Film Ava: Bez soucitu (2020). Když otřepaný příběh rozředí klišé

6. 8. 2020

697

Žádný nájemný vrah nedokáže pracovat bez chyby. A jak už to v branži chodí, něco takového se neodpouští. Z lovce se tak docela rychle stává lovná. Ve snímku Ava: Bez soucitu selže titulní hrdinka během akce v Rijádu. Moc nechybí, a sama tu zahyne. Naštěstí se jí podaří dostat se z přestřelky s (více méně) zdravou kůží. Její šéfové ovšem zdaleka tak nadšení nejsou.

Tak schválně, kolikrát jsme už od dob Mr. and Mrs. Smith a Atomic Blonde viděli na plátně příběh o krásné nájemné vražedkyni, která se znelíbí svým vlastním šéfům, takže na její hlavu vypíší odměnu? A kolikrát jsme to viděli předtím? Zkrátka základní příběh, na kterém stojí celý film Ava: Bez soucitu je trochu otřepaný. Ale i tohle téma se dá natočit lépe, ale i hůře. Ovšem v tomto případě se režisér Tate Taylor, který nahradil Matthewa Newtona obviněného ze sexuálního obtěžování, rozhodl natočit tenhle příběh jinak. Bohužel však výsledkem snahy natočit film s otřepaným příběhem jinak, je film s otřepaným příběhem, který je navíc rozředěn spoustou pasáží, které mu seberou poslední zbytky zajímavosti. V tomhle případě je navíc obohacen pouze obrovským množství klišé.

Jak zařídit nehodu se zabijáky za zády

Ava je jedna z nejlepších nájemných vražedkyň na světě a špička v organizaci, pro kterou pracuje. Ostatně, za jejím výcvikem stál samotný Duke, ještě nedávno nejvyšší ze šéfů. Tahle žena má za sebou tvrdý armádní výcvik a Duke z ní udělal přesného zabijáka. Na kontě má 41 obětí, nikdy jí nic nedokázali. Trochu starostí přidělává svým zaměstnavatelům jen tím, že se subjekty k likvidaci mluví. To by neměla. Navíc si před časem prošla drobnou krizí. Její práce v Paříži byla precizní. Jenže ona sama tak úplně v pořádku není. Ví to, a ví to také Duke. A tak jí navrhne, aby si na nějakou dobu odpočala.

Avu nenapadne nic lepšího než zajet do Bostonu. Právě tady vyrostla, právě tady propadla kdysi dávno drogám a alkoholu, právě tady se z ní stala troska, a odsud utekla do armády. Za sebou nechala nejen svého přítele Michaela, který ji požádal o ruku, ale i sestru a matku. Nikdo z nich jí rychlý úprk nezapomene. Navíc po konfliktu s otcem, který mezitím zemřel. Není asi úplně překvapivé, že její návrat do rodného města nikdo nevítá oslavnými fanfárami. Ba právě naopak. Než se ale může Ava do rodinných vztahů pořádně ponořit, přijde další zakázka. Ani ji to vlastně nepřekvapí, i když jí šéfové dali dovolenou. Tentokráte má zabít německého generála během párty na ambasádě SRN v saudskoarabském Rijádu. Nikdo ovšem nestojí o skandál, a tak příkaz zní jasně: vše musí vypadat jako přirozená smrt. Nic, co by Ava neuměla. Jenže když už to vypadá, že vše proběhne, jak má, něco se zvrtne a generálova ochranka se začne dobývat dovnitř. Jestli se z toho Ava dostane, bude to zázrak. Dům plný po zuby ozbrojených vojáků, kteří nechtějí nic jiného než ji zabít. Ovšem ani zpět v Bostonu ji dlouhý život nečeká.

Od anonymních alkoholiků po karty s matkou

Taylor se filmu snaží dodat nový rozměr, můžeme nahlédnout do nitra hrdinky. Zjistit, že i nájemnou vražedkyni může trápit nevěra a zrada jejího otce. Můžeme zjistit, že i ženě zabíjející muže na potkání záleží na příteli, kterého před lety opustila (a se kterým začala chodit její sestra), a chce ho tahat z bryndy. Má to ale hned několik problémů. Tím asi nejdůležitějším je, že to ve filmu tohoto žánru nefunguje. Od akčního filmu čeká divák rychlý střih, spoustu akčních scén a děj pádící zběsile kupředu. Třeba v Atomic Blonde, mimochodem v Česku vysílaný s velmi podobným podtitulem (že by další klišé?) se to, kromě pomalejšího závěru, celkem povedlo. Ve snímku Ava jsou akční scény, které mají mnohdy solidní spád i úroveň, rozkouskovány rádo by hlubokomyslnými odbočkami, dialogy a pohledy z očí do očí. Aby toho nebylo málo, režisérka do těchto vycpávek nacpala snad všechna klišé, která vás napadnou – od výčitek, starostí se zařizováním pohřbu, přes odhodlané srovnání dluhů s místním hráčským kápem za svého ex-přítele až po snahu svést jej nebo karetní partičku s nemocnou matkou.

Přitom kdyby se režisér společně se svým předchůdcem Matthew Newtonem, jinak také autorem scénáře, nesnažili příběh ozvláštnit, mohl vzniknout solidní akční snímek. Na plátně září John Malkovich jako Duke, který bývalého šéfa a Avaina stárnoucího mentora hraje opravdu parádně a s velkým nadhledem. Nezklame ani Colin Farrell v roli nového šéfa Simona, nebo rapper Common hrající Michaela, bývalého přítele Avy a nastávajícího manžela její sestry Judy (Jess Weixlerová). Akční scény jsou zvládnuty velmi slušně, mají spád, jsou svižné, střih Zacha Staenberga dostatečně rychlý, zkrátka z plátna v těchto chvílích nespustíte oči. Jenže takhle si užijete v lepším případně první půlhodinu filmu a možná dalších patnáct minut ze zbylé hodiny. To, co se děje mezitím, je místy až zoufale nudné.