Co se stalo české dvacítce, je jen ukázka, jaký směr mohou věci nabrat při každé reprezentační pauze. Mladí hráči se vrátili do svých klubů. Minimálně tři měli pozitivní test na koronavirus. Karanténa pro zbytek. Testy a čekání, co přijde dál. Má smysl přemýšlet, jestli reprezentační sezonu na pár měsíců neškrtnout s tím, že v dubnu se uvidí.
Rozjet sezony na ligové úrovni a dělat všechno proto, aby se ročníky dojely. Mít plány B, C a klidně D, co se stane, kdyby se odehrálo jen třeba 30 kol, jak pak nachystat play off, kde ho dohrát a za jakých podmínek. Chovat se jak NHL. Tohle všechno by teď mělo zaměstnávat mozky šéfů hokejových soutěží po světě.
Hokej si nemůže dovolit odpálit další ročník, platí to pro Česko, Švédsko i Rusko. Potřebuje hrát, dát fanouškům napětí, výsledky, zábavu. Kdyby se situace kolem pandemie zase zhoršila, tak je potřeba se smířit s menšími ztrátami, že občas v ochozech třeba nikdo nebude, ale všechno lepší, než fatální ztráty v podobě dalšího nedokončeného ročníku.
Trpěli by jimi všichni, kluby, hráči, zaměstnanci. Samotný hokej by dostal tvrdé KO. Vypadly by příjmy, ne na chvíli. Velká část z nich třeba už napořád.
A proto se reprezentační pauzy jeví jako velký a hodně divoký risk. V klubu držíte režim, nebo se o něj aspoň snažíte. Přesto se může, že se někdo nakazí, tím pádem odložíte pár zápasů, s tím se dá ještě pracovat. Ale pokud se několikrát během sezony sejdou hráči z celé republiky (ještě hůř z Evropy), odehrají několik přípravných zápasů, mezi nimi se objeví jeden nakažený, tak se rozjede lavina. Třeba půlka extraligy se v tu chvíli může v současných podmínkách zamknout doma, pokud nechytíte problém včas.
Navíc, pokud kvůli třem až čtyřem zápasům hokejista riskuje, že ho čekají dva týdny v obýváku s PlayStationem v ruce, tak reprezentační tripy ztrácejí smysl. Kvůli jednomu nakaženému v kolektivu pak klidně může být hráč na minimálně 14 dní mimo led, takže ve výsledku na tom pak po návratu z karantény bude hůř, než když na reprezentační sraz odjížděl. A nákazu nemusí přinést do kabiny přímo hráč, může se do ní dostat na cestách, kde riziko potkání s ostatními lidmi zkrátka neškrtnete.
Ve světě se mluví o tom, že příští rok by měla už být k dispozici vakcína, která by masivní šíření koronaviru uměla zpomalit. Tím pádem by klesl strach z dopadů, které nemoc může způsobit. Jde tedy (snad) o jeden rok, který je potřeba ve sportovním prostředí ještě přežít.
Proto by se mělo přemýšlet o výjimečném reprezentačním režimu. Odpískáte všechny turnaje ve Švédsku, Finsku, Rusku, Česku a Bůh ví kde ještě. A až skončí sezona, situace bude třeba víc nakloněna cestování, odehrají se šampionáty do 18 i 20 let a pak MS dospělých. V té době už pak nehrozí návraty zpátky do klubů. Jen jeden turnaj s vysokými bezpečnostními opatřeními, tak, jak teď ukazuje NHL. A domů.
Témata:
reprezentace, blog, akce, mistrovství světa, sport, národní tým, ms v hokeji, hokej, Pavel Ryšavý, koronavirus, Hokej na Heureka.cz
Související články
