Zapomenuté československé zlato. Před čtyřiceti lety fotbalisté triumfovali na olympiádě

O vítězství hráčů se lvíčkem na prsou nad východoněmeckými obhájci prvenství rozhodla před zhruba 70 000 diváky na mokrém trávníku stadionu v Lužnikách branka střídajícího Jindřicha Svobody, který ve druhé půli po pár minutách na hřišti prostřelil z dorážky východoněmeckého brankáře Rudwaleita.

"Asi to pro diváky nebyl krásný fotbal, ale fotbalisté NDR jsou hrozně nepříjemný soupeř, proti té jejich přísné osobní obraně se člověk těžko prosazuje," popsal zápas plný tvrdých soubojů, v němž byli po vzájemné potyčce vyloučeni Jan Berger se Steinbachem, útočník Verner Lička. "Na okamžik, kdy jsme stáli na nejvyšším stupni, poslouchali naši státní hymnu a viděli československou vlajku stoupat na stožár, nezapomenu já ani moji spoluhráči nikdy v životě," dodal kapitán týmu Luděk Macela.

Tým se začal budovat o dva roky dříve

Moskevský triumf měl kořeny již na počátku roku 1978, kdy se pod vedením trenéra Jána Hucka začal s předstihem budovat olympijský tým. V květnu téhož roku převzal mužstvo František Havránek, jenž se svými svěřenci absolvoval na dvě desítky přípravných utkání a hlavně složitou kvalifikaci.

Čechoslováci zdolali v předkole Bulharsko a poté si poradili i se silnými celky Polska a Maďarska. To jim spolu s dalšími 15 týmy zajistilo účast v závěrečném turnaji. Los jim poté ve skupině B přiřkl Kolumbii, Nigérii a Kuvajt, všechny tři zápasy se odehrály v tehdejším Leningradu (v současnosti Petrohradu).

Po jednoznačné výhře nad Kolumbií favorizovaní českoslovenští fotbalisté pouze remizovali s Nigérií i Kuvajtem, což jim i tak v konečném hodnocení stačilo na první místo ve skupině. Účast v duelu o zlato si Československo zajistilo díky vítězstvím 3:0 nad Kubou ve čtvrtfinále a 2:0 nad Jugoslávií v semifinále.

Pravidla pro olympijský turnaj se změnila

Do konečné sedmnáctičlenné nominace se dostalo i šest účastníků červnového mistrovství Evropy v Itálii, odkud si bronzové medaile odvezli brankáři Seman a Netolička, obránce Štambachr, záložník Berger a útočníci Lička s Vízkem. Dres reprezentačního áčka si později vyzkoušela i drtivá většina zbývajících členů kádru.

Triumf Československa, které v Moskvě využilo i bojkotu Her ze strany Západu, znamenal konec olympijské nadvlády zemí socialistického bloku, jež těžily z pravidla o amatérismu. V současnosti bojují pod pěti kruhy fotbalové výběry do 23 let, čímž soutěž nabrala na prestiži. Češi se na závěrečný turnaj kvalifikovali pouze v roce 2000, kdy nepostoupili ze skupiny.