Jak bydlí Žofie Dařbujánová, zpěvačka, která umí zaujmout i provokovat

Co vás přivedlo na Královské Vinohrady?
Mně se sem původně nechtělo, ale byl to jediný byt, kam nás pět let zpátky s kámoškou Kašnou vzali. Nějak jsme se tenkrát nikomu nelíbily, asi jsme vypadaly moc rozvrkočeně, což se tedy zpětně vůbec nedivím.

Je to byteček, který donedávna obývaly nevybalené krabice ještě z dob intru. Obyvatelstvo se tu dost prostřídalo. Je to můj kámoš, kterého občas nenávidíte, ale beztak na něj nikdy nedáte dopustit.

Čím jste zařizovala?
Hodně věcí mám po prarodičích včetně prababičky Emilky: nádhernou starou komodu, lustr, staré svícny, dokonce i gramofon nebo neuvěřitelné kusy nádobí. Zkrátka jsou tu všichni stále se mnou.

Sem tam kradu věci mamce ze showroomu její vlastní značky a z toho, co jí zbude z expozic. IKEA a blešáky mě samozřejmě taky nemíjejí, z těch si však většinou vozím menší kousky. Nejradši obcházím ty zahraniční. Naposledy jsem si přivezla krásné obrovské zelené whiskovky. Spíš na ně ale koukám, než abych z nich pila.

Je to výhoda mít maminku designérku?
Ano, velká. Třeba ta krásná fejková černobílá tapeta je jedna z věcí, kterou jsem „podědila“ z jedné z mamčiných výstav. Líbila se mi nejen praktičností, ale především designem od Christiana Lacroix, který ji udělal pro značku Designers Guild.

Postel i taburetku neboli makronku, jak jí říkáme, mám též přímo z mamčiných kolekcí. Postel zůstává nastálo, další kusy často obměňuji, podle toho, co je zrovna k mání, co mi mamka půjčí, že zrovna nepotřebuje.

Jak byste si představovala svůj byt nebo dům?
Jsem královna nerozhodnosti, co by si chtěla vyzkoušet úplně všechno. Jednou je to rozpadlý stateček někde v horách, pak super moderní vila nebo byt ve věži jako v Koljovi… Zkuste se mě zeptat za pár let, třeba do té doby vyrostu!

18 fotografií

O Žofii v kostce: Pochází z Hradce Králové, kde bydlela s rodiči, bratrem a sestrou ve čtvrti Třebeš, na kraji panelákového sídliště. „Avšak v rodinném domě, který si naši sami navrhli a postavili.“ Má ráda skleničky po babičce a dědovi nebo ty, co ukořistila v Lucembursku na blešáku. „Ani jedny nepoužívám, protože bych je hned rozbila. Postel z mamčiny dílny jsem si taky zamilovala a dost si považuji ledničky, když je zrovna plná.“ Žofie zpívá v kapele MYDY Rabycad, jež má originální repertoár a hraje i za hranicemi naší vlasti. Od nedávna vystupuje také jako Zofie Dares se svým sólovým projektem, na který po vydání její poslední desky Numbers pomalu zase přichází čas. „Cítím, že se brzy také konečně vrhnu na svůj další sen, a tím je moje osobní módní značka.  No uvidíme!“

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.

Tuto návštěvu fotil Dereck Hard v rámci pravidelné série „LIVI‘N“ pro redbull.cz.