Kulový blesk: O posedlosti vynalézat, zastrašovat i ničit

Už v loňském roce se objevil nový kousek od autora bestselleru Vzpomínky na Zemi, ale možná trošku zapadl. Podobně jako v trilogii je i zde hodně pozornosti věnováno zbraním a vůbec military motivům. Tentokrát má však lidské touze po vítězné bitvě dopomoci záhadný přírodní fenomén – kulový blesk.

Důvod sáhnout po této knize je nasnadě – podívejte se na předpověď počasí. Bouřka následuje za bouřkou. Příčiny tohoto souboru atmosférických jevů jsou už hodně prozkoumány, ale nebe osvětlené blesky nadále zůstává fascinující podívanou. Stejně jako řádění záhadného kulového blesku, tzv. elektrometeoru. Vědci po celém světě se snaží odhalit podstatu tohoto fenoménu, ale žádný výklad ho dosud dostatečně nevysvětlil. Jedná se o plazmový oblak, projev UFO, hořící kouli křemíku, optickou iluzi, či snad díru v časoprostoru?

Hlavní hrdina Čchen je výzkumem kulového blesku posedlý celý život. Tento přírodní jev, nevyzpytatelný a ničivý, ho v den čtrnáctých narozenin připravil o oba rodiče. Ve vteřině se před jeho zraky prostě vypařili. Čchen zasvětí kulovému blesku svá vysokoškolská studia, následný doktorát i celou další profesní kariéru. Sám však doopravdy nežije, jakoby navždy zamrzl v tom okamžiku, kdy se mu zhroutil jeho bezpečný svět. Nemá žádný duševní život, není schopen žádných vztahů a nechává se jen vláčet příležitostmi, ať už se ocitne na univerzitě, ve výzkumném ústavu či v armádě.

Jako červená nit se Čchenovým příběhem linou poslední slova jeho otce: „Klíčem ke krásnému životu je okouzlení.“ Náš hrdina ale dlouho nechápe, co se mu snažil otec sdělit. Díky tomu přichází o svou lásku Sun Yi a nedokáže se soustředit na nic jiného než na vědu a svou práci. Jako amatérský detektiv pátrá pro všech případech výskytu kulového blesku ve svém okolí. Podniká kvůli tomu různé cesty, setkává se s dalšími stejně posedlými lidmi a výzkumníky.

Navštíví také nejposvátnější čínskou horu Tchaj-šan, snad aby si vyžádal přízeň pro své bádání. Chtěl nám snad autor naznačit, že jeho hrdina je skrytým následovníkem taoismu, buddismu anebo šenismu? Pozadí knihy totiž tvoří především hrdý nacionalismus a morální kánon střežený komunistickou stranou. Českého čtenáře místy zřejmě zarazí až agresivní militarismus, zosobněný paradoxně křehkou generálovou dcerou Sun Yi, která se podílí na vývoji zbraně s potenciálem vyhladit půlku planety a bez mrknutí oka sleduje ostré testování, realizované za cenu velkých obětí na životech. Ani ona nemá žádné jiné zájmy a o vojenské technice hovoří s takovou vášní, až člověka mrazí.

Čchen a Sun Yi jsou tak trochu jako jing a jang – ona je tvrdá, nebezpečná žena, on je spíš měkký typ a snílek. Tohle symbolické zařazení možná způsobuje celkovou plochost postav. Samotný Čchen se vůbec nevyvíjí, jeho prožívání je stejné v mladickém věku jako v dospělosti a zralosti. Přestože je kniha prezentována jako román, právě tahle schematičnost postav poukazuje spíš na povídku, a nic na tom nezmění ani 400 stránkový rozsah díla. Nakonec, i to je obdivuhodné, protože kdo něco takového dokáže?

Liou Cch’-sin se totiž soustředí na zcela něco jiného. Začátek sice zaujme, špetka duchařiny a napětí, pak přechod v detektivku a nakonec sešup v politickou agitku. Jakmile totiž dojde na válku s USA a jeho spojenci, příběh už naprosto postrádá nějakou dějovou linku. Hlavní postavy přestanou být důležité a mohou klidně někam zmizet (což se v případě Sun Yi splní, doslova). Autor klade důraz na technickou stránku a vědu, jako tomu bylo dřív u klasické hard sci-fi. Bádání, pokusy, kvantová fyzika, teorie strun, studená fúze… Teorie střídá teorii a nabízí opravdu zajímavé výklady vzniku a působení kulového blesku.

V anotaci má kniha přívlastek „divoce imaginativní“ a skutečně taková může být, ovšem onu divokou imaginaci musí čtenář vytvořit sám ve své hlavě. Pak se možná dočká i několika wow efektů. Čtenářsky přátelskou formou se tu člověk dozví o kulovém blesku více než z běžných učebnic fyziky (přičemž autor vychází ze stavu znalostí o tomto jevu v roce 2004). Dobrodružství spočívá v bádání a objevování nepoznaného. Kdo něco takového v literatuře hledá, určitě si přijde na své. Koho to navíc podnítí, aby srovnával Liou Cch’-sinovy nápady se současným stavem poznání, má na spoustu večerů o zábavu vystaráno.

Po literární stránce je tohle dílo ale slabé, děj je vyskládaný z pasáží vytržených z času a místa, zápletka téměř absentuje, postavy se zdají zbytečné. Autor si moc nevyhrál ani se závěrem, nedořešil průrvy ve vztazích a nedal hrdinům šanci na happy end. Je tam však maličký detail, který spojuje Kulový blesk s trilogií Vzpomínka na Zemi, a proto je ho možné vnímat jako prequel ke slavné sáze, ale číst se dá rozhodně i samostatně. Nicméně důvody k vydání této knihy trochu vzbuzují rozpaky. Trochu to vypadá, že na vlně slávy se chtělo svézt i nakladatelství Host, když po Kulovém blesku sáhlo.

Otázkou zůstává, co to vlastně je? Synopse plánovaného románu, na který nakonec nedošlo? Odborná esej převlečená za beletrii? Souborný životopis několika fiktivních vědců (zjevně inspirovaná realitou?) Sonda do filozofie současného čínského vojenského výzkumu? Máme se po dočtení knihy bát, nebo tleskat? Stejně jsme se mohli ptát i u zmíněné trilogie. Po herně laděném Problému tří těles, který mě osobně hodně bavil, přišlo vystřízlivění. Staví se autor k přežití lidstva pozitivně, či kriticky? Jak vlastně zní jeho poselství, pokud jde o hrozbu vyhlazení lidské rasy (ať už je příčinou vojenský konflikt, nebo útok z vesmíru)? A může tento autor vůbec svobodně promluvit, aniž by ho za to nečekal postih?

Jak vidno, díla Liou Cch’-sina pro běžného čtenáře moc nejsou. Trilogie byla sice složitá, ale zároveň i zábavná a strhující. O Kulovém blesku se to už říci nedá. Možná se i skalní fanoušci žánru budou muset donutit, aby knihu dočetli. A nakonec dospějí ke zjištění, že netuší, co to vlastně četli a proč. Nebo mohou narazit na scény, ze kterých jim naskočí husí kůže a zatouží (z příběhu) utéct stejně jako hlavní hrdina. Takže pokud vás nezajímá fyzikální podstata kulového blesku, tak to raději (rozhodně ne jako první volbu) nečtěte, ať si zbytečně na autora neuděláte špatný názor.

Na Kulovém blesku je totiž hodně znát, že rukopis vznikl před dvaceti lety, tedy v době, kdy byl Liou Cch’-sin ještě nezkušený a nevypsaný autor. Obsahuje sice vše, co dělá jeho psaní tak osobitým a okouzlujícím, včetně schopnosti vykreslit půvabné, poetické scény, při nichž čtenář snad ani nechce dýchat, aby tu atmosféru nenarušil, ale ještě to není ono. K dokonalosti chybí těch dvacet let, ale i tak je to zajímavá sonda časem k prvopočátkům dnes uznávaného spisovatele. Liou Cch’-sin patří k hlavním představitelům nové generace čínských autorů sci-fi, devětkrát obdržel prestižní čínskou cenu Galaxy (prosím neplést se stejnojmennou produktovou řadou mobilních zařízení od Samsungu!), jednou titul velmistra čínsko-jazyčné sci-fi a jako vůbec první Asiat v historii získal také cenu Hugo.

 

Liou Cch’-sin: Kulový blesk

Vydal: Host, 2019

Překlad: Hana Bašová – Do

Obálka: Stephan Martiniere

Počet stran: 450

Cena: 399 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. No, rozhodně jsem zklamán nebyl, styl i námět je docela neobvyklý, literární kvalita??? řekl bych že velmi dobrá, člověk ale potřebuje vidět pár čínských folmů či absolvovat pár knih, jejich myšlení je opravdu poněkud jiné a dá to trošku práce se do toho dostat. Také je tam dost techniky a fyziky, což je u číňanů obvyklé. Oni jsou fascinováni fyzikou a matematikou, což uvidíte třeba v letadlech. Čínští studenti v letadlech letící na prázdniny studují matematiku, ti od nás se západu hrají hry. Poetika z toho zase přímo tryská, jak známe už z Tří těles (kupodivu, u nás se to moc nenosí, což je škoda) … no a ten námět? Ano, to datum vzniku na tom románu zapracoval. Dnešní čína už rozhodně tak pokorná není a její sebevědomí oprávněně vzrostlo. Ale autorův respekt k protivníkovi a jeho schopnostem či protiválečný závěr je sympatický.
    Pokud ovšem srovnáváme s pětihvězdičkovými Tajemstvím tří těles, tři a půl bodu to bude. Rozhodně nadprůměrné čtení. Ale občas dřina.

Zveřejnit odpověď