„Blížíme se k závěru opravy kostela. Restaurátoři dokončují retuše a tmelení nástěnných maleb ve střední lodi. Souběžně v restaurátorských dílnách odborníci dokončují opravy mobiliáře – zpovědnic, lavic, varhan a oltářních architektur včetně sochařské a malířské výzdoby. Část už je hotová,“ popsal historik z kadaňského muzea Lukáš Gavenda s tím, že restaurátorské práce skončí do konce letošního roku.
Završí se tím projekt opravy památky za více než 50 milionů korun, který započal v roce 2016, kdy římskokatolická církev uspěla se žádostí o dotaci z evropských fondů. Rozsah a komplexnost prací jsou v takovém měřítku unikátní.
Sledovat postup oprav přitom mohou i návštěvníci. I přes probíhající práce, kdy velkou část kostela obklopuje lešení, se tam dostanou při komentovaných prohlídkách kláštera. V současné době lze zblízka sledovat činnost na hlavním oltáři.
Ještě před několika týdny byly stěny této části kostela vymalovány starorůžovou barvou a strop představoval noční oblohu ozdobenou stovkami hvězd, původně pozlacených, které ale časem zčernaly. Sádrové hvězdy restaurátoři sejmuli a teď jsou uloženy v depozitáři.
Průzkumné sondy a odkryvy v bočních lodích kostela z minulých let totiž dávaly tušit, že i tady pod novější výmalbou z 19. století se ukrývají starší a zajímavější dekorace, zejména rostlinné motivy kolem gotických žeber, jež představují rajskou zahradu, ale i figurální výjevy. A jsou zde i části textů.
„Dochovaná dekorativní výmalba je v dobrém stavu díky tomu, že tu v minulosti neprobíhaly zásadní stavební úpravy. Postupně jsme odstranili osm až dvanáct novějších vrstev jednobarevné výmalby. Objev figurálních výjevů nás překvapil, předpokládali jsme, že se tu nachází, ale nebyli jsme si jistí, dokud jsme nezačali s odkryvem,“ řekl restaurátor Lukáš Brotánek.
Náhrobky pod dlažbou
Největším překvapením je erb Timoteje Štěrby ze Štěrbic. „Nachází se ve střední části stropu hlavní lodi, což je velmi čestné místo. Roku 1613 byl jmenován tzv. apoštolským syndikem, tedy jakýmsi jednatelem, který se zabýval důležitými hospodářskými a provozními záležitostmi kláštera,“ přibližuje Gavenda.
Dalším zajímavým znovuobjeveným stropním výjevem je Kristus, který vystupuje z hrobu a ukazuje své rány. „Kromě postavy vidíme kříž, trnovou korunu a je obklopen dvěma anděly, kteří nesou nástroje umučení – sloup na bičování a hřeby k ukřižování,“ popsal Gavenda.
Vedle výjevu uvedený letopočet 1481 je datum, kdy klášter získal a stal se jeho fundátorem Jan Hasištejnský z Lobkovic. 1614 zase říká, kdy se Lobkovicové rozhodli klášter vyzdobit a vymalovat těmito výjevy.
Každá etapa několikaletého projektu přinesla zajímavé objevy, které jsou pro historiky velmi cennými střípky ke zmapování historie kláštera i politicko-společenských souvislostí. Například pod dlažbou a za zpovědnicemi byly v minulých letech objeveny nové náhrobky. Náhrobek Magdaleny z Kolovrat byl vyjmut a bude umístěn pod kruchtu.
