Režisér Olmo Omerzu o novém filmu, který zatím nemá jméno: „S propagací opatrně, ať neprozradíme tajemství“
Příliš mladá noc, Rodinný film a Všechno bude – to je trojice úspěšných snímků, za kterými stojí pětatřicetiletý režisér původem ze slovinské Lublaně Olmo Olmerzu. Před několika dny dotočil další přírůstek do své filmografie. Novinka ještě nemá jméno, jisté ale je, že jednu z hlavních rolí hraje Miroslav Donutil a že se bude týkat virtuálního světa. O režii, ale i o slovinských kořenech anebo o upírském debutu mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Koronavirová krize zastihla režiséra Olma Omerzu a jeho tým v momentu, kdy měl za sebou dvě třetiny natáčení nového prozatím bezejmenného filmu. Zatímco většina obyvatel České republiky seděla doma, třídila fotografie, pekla chleba, četla knihy a sledovala on-line přenosy hudebníků a divadelníků, Omerzu horečnatě promýšlel alternativní scénáře. „Naštěstí nám zbylo jen točení v interiérech. Kdybychom točili ještě venku, museli bychom počkat na zimu,“ konstatoval ve Vizitce s tím, že virus udeřil zrovna v době, kdy byl s výkony všech herců tuze spokojený.
Nakonec ale všechno dobře dopadlo, poslední klapka padla před několika dny. Ve snímku, který bude mít premiéru pravděpodobně příští rok na podzim, hrají Omerzovi „staří známí“ Eliška Křenová a Martin Pechlát, ale také Vojtěch Kotek, Pavla Beretová, Alena Mikulová nebo Miroslav Donutil. Spolupráci si Omerzu pochvaluje - ze scénáře prý byli všichni nadšení, Eliška Křenová dokonce sama přišla s nápadem, aby její postava dostala v maskérně přidělený opar.
Čtěte také
Teď na režiséra čeká střižna, slibuje si od ní i inspiraci k vymyšlení názvu. „Je to film, který se týká tajemství, takže se mi o něm mluví špatně. Budeme muset být opatrní s propagací, je totiž postavený na pomalém odhalování tajemství, které se ve výsledku ukáže být zdrcující,“ naznačuje. Oficiálně se prozatím o Omerzově novince dozvíme jen to, že vypráví o odvrácené stránce virtuálního propojení světa.
Upíří film jako domnělá kritika Slovinců
Z rodného Slovinska je Olmo Omerzu pryč už čtrnáct let, podobně jako řadu dalších filmařů z bývalé Jugoslávie ho zlákala pražská FAMU, kde vystudoval režii. Jak bylo ve Vizitce slyšet, česky hovoří plynně, občas se mu ale do řeči vloudí slovenský tvar. Může za to soužití se slovenskou střihačkou hudebnicí Monikou Midriakovou, která se mimochodem zrovna chystá skládat hudbu k Omerzově novému snímku.
O kinematografii se Omerzu zajímá odmala, už jako čtrnáctiletý ve spolupráci s RTV Slovenija natočil film Almir. „Byl to otevřený konkurz na náměty pro mladé tvůrce,“ vysvětluje, jak došlo ke spolupráci se slovinskou televizí. „Napsal jsem story o rodině, která si adoptovala mladého uprchlíka z Bosny. Nakonec se ukázalo, že ti Slovinci byli upíři. Tehdy se ale psalo o tom, že můj film poukazuje na slovinskou přetvářku, na to, že jejich pomoc byla falešná. Mě to přitom ani nenapadlo, jako třináctiletý kluk jsem fakt nebyl zaměřený na politiku,“ usmívá se.
Čtěte také
Ačkoliv v minulosti zvažoval, že by své síly dělil mezi filmovou a divadelní režii, které se kdysi také věnoval, nakonec z časových důvodů zůstalo jen u toho prvního. Jelikož, jak ve Vizitce řekl, jde „z filmu do filmu“ a souběžně pracuje vždy na dvou projektech, finanční tíseň prozatím řešit nemusel. Jak navíc podotkl, hodně času v minulosti spolklo cestování po zahraničních festivalech. „Za sebou mám tři filmy s bohatou festivalovou kariérou. Cestování mě nejprve bavilo, po dvou filmech už jsem ale byl z toho neustálého rychlého přejíždění unavený.“
Jak dlouho se vyvíjí film? Proč už se Olmo Omerzu nevěnuje komiksu? Jaké má vzpomínky na dobu, kdy se dělila Jugoslávie, a jak moc slovinské je jméno Olmo? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
