Netanjahu nezvládá druhou vlnu, vláda ruší vlastní opatření, když se lidé ozvou, popisuje novinářka

30. červenec 2020

Zatímco jarní příchod koronaviru Izrael zvládl ukázkově, nyní se těžce potýká s druhou vlnou. Podle novinářky a režisérky Nataši Dudinské denně přibývají až 2 tisíce nakažených, celkem už jich je 68 tisíc, 491 pacientů zemřelo.

„Nejčastěji se hovoří o tom, že na vině je chaotické řízení a špatná koordinace mezi vládními úřady, příliš rychlé uvolnění po první vlně a nedostatečná chytrá karanténa,“ popisuje Dudinská.

Čtěte také

Svůj vliv má i nestabilní politická situace, země sice má od května novou vládu, ale po skončení první vlny se premiér Benjamin Netanjahu věnoval hlavně plánované anexi Západního břehu Jordánu, která měla začít 1. července. Nakonec k ní nedošlo.

„Premiér navíc čelí obžalobě za korupci a probíhá soudní řízení, takže nemá čas věnovat se jen koronaviru,“ dodává režisérka žijící v Jeruzalémě.

Nová izraelská vláda je největší v historii, zasedá v ní 36 ministrů a 16 jejich zástupců. „Některá nesmyslná ministerstva byla vytvořena jen proto, aby různí Netanjahuovi podporovatelé dostali křeslo,“ upozorňuje s tím, že lidé nemají chuť platit tak početný kabinet, když jim samotným výrazně poklesly příjmy.

„Netanjahu si na vrcholu krize požádal o vrácení části daní za posledních 10 let, jde o zhruba 6 milionů korun, a to Izraelci přijali velmi špatně. To byl takový zlomový bod,“ dodává.

Lidé jsou nyní méně ochotní přijmout přísná opatření, protože první vlna je ekonomicky silně zasáhla a mají pocit, že jim vláda dostatečně nepomohla.
Nataša Dudinská

Protesty sílí

Způsob řešení epidemie se podle aktuálního průzkumu nelíbí třem čtvrtinám Izraelců, v době první vlny ho naopak většina schvalovala.

Čtěte také

„Lidé začali protestovat. Podniky a restaurace už by další uzavření nepřežily, demonstrují sestřičky a pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách, kteří jsou špatně placení, a tak dále. Vláda je pod tlakem,“ popisuje Dudinská.

A dává příklad: „V jednu chvíli vláda vyhlásila opatření, později je zrušila. Chtěla zavřít restaurace, majitelé se ozvali a o pár hodin později to vláda vzala zpět.“

Protesty proti Netanjahuovi se konají dlouhodobě, nyní se ale spojil odpor proti tomu, aby v čele vlády stál obžalovaný premiér, a nespokojenost se zvládáním krize.

„Před sídlem premiéra každých pár dní protestuje 5 až 10 tisíc lidí. Demonstrace jsou velmi intenzivní a účastní se jich všechny části společnosti, přidávají se i mnozí pravicoví Izraelci, kteří premiéra donedávna hájili,“ doplňuje.

Netanjahu nazývá účastníky demonstrací anarchisty, popřípadě bolševiky. Chce ostatní občany přesvědčit, že jde o malou část společnosti, což není pravda.
Nataša Dudinská

Podle Dudinské je těžké odhadovat, zda se demonstrantům podaří dosáhnout Netanjahuova odstoupení, jisté prý ale není ani to, jestli vůbec budou protesty moci pokračovat.

„Ministr vnitřní bezpečnosti se je snažil zakázat, ale podle policie by to bylo nezákonné. Zatím demokracie funguje, ale není jisté, jak dlouho to bude trvat. Po každé demonstraci dochází k velkým potyčkám s policií, která používá vodní děla a vždy jsou desítky zatčených,“ přibližuje novinářka.

Je nyní možné cestovat do Izraele? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.