Mlácení, znásilňování, mučení. Právník popsal drsné praktiky ruské policie

NÁZOR - Na jaře 2012 zatkla ruská policie ve městě Kazaň Sergeje Nazarova podezřelého z krádeže, připomíná právník Pavel Čikov v komentáři pro server Washington Post. Předseda lidskoprávní aktivista z organizace Agora dodává, že o pár hodin později zadržený zemřel v nemocnici a brzy se ukázalo, že byl znásilněn lahví od sektu.

Stále těžší boj

Vyšetřování odhalilo, že kazaňská policie postupovala podobně brutálně v mnoha dalších případech, upozorňuje právník. Dodává, že incident vyvolal rozhořčené protesty, propuštěno bylo 9 policistů a nakonec došlo ke zrušení celého policejního oddělení, ale naneštěstí nešlo o ojedinělý a už vůbec ne poslední případ policejního násilí v Rusku.

"Případy jako tento mi připomínají hlavní důvod, proč jsem se stal právníkem a proč jsem založil Agoru, asociaci lidskoprávních obhájců v Rusku specializujících se na případy státního násilí," píše Čikov. Uvádí, že prvního odsouzení policisty za násilí dosáhala Agora v roce 2004 a od té doby se zabývala více než 200 případy, kdy existovalo podezření, že policisté, dozorci, vojáci či příslušníci bezpečnostních složek se dopustili mučení, vraždy, vydírání nebo znásilnění.     

Každá potrestaná nespravedlnost je důvodem k oslavě, ale boj je stále těžší a v sázce je neustále více, tvrdí aktivista. Nepovažuje proto za překvapivé, že se Kreml chopil příležitosti a snaží se odvést pozornost od situace v Rusku podporou rozhořčení nad policejním násilím ve Spojených státech, kde tragická smrt George Floyda rozpoutala rozsáhlé protesty.

Ruští činitelé podle Čikova aktivně usměrňují veřejné nálady v zemi v otázce násilí páchaného americkou policií. Aktivista odkazuje na sarkastické prohlášení Dmitrije Peskova, mluvčího prezidenta Vladimira Putina, který vyjádřil "znepokojení" nad porušováním lidských práv ve Spojených státech, přičemž sám Putin označil protesty za "chaos a nepokoje".   

V ruských státních médiích běží prakticky nonstop záběry násilí z demonstrací ve Spojených státech, tvrdí právník. Domnívá se, že cílem je ukázat Spojené státy jako chaotickou a nefunkční zemi a souběžně poskytnout záminku pro další omezení demonstrací v Rusku.

"Oficiální média tvrdí, že domácí protesty jsou podporovány vnějšími a vnitřními nepřáteli, aby destabilizovaly režim - běžně se naznačuje, že toto ospravedlňuje jejich budoucí potlačení," pokračuje Čikov. Dodává, že Putin sice nedávno zvítězil ve státem zorchestrovaném hlasování o ústavních změnách, které mu potenciálně umožňují vládnout do roku 2036, ale ruský stát se veřejných protestů evidentně hluboce obává.

Rozsáhlé protesty ve velkých městech, které následovaly po parlamentních volbách v Rusku v roce 2011 znamenaly velkou výzvu pro Putinovu vládu, konstatuje aktivista. Připomíná, že v následujících letech byly zatčeny tisíce demonstrantů na základě vyfabulovaných obvinění a normou se stal násilný postup policie proti takovým akcím.

Policejní svévole

Ruská policie se nedávno uchýlila k extrémnímu násilí za bílého dne, a to i v přítomnosti mnoha kamer, což ukazuje její pocit beztrestnosti, upozorňuje právník. Připomíná, že 1. června příslušník národní gardy v Jekatěrinburgu zastřelil sedmadvacetiletého muže podezřelého z krádeže tapet v obchodě s domácími potřebami a lidé, kteří následně proti takovému postupu protestovali, byli pozatýkáni.

Stejně tak jistý novinář, který sledoval hlasování o ústavních změnách, tvrdí, že mu policisté v jedné z volebních místností zlomili ruku, poukazuje Čikov. Odkazuje také na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který v únoru nařídil Rusku zaplatit kompenzaci v hodnotě milionu dolarů (zhruba 23 milionů korun, pozn. redaktora) 29 obětem policejní brutality.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Verdikt popisuje jak příslušníci mlátili své oběti obušky, píchali jim jedly pod nehty a dávali elektrické šoky," pokračuje právník. Označuje jej za vítané vítězství, které však kalí pokračující snaha ruského státu ignorovat působnost soudu a jeho rozhodnutí.  

Pro mnoho Rusů je západní justice klíčovým modelem, ale v hlasování o ústavních změnách voliči schválili také nadřazení ruské ústavy nad mezinárodními závazky země, což otevírá cestu k odmítání citlivých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a OSN, nastiňuje Čikov. Dodává, že přesto mnoho obyvatel Ruska tleská hrdinství amerických demonstrantů z hnutí Black Lives Matter, kteří požadují zásadní změny v policejní kultuře.

Část Rusů také doufá, že politický prostor ve Spojených státech se nesmrskne podobně jako v Rusku, deklaruje aktivista. Tvrdí, že v Rusku nemá jedinec svá práva, nedobere se spravedlnosti a policie může mučit či zatknout kohokoliv dle uvážení, protože existuje jen malá naděje na zásah soudní moci a veřejných činitelů, kteří až na malé výjimky drží Putinovu linii.

Pokud těžce ozbrojené bezpečnostní složky použijí slzný plyn a gumové projektily proti demonstrantům před Bílým domem, Američané zažívají krátkou ukázku každodenní reality, které čelí ruští aktivisté, konstatuje Čikov. Podotýká, že na rozdíl od nich ale mohou doufat, že voliči v listopadu ukončí vládu prezidenta Donalda Trumpa a nastane méně polarizující éra.    

"V Rusku takové štěstí nemáme," zdůrazňuje právník. Poukazuje, že Floydova tragická smrt dala ve Spojených státech nový život boji za rasovou spravedlnost a rovnost, zatímco v Rusku bude státní moc i v následujících letech k právům a životům občanů přistupovat pohrdavě.

Související

Více souvisejících

Rusko lidská práva USA (Spojené státy americké) Black lives matter Demonstrace v Rusku Pavel Čikov Policie Rusko

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy