Proč měl Gustáv Husák tak silné brýle a jak se dneska jeho oční vada řeší?
Šedý zákal byl vždy strašákem, při kterém hrozilo buď oslepnutí, nebo opravdu špatné vidění. Dnes se běžně operuje, a co je nejdůležitější: Čočka, která nahradí tu nemocnou, vás může zcela zbavit brýlí jak na dálku, tak na blízko.
Názorným příkladem člověka, kterému život ovlivnil zákal, byl poslední komunistický prezident Gustáv Husák – jeho opravdu silné brýle si pamatuje každý, kdo zažil jeho nechvalně známé projevy. Extrémně silné brýle se silnými skly mu kompenzovaly operaci šedého zákalu. Při ní mu lékaři vyjmuli z oka čočku zasaženou šedým zákalem. Bez ní totiž viděl velmi špatně. Šedým zákalem trpěl od dětství také skladatel Jaroslav Ježek – a po nepovedené operaci na pravé oko oslepl.
Vážná oční choroba, při níž dochází k zakalení oční čočky, ohrožuje kvalitu zraku a může dokonce způsobit slepotu. Za posledních třicet let ale zaznamenala medicína zásadní změny. „Ten pokrok je až neuvěřitelný. Když jsem začínala, pacienti museli několik dní po odstranění šedého zákalu zůstávat v nemocnici a doživotně nosili velmi silné brýle zhruba o deseti dioptriích, protože bez nich viděli maximálně tak na metr,“ vzpomíná doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské oční kliniky NeoVize.
Čočka se rozdrtí laserem a vymění
Jak se dneska operace šedého zákalu řeší? Původní čočka se rozdrtí ultrazvukem, vysaje a nahradí čočkou umělou. „Fakoemulzifikátor vynalezl už v šedesátých letech věhlasný americký profesor Kelman. Protože ale technologické pozadí nebylo dobře dořešené, vlastní použití se posunulo o dvacet let. A teď je vedoucím typem operace šedého zákalu,“ líčí historii převratného vynálezu docentka Skorkovská.
V současnosti patří operace katarakty mezi banální zákroky, provádí se ambulantně, trvá pouze čtvrt hodiny, je bezbolestná a díky moderním nitroočním čočkám se člověk může definitivně zbavit brýlí. Progres totiž nenastal jen ve vývoji operací, ale také v samotných nitroočních čočkách, které se pacientům aplikují. Standardem, plně hrazeným zdravotní pojišťovnou, je monofokální čočka, která umožňuje vidění bez brýlí na jednu vzdálenost, obvykle do dálky – a na blízko pak pacient musí nosit brýle.
Nejnovější čočky vrátí dokonalé vidění
Lze si ale připlatit multifokální čočky: Bifokální umožňují lepší vidění na blízko i na dálku, nejmodernější variantou jsou trifokální, zlepšující rovněž vidění na střední vzdálenost, především na počítač. „Na naší klinice implementujeme stovky trifokálních čoček ročně a pacienti jsou možností zbavit se brýlí na čtení nadšeni. Mnozí považují čtecí brýle za známku stáří a s jejich odložením současně roste i jejich sebevědomí a aktivní přístup k životu,“ říká Skorkovská.
Konstrukci trifokální čočky tvoří soustředné kružnice o různých dioptriích. Dochází tak k distribuci světelného toku – přibližně 50 procent na dálku, 20 procent na střední vzdálenost a 30 procent do blízka. V šeru je proto čtení obtížnější a je třeba dobrého osvětlení.
Čočky nejsou hrazeny pojišťovnou a pacient si za ně proto musí připlatit. „Jednorázově sice zaplatí několik desítek tisíc, když si ale spočítají náklady na opakovaný nákup multifokálních brýlí, z dlouhodobého hlediska se jedná o výhodnou investici. Navíc dnes celkem běžně kliniky nabízejí tento zákrok na bezúročné splátky,“ vysvětluje Šárka Skorkovská. Cena za jedno oko je 30–35 tisíc podle typu zákroku. Vhodný není pro každého. Nehodí se pro pacienty se zeleným zákalem, výpadky zorného pole, makulární degenerací nebo zánětem duhovky.
Zvážit by je měli také řidiči. „Trifokální čočky jsou také zdrojem takzvaných vedlejších optických fenoménů – oslnění a rozostření. Projevuje se to hlavně v noci při řízení a oslnění protijedoucím autem,“ upozorňuje Šárka Skorkovská, ale zároveň dodává, že stav krátce po implantaci by neměl pacienty vystrašit: „Po operaci obou očí začíná až šestiměsíční neuroadaptace, kdy se mozek učí dívat na svět trifokální optikou a vnímání těch fenoménů se snižuje. Ale nikdy zcela nevymizí. Na druhou stranu život bez brýlí má své nesporné výhody.“
