Jak je známo všem, kdo kdy navštěvoval základní školu, čeština má tři rody - mužský, ženský a střední. Ale nyní magazín PrideMAG v rozhovoru upozorňuje, že tento stav nevyhovuje tzv. nebinárním lidem, tedy těm, kdo se necítí být mužem či ženou.
O problému hovořil 23 letý student jazyků Ade, rozebíral tzv. nebinární češtinu. Podle něho takový jazyk ještě de facto neexistuje, ale je to v podstatě to, s čím nebinární lidé jako on zatím přišli a vyhovuje jim to. "Byl bych rád, kdyby se v češtině podařilo vytvořit rodově neutrální standard," uvedl. Tvrdí, že by to "mnoha lidem" zmenšilo míru stresu během dospívání, kdy hledají svou identitu. "Teď máme dva rody. Prakticky v každé větě musíš tomu, s kým mluvíš, vyjádřit kdo jsi. Všude tam, kde využíváme gramatický rod. V minulém čase, v podmiňovacím způsobu, přídavných jménech, zájmenech, podstatných jménech," osvětluje problematiku. Sám prý začal mít problém s označováním se v mužském rodě okolo dvanáctého a třináctého roku, tedy okolo roku 2010. "Když se vyjadřuji mužským rodem, je to přetvařování. Implikuje to, že jsem muž, což není pravda," říká Ade.
Mužský rod však přesto používá a to z jednoduchého důvodu, protože uznává, že nemůže každému dělat dvouhodinovou přednášku o genderu a nebinárnosti. Téma se podle něho probírá hlavně v trans a queer kruzích, kde se k němu vyjadřují ti, kterých se problém týká. "Pokud bude někdy ve veřejném médiu téma nebinárního jazyka, nejspíš se ozve spoustu lidí s tím, že je to ničení jazyka," zhodnotil Ade a dostal otázku, zda to není oprávněná výtka. Na to položil sám otázku, jak moc je měnit jazyk nepřirozené, protože zásahy do jazyka tu dle něho byly vždy. "Jazyk se měnil, protože to tak někdo chtěl. Kdybychom brali, že přirozenost jazyka je nepřemýšlet o tom, jak ho použiji, a prostě mluvit, tak je cílená snaha vytvořit nebinární jazyk asi trochu umělá. Zároveň ale vzniká z přirozené potřeby jazyk používat. Nebinární lidé tady jsou a je přirozené, že se snaží používat jazyk tak, aby vyjadřoval realitu," míní student.
Fotogalerie: - Za živou hudbu
V nebinární češtině se podle něho praktikují různá řešení. Někdo používá rod podle svého biologického pohlaví, někteří rody střídají, někteří používají množné číslo po vzoru angličtiny. Jiní se používání rodu vyhýbají jinou skladbou vět, ale jak Ade upozorňuje, to není vždy možné, protože to omezuje vyjadřování. A poslední varianta je vytvořit novou alternativu. "Třeba mně vyhovuje v soukromém životě používat novotvary s koncovou -e ('one byle' místo 'on byl'). Nebo mít jazyk úplně bez rodu. Jako finština, čínština, maďarština a mnohé další," uvádí. Doplňme, že problém se vyskytuje také v překladatelství, např. pokud jde o angličtinu, kde se používá neutrální výraz "spokesperson", se kterým si čeština neumí poradit, když jde o to, jaký tvar slovesa použít s českým překladem "mluvčí".
Téma nebinárních lidí je podle něho v Česku velmi málo reprezentované, ale v poslední době prý dochází ke zlepšení, jeden článek se prý objevil i na iDnes.cz. Pokud jde o přístup, nebinárních lidí by se prý ostatní měli zeptat, jak chtějí být oslovováni. Sám říká, že takový přístup ho neuráží. "Bylo by hezké, kdyby se podařilo normalizovat, že si při seznámení lidé řeknou: Ahoj, jmenuji se takhle, používám tento rod." Dodejme, že tento způsob preventivního oznámení svých zájmen už se uchytil u amerických progresivistů na Twitteru.
Pokud jde o to, zda se povědomí o nebinární češtině rozšíří do společnosti, je Ade skeptický, ale považoval by to za žádoucí. Současný stav je pro něho prý nepohodlný. "Kdyby se tento problém podařilo vyřešit, nikomu by to neuškodilo, jen by to lidem zlepšilo život," míní, ale dodává, že cílem není veřejnost nutit do používání nebinární češtiny. Ale pokud by se o nebinární češtinu začaly jazykové autority zajímat, ocenil by, kdyby to konzultovaly s nebinárními lidimi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
