Případ dívky, která se ubodala. Nejvyšší soud dovolání matky odmítl

Z květnového rozhodnutí, které Nejvyšší soud (NS) nyní zveřejnil na svých webových stránkách, vyplývá, že ho námitky Anny Rodové nepřesvědčily. Matka zesnulé dívky poukazovala třeba na to, že soudy neprovedly všechny důkazy, které navrhovala. Trvala zejména na tom, aby v soudní síni vypovídal lékař záchranky, který na místě tragédie zasahoval. 

„Dovolatelkou požadovaný výslech lékaře (obdobně jako dalších navrhovaných svědků) by mohl přinést maximálně další poznatky o průběhu zásahu u zemřelé, aniž by však byl způsobilý vyvrátit znaleckými posudky prokázanou skutečnost, že úmrtí vyvolaly bodné rány pronikající do pravé komory srdeční, kde způsobily poranění takového charakteru, že v době, kdy lékaři žalované (záchranné služby) zahájili zákrok, již nebylo možno pacientku udržet při životě,“ uvedl předseda senátu Petr Vojtek.

V usnesení připomněl, že soudy nejsou povinny provádět všechny důkazy, které strany navrhly. „(Obvodní soud pro Prahu 10 a Městský soud v Praze) řádně vyložily důvody, pro něž shledaly provádění dalších žalobkyní navržených důkazů nadbytečným, čímž nastíněným východiskům ustálené rozhodovací praxe dovolacího i Ústavního soudu vyhověly,“ dodal soudce.

Anna Rodová zpochybňovala také posudek znalce Jiřího Pokorného. Podle jeho závěrů nemohl tým pražské záchranky smrti Anety zabránit. Dívčina matka v té souvislosti argumentovala například články z novin, které popisovaly úspěšné zásahy zdravotníků u případů, kdy měl pacient rovněž pobodané srdce.

„Byla-li neodvratitelnost následku v podobě úmrtí dcery žalobkyně konstatována vedle posudku MUDr. Jiřího Pokorného i dalším posudkem znalců MUDr. Michala Berana, Ph.D., a MUDr. Petra Tomáška (prováděli pitvu těla zesnulé), ohledně nějž nevyvstala v řízení žádná pochybnost stran jeho správnosti, jasnosti, úplnosti či souladnosti s dalšími provedenými důkazy, nelze závěru soudů obou stupňů o nadbytečnosti provádění dalšího dokazování (např. výslechem osob přítomných na místě či poskytujících zesnulé zdravotní péči, potažmo novinovými články popisujícími případy resuscitací jiných osob s poraněním hrudníku) ničeho vytknout, neboť by se jednalo o postup nehospodárný, nezpůsobilý změnit konečný výsledek sporu,“ konstatoval předseda senátu NS, který podané dovolání odmítl.

Třiadvacetiletá Aneta Rodová se podle závěrů vyšetřování zabila ráno 20. září 2014 v bytě svých přátel v pražských Letňanech. Vzala do ruky nůž a zasadila si devět ran, z toho dvě do srdce a další do plic. V bytě s ní byl v tu chvíli podnikatel libanonského původu Ahmad Hassan Ibrahim a jeho přítelkyně Kateřina. Oba tvrdili, že se dívce snažili v sebevraždě zabránit. Kateřina zavolala záchrannou službu i policii.

Kateřina volá na policii, aby oznámila, co se Anetě stalo (20. 9. 2014):

Z toxikologické expertizy vyplývá, že v krvi zesnulé ženy nebyl nalezen alkohol a nebyla zjištěna přítomnost farmak. Před smrtí požila kokain, podle znalce ale nelze určit, v kolik hodin to bylo a jaké množství drogy si vzala.

Zdravotníci dostali oznámení v 7:27. Sanitka vyjela za minutu, do bytu v pražských Letňanech přijela v 7:36. O třicet sekund později začali záchranáři s oživováním dívky. Resuscitaci ukončili v 10:37, ač se běžně tak dlouho neprovádí. Obvykle zdravotníci končí pokus o oživení po třiceti minutách, když vidí, že to k ničemu nevede.

„Aneta Rodová zemřela de iure (podle práva) v 10:37 ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. De facto (ve skutečnosti) zemřela kolem tři čtvrtě na osm, kdy došlo ke zhroucení (krevního) oběhu. Byla prováděna řádná resuscitace, byla řádně léčena, ale už se léčila mrtvola Anety Rodové,“ řekl v květnu 2018 před soudem znalec Jiří Pokorný.

Případ ubodané dívky patřil mezi mediálně velmi sledované. Provázela ho totiž řada dohadů a nejasností.

Z trestního spisu například vyplývá, že na tričku Anety Rodové byly nalezeny čtyři defekty, přičemž v hrudníku měla devět bodných ran. Na místě činu se našlo jen malé množství krve a vypadalo to, jako by ji někdo před příjezdem policie a záchranky utřel. Po pitvě se ztratilo Anetino srdce.

Policie však jiný závěr než sebevraždu nepřipustila. „Obsáhlým šetřením nebyly zjištěny žádné skutečnosti, jež by naznačovaly, že by na smrti Anety Rodové měla nějaký podíl jiná osoba, než sama Aneta Rodová,“ uzavřel vyšetřovatel. Že jde o správný závěr, potvrdilo státní zastupitelství i Ústavní soud.