„Náměstek ministra vnitra Andrej Sámel mě opravdu přijel do Bratislavy zatknout. Dvěma limuzínami Tatra 613. Jenže nevěděl, kde bydlím. Poradil si,“ říká v knize Generál, který byl u toho, a která vyšla v edici Brána nakladatelství Euromedia Group až v roce 2019, poslední šéf StB Alojz Lorenc.
Zatknout bez rozkazu
V jedné z odpovědí generál Lorenz cituje z rozhovoru ministra vnitra Richarda Sachera pro Týden.cz z roku 2009. Sacher v něm prohlásil, že nechtěl Lorenze pustit domů na Slovensko, protože tamní poměry byly trochu divočejší než u nás. „Bylo důležité mít ho denně pod dohledem. Havel si myslel, že ho pošleme na velvyslanectví do Mongolska, on byl v některých politických věcech trochu naivní. Lorenz byl velmi chytrý člověk a prohlásil, že nikam nepojede,“ dodal Sacher.
Když se Sachera zeptal Týden.cz na další Havlovy návrhy, ministr odpověděl: „Když se blížil pětadvacátý únor, ptal se mě: ‚Co uděláš?‘ Já: ‚Co jako?‘ Havel: ‚No, nás na různý výročí vždycky zavírali. Co kdybys nechal všechny ty komunistický pohlaváry zatknout přesně v den Vítězného února?‘ Já říkám: ‚Prosím tě a o co ten rozkaz opřu?‘ On na to: ‚Nás taky zatýkali bez rozkazu‘.“ A následovala otázka, jestli to tehdy Havel myslel vážně? „Myslel. Nechtěl se mstít, ale některé jeho nápady se hodily spíš do divadla než do politiky,“ odvětil Sacher.
Na citace Lorenz navazuje právě líčením, jak si náměstek ministra vnitra Sámel našel v bratislavském telefonním seznamu Lorenzovo číslo, zavolal mu a ten jej sám nasměroval na svou adresu. „Když jsem viděl jeho nervózní ošívání se, pochopil jsem, o co jde. Taky jsem mu to řekl. Trval jsem na tom, že do Prahy pojede i moje manželka. Musí mi pomoci s odvozem osobních věcí z pražského bytu, protože já se pravděpodobně v Praze zdržím,“ doplňuje Lorenz s tím, že byl podroben dlouhému výslechu a čekala ho nová zkušenost na Pankráci.
Nehlásím se k Ferencovi
Do jakého filmu byste nejraději zařadili postavu Václava Havla?Anketa
Nejvyššího postu dosáhl generál Lorenc roku 1985, kdy se stal prvním náměstkem ministra vnitra Vratislava Vajnara. Od reorganizace federálního ministerstva vnitra v roce 1988 mu byly podřízeny Hlavní správa kontrarozvědky, Hlavní správa vojenské kontrarozvědky a Správa kontrarozvědky v Bratislavě. Řídil a komplexně kontroloval protišpionážní, ekonomickou, vojenskou i politickou kontrarozvědnou práci v celém Československu. V průběhu sametové revoluce vydal Lorenc rozkaz, podle kterého nemají složky StB nijak zasahovat do situace. Tento rozkaz později odůvodnil tím, že nechtěl více pobouřit občany.
Po revoluci byla StB zrušena a generál Lorenc z řad bezpečnostních složek propuštěn. Za své činy z doby bývalého režimu byl v říjnu 1993 Vyšším vojenským soudem v Táboře odsouzen ke čtyřletému nepodmíněnému trestu, ale odjel na Slovensko, jehož orgány v roce 2000 trestní stíhání zastavily. V roce 2002 byl Lorenc odsouzen k patnácti měsícům odnětí svobody podmíněně. Lorenc však vždy odmítal, že by překročil své pravomoci.
Před dvěma lety byl generál a bývalý šéf StB Alojz Lorenc pozván na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V debatě o listopadu 1989 se tu setkal s tehdejším studentem a dnešním veřejnoprávním reportérem Markem Wollnerem. Ten většinu času dával najevo, že by Lorenc neměl být na takové akce vůbec zván, protože byl šéfem „mlátičkové mašinerie“. Šéf Reportérů ČT o konečném odsouzení Lorence nevěděl a zoufal si: „Nechápu, že tu není policie a nesebere ho.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
