro stálé zuby,“ uvedla zubní lékařka MUDr. Hana Zallmannová, ředitelka Českého zeleného kříže a projektu Dětský úsměv.

„Za předčasnou ztrátu dočasného zubu se považuje ta, která nastane 1–1,5 roku před předpokládaným fyziologickým prořezáním stálého nástupce. Například dolní dočasná pětka by měla vypadnout kolem jedenáctého roku dítěte. Pokud je nutné tento zub kvůli kazu vytrhnout v devíti letech nebo dokonce dřív, jde o jeho předčasnou ztrátu,“ vysvětlila MUDr. Zallmannová a dodala, že čím dříve ztráta dočasného zubu nastane, tím závažnější má důsledky. Mezi tyto důsledky patří např.riziko posunu okolních zubů, sklánění zubů do mezery vzniklé po extrakci (vytržení) zubu, omezení růstu čelisti v místě extrakce, zmenšení prostoru pro zařazení stálého nástupce, deformace okluzní roviny – může být ovlivněn fyziologický skus, nedostatek prostoru v zubním oblouku vyžaduje někdy i extrakci stálých zubů, které by se bez předčasných ztrát do oblouku vešly.

Jestliže jsou důsledky ztrát dočasných zubů závažné, může lékař navrhnout ortodontickou léčbu. Nezáleží však jen na stavu chrupu, ale také na rodičích i na samotném dítěti. Pokud rodiče ortodontickou léčbu z nějakého důvodu odmítnou, dítě se nenechá ošetřit nebo si zuby nezačne dobře čistit, problém se nevyřeší a dítě si ponese následky i v dospělosti.

„Předčasné ztráty předních zubů jsou méně závažné. Mají vliv hlavně na správnou výslovnost

a polykání. Mohou vést k rozvoji zlozvyku a nesprávné poloze jazyka. A jsou pro dítě estetickým handicapem. Předčasné ztráty dočasných stoliček však mají dalekosáhlejší následky. Nejzávažnější jsou ztráty dočasných stoliček před prořezáním první stálé stoličky (šestky). Šestka se posune dopředu a zabere místo stálé pětce, která se později nemá kam prořezat,“ vysvětlila MUDr. Zallmannová.

Někdy však dítě potřebuje rovnátka i z důvodu, který ovlivnit nemůžeme, a předčasná ztráta dočasných zubů situaci ještě zhoršuje. Při předčasných ztrátách dočasných zubů se totiž ortodontická léčba zahajuje dříve, než se prořežou všechny stálé zuby – s léčbou je potřeba začít dřív. Tím se ovšem prodlužuje doba, kdy dítě nosí rovnátka, v porovnání s léčbou vad, na kterých se nepodílela předčasná ztráta zubů.

Rozhodně se vyplatí péči o dočasný chrup nezanedbat, a to i kvůli nákladům. Dentální hygiena vyjde při třech půlhodinových návštěvách hygienistky ročně na 1 200–2 400 Kč. Ortodontická léčba, která je nutná kvůli zkaženým dočasným zubům a jejich předčasné ztrátě, představuje náklady ve výši 20 000 – 60 000 Kč. Hodnota rovnátek se tedy dá přirovnat k ceně za dentální hygienu na minimálně 16 let.

Jak pečovat o chrup s rovnátky

Při čištění rovných zubů je třeba zaměřit se na oblasti u krčku zubu, mezizubní prostory a žvýkací plošky stoliček. Čistit žvýkací plošky stoliček je obzvláště důležité u dětí v okamžiku, kdy se jim stoličky prořezávají do úst. Plak ze zubů je třeba efektivně odstraňovat zejména mechanickým čištěním, jinak se velmi zvyšuje riziko vzniku zubního kazu a zánětu dásně, ze kterého se časem může vyvinout parodontitida.

U křivých zubů je různých zákoutí, která se musí důkladně vyčistit, více než u rovných zubů. Proto ortodontisté nasazují na křivé zuby rovnátka, jejichž úkolem je zuby srovnat. Zuby se nerovnají pouze z estetických důvodů, jak se řada lidí mylně domnívá, ale často také z důvodů zdravotních.

„Zvláštní péči vyžadují fixní rovnátka. Snímatelná rovnátka hygienu dutiny ústní zásadně neovlivní. Plochy zubů můžeme rozdělit na vnitřní, vnější, žvýkací plochy stoliček a mezizubní prostory. Na vnitřních a žvýkacích plochách si při čištění zubů vystačíme s klasickým zubním kartáčkem. Jak ale na plochy zubů, kde jsou nalepena rovnátka? Krček zubu je schovaný mezi zámkem rovnátka a dásní. Zaměřit se musíme na čištění mezizubního prostoru. A plaku bývá hodně také mezi jednotlivými zámky. Tady již klasický zubní kartáček nestačí. Do oblasti mezi zámek a dáseň se nejlépe dostaneme s malým jednosvazkovým kartáčkem, kterému se říká solo. Přiložíme ho mezi zámek a dáseň a děláme malé krouživé pohyby. Nemají to být velké kruhy, vlákna kartáčku by se měla vychylovat jen asi o půl milimetru,“ vysvětlila dentální hygienistka Zuzana Chmelařová, DiS, členka Asociace dentálních hygienistek. A dodala, že k čištění mezizubních prostorů se používá dentální nit nebo mezizubní kartáček. Zuby s fixními rovnátky se nám ale zubní nití vyčistit nepodaří. Zámky jsou spojené drátkem, takže nit nelze do prostoru mezi zuby zavést. Oproti tomu mezizubní kartáček vyčistí prostor mezi zuby velice dobře. Můžeme ho použít nejen na čištění mezi zuby, ale také na čištění mezi zámky. Důležitá je ovšem správná velikost. Pokud je mezizubní kartáček příliš úzký, není možné s ním prostor mezi zuby účinně vyčistit. Bakterie pak zůstanou na stěně zubu a k zubnímu kazu může dojít i přesto, že používáme mezizubní kartáčky denně. K vyčištění prostoru mezi zuby obvykle potřebujeme více velikostí mezizubních kartáčků. Stejně velké mezizubní prostory jsou rarita. Proto je užitečné, když dentální hygienistka udělá každému pacientovi plánek pro používání mezizubních kartáčků různých velikostí na míru.

Situace v ústech pacientů s rovnátky se navíc průběžně mění. Lidé s rovnátky by proto měli chodit na dentální hygienu častěji. Dentální hygienistka odstraní nově vzniklý zubní kámen a zuby vyleští. Dále provede pacientovi opakovanou instruktáž čištění zubů kolem rovnátek, která reaguje na nově vzniklé situace v ústech pacienta, pokud je potřeba. A například většinou znovu kalibruje mezizubní kartáčky.

Zuzana Chmelařová také zdůraznila, že u malých dětí je nezbytné, aby jim zuby dočišťovali rodiče. Malé dítě není tak manuálně zručné, aby si dokázalo zuby vyčistit úplně samo. Určitě se vyplatí chodit s dítětem na dentální hygienu, kde se naučí už odmalička správně si čistit zuby. Starší děti by si měly zvládnout čistit zuby úplně samy, jen s občasnou kontrolou rodičů. Pokud ale mají rovnátka, nezbývá, než aby jim s čištěním i nadále pomáhali rodiče a zuby jim dočišťovali.

Co je dobré vědět o ortodontické léčbě

„Největším vědeckým přínosem současné ortodoncie je digitální plánování léčby, kdy se žádané postavení zubů a čelistí připravuje v počítači ještě před zahájením léčby. Na potřeby pacientů, kteří preferují co nejkratší léčbu s co nejméně viditelnými rovnátky, odpovídají estetické snímací fóliové aparáty. Zkoumány jsou také postupy urychlující pohyb zubů, které přispívají ke zkrácení aktivní fáze léčby, tedy vlastního rovnání. Světlo, vibrace, malé i velké chirurgické zásahy v okolí rovnaných zubů, to vše může mít pozitivní vliv na látkovou výměnu v kostech působící na rychlost posunu zubů. U fóliových aparátů by tak byla možná jejich dřívější výměna za další v pořadí a u fixních aparátů častější kontroly a dřívější výměna součástek za více aktivní,“ vysvětlil ortodontista MUDr. Jiří Petr, člen České ortodontické společnosti, Evropské ortodontické společnosti a Světové ortodontické asociace

A dodal, že zatímco dnes se digitální snímání chrupu a 3D zobrazení tvrdých tkání (vždy přesná informace o poloze kořenů zubů v kosti, absolutně bezpečné vyšetření), 3D zobrazení obličeje a faciální plánování ortodontické léčby (plánování obličejových proporcí jako součást plánování léčby nepravidelností zubů a čelistí), 3D tisk individuálních ortodontických aparátů (3D tisk v potřebné kvalitě materiálu pro ortodontické ošetření) používá výjimečně, v budoucnu by mělo být standardem. V budoucnu ortodontisté očekávají také monitoring průběhu a výsledku léčby, tzv. digitální selfmonitoring, kdy podle určitých záznamů a výstupů zhotovených samotným pacientem nebo pořízených přímo léčebnou technikou lze na dálku kontrolovat průběh léčby. V případě potřeby si pak lékař vyžádá mimořádnou návštěvu pacienta, nebo na dálku provede zásah potřebný k vyřešení problému. Rozvoj ortodoncie vede k tomu, že se ortodontisté neobejdou bez úzké spolupráce s dalšími specialisty různých oborů, v zubním lékařství i mimo něj.