„Pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, bude stanoven náhradní trest ve výši 30 měsíců,“ přečetl z rozsudku soudce Robert Pacovský ke stanovenému peněžitému trestu.
Bušina k rozhodnutí soudu uvedl, že se o svém případném odvolání musí ještě poradit se svým právním zástupcem. „Se stávajícím rozsudkem nesouhlasím, dvanáct let říkám, že jsem nevinný a za tím si stojím,“ uvedl. Lhůtu na odvolání si ponechala i státní zástupkyně.
Ti hlavní: Bušina a Belous
„Jedná se o rozsáhlý rozsudek, který si musím řádně prostudovat,“ okomentovala Soňa Bělohlávková rozhodnutí soudu. Dodala, že problematické pro ni může být i to, že soud některé aktéry osvobodil. Pro Bušinu původně navrhovala 7,5 roku vězení.
Soud uložil nepodmíněné tresty i některým dalším obžalovaným. Kromě Bušiny soud v aktuální části případu odsoudil i Davida Belouse, který byl podle obžaloby spolu s Bušinou hlavním organizátorem trestné činnosti. Tomu uložil soud šest let vězení a stejný peněžitý trest.
„Odposlechy umožňují formulovat skutkový závěr, že Bušina, Belous byli ti, kteří stáli v pozadí, dávali pokyny, jakým způsobem mají ty společnosti fungovat, byli v nadřízeném postavení. Jednoznačně lze říct, že část financích prostředků končila k jejich dispozici,“ uvedl předseda trestního senátu.
Martina Bušanského soud potrestal pětiletým vězením. Odsouzený by měl zaplatit dva miliony korun.
Tomáše Krásu, Jiřího Sháněla a Jaromíra Svobodu soud naopak osvobodil. Před soudem stál ještě Lukáš Budina, který byl již pravomocně odsouzen v první části kauzy, ve zbylých bodech obžaloby byl také zproštěn viny. Zůstává mu tak trest, který mu v roce 2018 potvrdil odvolací soud, tedy šest let vězení.
Soud zohlednil i čistý trestní rejstřík aktérů, naopak jeho přitěžující okolnost vyhodnotil výši způsobené škody, které přesáhla 300 milionů korun. Ve svém rozhodnutí Pacovský přihlédl i k délce celého řízení a k tomu, že se nikdo z obžalovaných nesnažil o obstrukce.
Bušina měl být podle obžaloby mezi lety 2007 a 2009 součástí skupiny organizující stamilionové daňové úniky v souvislosti s fiktivními fakturami za reklamní činnost. V případu figurovali „prázdné“ firmy bez zaměstnanců a takzvaní bílí koně, tedy nastrčení jednatelé, kteří neměli ani představu o své pozici a činnosti firmy. Na trestné činnosti se podle žalobkyně také podíleli úředníci daňové správy, které podle obžaloby skupina uplácela.
Právě v této části byli i obžalovaní úředníci viny zproštěni. „Lze zaregistrovat snahu kontrolovaných daňové řízení ovlivnit, ale zdali a jakým způsobem bylo ovlivněno, nelze uzavřít,“ konstatoval Pacovský. Navíc zprostil viny Bušinu a Belouse za období v roce 2007.
Bušina byl obžalován také z toho, že v roce 2006 předložil padělek maturitního vysvědčení, aby se dostal na vysokou školu. Krajský soud původně stíhání ve věci zastavil, po rozhodnutí vrchního soudu se jím ale zabýval znovu. V pátek soud znovu rozhodl o zastavení stíhání s tím, že jde již o promlčený čin.
Původně bylo obžalováno 14 lidí
Bušina ve své závěrečné řeči tvrdil, že se ničeho nedopustil. „Zásadně popírám, že bych se jakýmkoli způsobem podílel na páchání trestné činnosti uvedené v obžalobě,“ řekl soudu. Popřel také, že by někoho v rámci žalované trestné činnosti řídil nebo že by z ní měl nějaký užitek.
Bušina byl nejprve se sedmi dalšími lidmi obviněn z daňových úniků v červnu 2009, rozšíření obvinění přišlo v letech 2010 a 2011. Obžaloba byla k soudu podána v roce 2012, hlavní líčení bylo nařízeno až v roce 2014.
V případu bylo původně obžalováno 14 lidí. Krajský soud v Praze v roce 2015 uznal osm z nich vinnými, zatímco Bušinu a další lidi včetně úředníků obžaloby zprostil. Soud tehdy uvedl, že nebyly nalezeny důkazy, které by „umožnily popsat jejich konkrétní jednání a zapojení do trestné činnosti“.
Odvolací senát pražského vrchního soudu o tři roky později potvrdil odsuzující část rozsudku a mírně upravil uložené tresty. Zprošťující verdikt ale zrušil s odůvodněním, že krajský soud může použít odposlechy, které jako důkaz v minulosti zamítl. Krajský soud poté v novém hlavním líčení odposlechy jako důkaz připustil.
