Manželství pro všechny, zní z Prague Pride

Přípravy letošní akce zkomplikoval běsnící koronavirus. „Málokdo ví, že plánování dalšího ročníku se rozbíhá dva týdny poté, co jeden skončí. Takže když přišel v březnu covid, museli jsme začínat skoro od znova, protože bylo jasné, že v původní podobě festival nebude moct proběhnout,“ konstatoval. Vznikla například nová pozice covid manažera, který má mj. na starosti aktualizaci informací.

Původní téma znělo safe space, tedy bezpečný prostor, neboť sami účastníci Prague Pridu podle Mildeho prohlašují, že právě na festivalu se cítí bezpečně, sami sebou. Jenže v bezpečí v čase epidemie není nikdo, krčí rameny.

„V době epidemie jsme si uvědomili, jak je důležité být spolu, propojit se, proto jsme nakonec zvolili téma propojování, a to oběma formami,“ vypráví. Více než 120 událostí během tohoto týdne můžou zájemci navštívit osobně anebo poprvé v historii online.

„Není to jen pro LGBT, ale i pro ty, kteří nás neznají, aby se s námi mohli seznámit a zjistit, že LGBT lidé nejsou žádná ideologie, čeho by se bylo třeba bát, jde o lidi, jako jsou ostatní,“ vyzdvihuje klad nové formy komunikace Milde.

Od pondělí lze podepsat online petici za manželství pro všechny. Návrh novely občanského zákoníku s touto úpravou začali poslanci projednávat na podzim 2018, od té doby leží ve Sněmovně. Podle Mildeho navazuje na papírovou formu, která čítá přes 70 tisíc podpisů. Její strůjci by jich rádi do podzimu shromáždili jednou tolik.

„Manželství by mělo být otevřené všem dospělým lidem. Velmi mě trápí, když slýchám, že chceme něco navíc, extra. Potřebujeme jen to, co mají jiní,“ svěřuje se Právu Milde, který s partnerem žije osm let a mrzí ho, že si nemůže vzít toho, koho miluje.

Takzvaný comming out učinil v roce 2003, když mu bylo 22 let. „Mám hrozně fajn rodinu, která to nikdy nevnímala jako problém. Mám pocit, že mého partnera mají dokonce radši než mě. Vždycky když mě vidí, první věc, na kterou se ptají, kde je Braňo,“ směje se rodák z Litoměřic žijící v Praze.

Vnímá, že podmínky LGBT komunity se za ta léta změnily k lepšímu. Češi jsou podle něj velmi tolerantní, i když možná apatičtí. „Pokrok je znát, od roku 2006 máme jako první země v postkomunistickém bloku registrovanépartnerstv, ale je potřeba se posunout dál,” odkauje na možnost uzavírat manželství i mezi osobami stejného pohlaví.